Bohuchval Berka z Dubé
| Bohuchval Berka z Dubé | |
|---|---|
.png) Žeton Bohuchvala Berky z Dubé z roku 1619 | |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 1619 – 1620 | |
| Panovník | Matyáš |
| Předchůdce | Adam ze Šternberka |
| Nástupce | Adam ze Šternberka |
| Člen direktoria Českého království za panský stav | |
| Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | direktorium ustaveno den po pražské defenestraci |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Národnost | česká |
| Choť | Magdaléna Slavatová z Chlumu a Košumberka |
| Profese | šlechtic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuchval Berka z Dubé (před rokem 1590 – po roce 1628) byl český šlechtic z rozvětveného a svého času velice mocného rodu Berků z Dubé, což byla jedna z větví starobylého rodu Ronovců. Byl vlastníkem městeček i zámků Kuřívody a Bělá pod Bezdězem. Po bitvě na Bílé hoře uprchnul ze země.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Matkou Bohuchvala byla Gryzelda (někdy psaná Grizelda) Švamberková z Lobkovic. Byla třikrát vdaná, poprvé za jednoho z Berků a z tohoto manželství se Bohuchval narodil. Byla to paní zámožná, která si koupila zámek Chyše v západních Čechách.
Když zemřel vlastní rukou Aleš Berka z Dubé a Lipé,[1] poslední z rodiny kuřívodských Berků, jeho rozsáhlý majetek zdědili bratři Jiří a Václav Berka starší a příbuzní Jan Hovora se svým strýcem Bohuchvalem. Po vyřešení rozdělení majetku (vyplacení podílů) Kuřívody i Bělou pod Bezdězem získal roku 1601 Bohuchval a ponechal si obojí 20 let. Další majetek zdědil (zmiňovaný zámek Chyše) a dokázal dál sám rozšiřovat.[2] Bohuchval měl sestru Kateřinu, provdanou z Kolowrat, které roku 1617 věnoval majetek v hodnotě 7000 míšeňských grošů. Vedl za svého života několik soudních sporů. V Kuřívodech přestavěl bývalou tvrz na pěkný, dvoupatrový zámek Kuřívody. Také přestavěl zámek v Bělé.
Po bitvě na Bílé hoře v obavě o svůj život ze země uprchl. V nepřítomnosti byl v dubnu 1621 odsouzen ke ztrátě majetku i hrdla. Necelý rok poté, v srpnu 1622, byl celý Bohuchvalův majetek v Kuřívodech a Bělé (a také jiné rozsáhlé pozemky) zkonfiskován a poté jej za zlomek ceny odkoupil Albrecht z Valdštejna.[3]
Exil[editovat | editovat zdroj]
V letech 1618 až 1620 stál Bohuchval na straně českých stavů. Byl jedním z členů direktoria, nejvyšším purkrabím a hlasoval pro Fridricha Falckého při volbě českého krále. Po zvolení tohoto „zimního krále“ se pohyboval v jeho blízkosti, jako jeden z aktérů se zúčastnil „očišťování“ chrámu sv. Víta. Akci, která začala začala dne 21. prosince 1619, popsal Pavel Skála ze Zhoře. Manželkou Bohuchvala Berky z Dubé byla Magdaléna (roz. Slavatová z Chlumu a Košumberka), to ona nesla ke křtu v Praze novorozeného syna českého krále – Ruprechta Falckého.[4] Ze dne 28. května 1628 je záznam o tom, že Bohuchval na byl formálně přijat frískou univerzitu. (Archiv univerzity se nachází v Leeuwardenu.)[5] Nápis zní:
Nobilissimus et generosus dominus Godlobi us de Berka, liber baro de Data et Lippa, regni Bohemiae olim supremus burgravius.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HOFFMANN, Zdeněk. Aleš Berka z Dubé. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1997, roč. 6, s. 135. ISSN 1211-9172.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-00-8.
- ↑ Bezděz 2000, str. 52
- ↑ https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/150377/130319026.pdf?sequence=1
- ↑ http://neon.niederlandistik.fu-berlin.de/static/nem_geschiedenis/Oost/Engelbrecht_text_Franeker.pdf
