Okres Česká Lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okres Česká Lípa
Kraj Liberecký kraj
Sídlo okresu (do r. 2002) Česká Lípa
zeměpisné souřadnice: 50° 36′ s. š., 14° 35′ v. d.
Rozloha 1 072,91 km²
Počet obyvatel 103 152 (2012)
Hustota zalidnění 96 ob./km²
Počet obcí 57
z toho měst 11, městysů 1
ORP 2
POÚ 5
LAU 1 CZ0511
ISO CZ-511
SPZ do r. 2001 CL
Pozice na mapě
Okres Česká Lípa – poloha v rámci kraje a ČR
OpenStreetMap: mapová data
Přehled obecních znaků okresu Česká Lípa
Správní obvody obcí s rozšířenou působností v rámci okresu Česká Lípa:      ORP Česká Lípa      ORP Nový Bor

Okres Česká Lípa je okres v Libereckém kraji. Jeho sídlem je město Česká Lípa. Rozsah okresu i jeho začlenění ke krajům se často měnil.

V rámci kraje sousedí na východě s okresem Liberec, na jihovýchodě a jihu pak s okresy Mladá Boleslav a Mělník Středočeského kraje. Na jihozápadě a západě hraničí s okresy Litoměřice a Děčín Ústeckého kraje; na severu je českolipský okres vymezen státní hranicí s Německem.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

V Rakousko-Uhersku[editovat | editovat zdroj]

Od středověku do roku 1848 existoval v císařství pouze feudální systém, založený na vlastnictví měst a okolí šlechtou. Na území, kde je dnes okres Česká Lípa, existovalo v roce 1848 celkem 20 panství. Některá z nich zde byla celá, jiná zde byla okrajově, třebas jen jednou obcí. Jejich výčet: Bělá - Kuřívody, Berštejn, Bezno, Česká Kamenice, Česká Lípa a Nový Zámek, Doksy, Horní Libchava, Houska, Jablonné, Lemberk, Liběšice, Mimoň, Police, Sloup, Stránka, Stráž u České Lípy, Stráž pod Ralskem, Stvolínky, Svijany a Zákupy. Jejich počet i rozsah se vyvíjel (nákupy, prodejem, směnou, dědictvím atd.).

Na území dnešního okresu existovalo 80 zaniklých středověkých vesnic, navíc desítky již neexistujících dvorů a mlýnů. Některé z nich daly jméno rodinám nižší šlechty a místním názvům (např. Mnichovská průrva, Milčanský rybník).[1]

Okresy v českých zemích vznikly po roce 1848, kdy bylo v Rakousko-Uhersku zrušeno nevolnictví, nahradily tehdejší panství šlechty. Okresní hejtmanství Česká Lípa zahájilo činnost 31. ledna 1850. Bylo tvořeno soudními okresy Cvikov, Česká Lípa, Mimoň a Nový Bor. Tehdy byl okres součástí Českolipského kraje. Kraj zanikl v roce 1855, okres nikoliv, spadal pak pod nově zřízený kraj litoměřický. V České Lípě zůstal dál krajský soud.

V období let 1862–1918 byly kraje jako mezičlánek státní správy zrušeny, okresy zůstaly v činnosti. Reorganizovaný politický okres řízený okresním hejtmanstvím se poté skládal ze tří okresů soudních se sídly v České Lípě, Novém Boru a Mimoni.[2]

V Československu 1918-1938[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1918 byly na Českolipsku zřízeny čtyři okresy, okresní hejtmanství byla v České Lípě, Dubé, Jablonném v Podještědí a Mimoni. Tento stav trval 20 let, ale uvnitř krajů docházelo k přesunům obcí mezi okresy a jejich spojováním. To se dělo a děje stále.

Období protektorátu[editovat | editovat zdroj]

V letech 1938–1945 bylo Českolipsko odtrženo a stalo se součástí německé, říšské župy Sudety. V ní byly zřízeny tři kraje. Vládní kraj Ústí nad Labem zřídil dva okresy městské a 20 venkovských. Jeden z oněch 20 byl okres (landrat) Česká Lípa, který byl od května 1939 tvořen třemi soudními okresy - Česká Lípa, Nový Bor a Dubá. Od srpna 1939 se stala Dubá samostatným okresním i soudním okresem.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 byl zprvu obnoven stav předválečný. V květnu 1945 byl ustaven Okresní národní výbor v České Lípě. V okrese byly tři soudní okresy - Česká Lípa, Nový Bor a Mimoň. O rok později přibyl čtvrtý, Dubá. Hranice okresu byly jiné, než jaké jsou nyní, Cvikov byl součástí sousedního okresu Jablonné v Podještědí.

V roce 1949 došlo k velkých změnám státní správy v důsledku událostí z února 1948. Jedním z 19 nově vzniklých krajů byl Liberecký kraj, složený z 12 okresů. Okres Česká Lípa byl reorganizován. Změnil se rozsah připojených obcí a změnily se i soudní okresy. Byl vytvořen vojenský újezd Ralsko se sídlem v Mimoni, vznikl samostatný okres Nový Bor. Soudní okresy se poté shodovaly s okresy politickými.[3]

Zákonem o novém územním členění státu č.36/1960 Sb. se v Československu změnil jak počet okresů, tak i jejich rozloha. Okres Česká Lípa byl tehdy součástí Severočeského kraje, jeho rozloha se zvětšila z 510 na 1149 km². Tehdy k němu byly připojeny části okresů Nový Bor, Liberec a Doksy.[4]

V Česku[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2002 vešla v platnost vyhláška č. 564 / 2002 Sb., která stanovila územní rozsah všech okresů České republiky. Vyhláška obsahovala jmenovitý výčet všech obcí (vč. okresu Česká Lípa).

K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 137,05 km², z toho:

  • 40,37 % zemědělských pozemků, které z 57,46 % tvoří orná půda (23,20 % rozlohy okresu)
  • 59,63 % ostatní pozemky, z toho 77,81 % lesy (46,40 % rozlohy okresu)

K 30. červnu 2005 žilo na