Berkové z Dubé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Berkové z Dubé
Erb rodu Berků
Erb rodu Berků
země České království
mateřská dynastie Ronovci (páni z Dubé)
tituly Říšská hrabata
zakladatel Častolov ze Žitavy
rok založení 13. století
větve rodu Kuřivodská, milštejnská, Páni z Lipé, Klinštejnové, Škopkové z Dubé, Lichtenburkové, Klinštejnové, Adršpachové z Dubé

Berkové z Dubé jsou starý český šlechtický rod, který se vyčlenil z rodu pánů z Dubé a jsou tak jednou z linií Ronovců. Ve své době patřili k nejbohatším rodům. Drželi majetky zejména v severních a východních Čechách, ale i na Moravě a v Kladsku. Hlavním domíniem bylo Českolipsko. V roce 1637 byl rod povýšen na říšská hrabata.[1] Rod přišel o moc v 18. století.

Historie rodu[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší Ronovci[editovat | editovat zdroj]

Svůj původ odvozují od Smila z Tuháně z konce 12. století.[2] Jeho synové Jindřich a Častolov jsou uváděni v první půli 13. století jako bratři z Tuháně a Žitavy, kteří kraj na severu získali od panovníka. Oni a jejich synové založili další rodové větve, např. pánů z Klinštejna, pánů z Lipé, Škopkové z Dubé, Lichtenburkové, Páni z Dubé, Adršpachové z Dubé.

Většina Ronovců podporovala krále i vojensky a také za to získávala majetek, tituly, důležité funkce v království. V předbělohorské době podporovala většina berkovských větví protireformaci a stala tedy na straně Habsburků.[1]

Z hlediska předků rodiny Berků z Dubé je důležitý starší ze synů, Častolov ze Žitavy. Měl tři syny – Jindřicha, Častolova a Chvala a také dceru. Pro Berky z Dubé je předkem nejstarší syn Jindřich, uváděný v listinách v letech 1249 až 1290. Zprvu jako Jindřich, Hajman, pak hlavně jako Hynek z Dubé (Hynek je přes latinu přepisován pozdějšími kronikáři jako Jindřich).

Hynek Berka z Dubé[editovat | editovat zdroj]

Vstupní sál hradu Houska

Posledně zmiňovaný Hynek Berka z Dubé měl tři syny. Nejstarší byl Hynek mladší z Dubé, prostřední Albrecht a nejmladší Čeněk.

Nejstarší syn Hynek mladší z Dubé je zmiňován v archiváliích z let 12761309. Měl čtyři syny

Berkové z Kuřivod[editovat | editovat zdroj]

Kuřívody drželi Berkové v letech 12971621. Po bitvě na Bílé hoře pán na zámku Kuřívody Bohuchval Berka ze země emigroval a zkonfiskovaný majetek získal Albrecht z Valdštejna.

Kuřivodská větev Berků byla velmi početná. Mezi vlastníky jsou z různých pramenech citování Hynek Berka (1297), jeho syn Hynek Berka (založil 1337 Bělou pod Bezdězem), jeho synové Jindřich a Hynek Berkové (zmiňováni 1348), syn Jindřicha další Jindřich (Jindřich řečený Berka z Dubé a pán na Housce) zde zůstával dle listin mezi roky 1363 až 1391. Zemřel asi roku 1404. Od roku 1405 patřilo městečko dalšímu Jindřichu Berkovi, který o rok později zemřel a došlo k dělení majetku, dostal se sem příbuzný Hynek Berka nejmladší. V roce 1415 je majitelem uváděn Václav z Dubé, sezením v Kuřívodech. Po jeho srmti se zde vystřídali další Berkové, roku 1430 je uváděn zdejším pánem Chval z Dubé, odjinud z Kuřích Vod. Po něm se zde vystřídali další Berkové, např. 1454 Aleš Berka z Dubé (měl i Zakšín), jeho syn Jiří Berka (1492–1513). Posledním významným vlastníkem Kuřívod byl od roku 1601 zmiňovaný Bohuchval Berka.[4]

Berkové v Zákupech[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatých Fabiána a Šebestiána v Zákupech. V roce 1458 ho Zdislav Berka z Dubé a Lipé založil na místě staršího kostela. Dnešní pseudogotická podoba je z roku 1863.

Do Zákup se Berkové z Dubé dostali kolem roku 1463. Byl to Jindřich Berka Dubský a jeho synové Jaroslav, Jiří, Petr a Jan. Po smrti otce měli majetek společný, v nedílu. Jan v roce 1492 zemřel.[5] V roce 1518 (definitivně 1532) Zákup získal Zdislav Berka, přívrženec Ferdinanda I. Habsburského. Za podporu Ferdinanda při volbě českým králem získal odměnou řadu hodností a úřadů: nejvyšší sudí, královský rada, nejvyšší hofmistr (1534–1553), fojt Horní Lužice (1527). Zemřel roku 1553. Byl třikrát ženatý, potomků se nedočkal.

Tři roky po jeho smrti se dle závěti Zákup a dalších panství na severu Čech ujal Zbyněk Berka z Dubé, téhož roku se oženil, měl čtyři syny a dceru, dostavěl v Zákupech řadu staveb včetně krypty tamního kostela a zde také byl roku 1578 spolu s manželkou a řadou potomků pohřben. V kryptě bylo pohřbeno 23 příslušníků rodu Berků.[6] Zákup se ujal jeho druhorozený syn Václav, protože prvorozený Jan byl roku 1578 svým sluhou v České Lípě zavražděn. Václav se zadlužil a o Zákupy v roce 1612 přišel. Tím rod Berků své působení v Zákupech skončil.[7]

Hrobky Berků v České Lípě[editovat | editovat zdroj]

V České Lípě byl farní kostel sv. Petra a Pavla zhruba v prostoru dnešního Škroupova náměstí. Po prvním ničivém požáru města v roce 1787 byly jeho zbytky vč. hrobek vykradeny kvůli cennostem i kovům, kosti pohřbených vyházeny na zem. Po druhém požáru byly rozebrány měšťany v okolí i zdi a celý prostor byl zastavěn.

V kostele byly dvě hrobky Berků. První starší byla vybudována při vysvěcení kostela roku 1490. Byl zde pohřben roku 1493 Jaroslav Berka z Dubé, vrchní sudí u dvora (z milštejnské rodové větve), dále jeho syn, pán v Zákupech Zdislav Berka z Dubé a Lipé roku 1553 a také v dubnu 1540 Jaroslavův synovec, syn Petra Berky Jiljí Berka.

Druhá hrobka s kryptou byla v podzemí. Zde byli pohřbeni roku 1570 Zikmund Berka z Dubé, druhý syn Petra Berky z Dubé a roku 1594 i jeho druhá manželka Kunhuta Berková z Dubé. V červenci 1607 přibyl Adam Berka z Dubé, vnuk zmíněného Zikmunda a roku 1617 Anna, rozená Berková, provdaná Salhausenová.

Zřejmě někde v tomto kostele byly hroby Jana Berky z Dubé, zabitého roku 1578 svým lokajem a Jana Hovory Berky z Dubé, což byl pán na Stružnici. Pohřben byl zde roku 1603.[8]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb Berků

Berkové mají v erbu, stejně jako všechny ostatní odnože Ronovců, černé sukovité větve čili ostrve ve zlatém poli. Toto znamení Ronovců pochází od německého pojmenování ostrve – Ronne. Po povýšení do hraběcího stavu vylepšili svůj erb o červený štítek s černým lvem na skále.[1]

Významní představitelé rodu[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

František Antonín Berka z Dubé (1635–1706), císařský tajný rada a poslední příslušník rodu, byl donátorem 41. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674. Také byl donátorem kaple Obětování Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami v roce 1661.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. Praha: nakladatelství Albatros, 1988. 367 s. 13-737-88. S. 30-31. (český) 
  2. SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Ronovci, s. 8. 
  3. SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 22. ISSN 1211-9172. 
  4. ÚLOVEC, Jiří. Tvrz a zámek v Kuřívodech u Mimoně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2000, roč. 9, s. 43. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-00-8. 
  5. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Zákupy v době husitské, s. 26. 
  6. AULOVÁ, Martina; ASCHENBRENNER, Martin. Bezděz 2004. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004. ISBN 80-86319-07-5. Kapitola Ke genealogii zákupských Berků z Dubé, s. 277-281. 
  7. ASCHENBRENNER, Martin. Panství Zákupy za Berků z Dubé. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2012, čís. 21, s. 25. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-20-9. 
  8. PANÁČEK, Jaroslav. Zaniklé památky ve farním kostele s.Petra a Pavla. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 45. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1. 
  9. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Třicetiletá válka, s. 28. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]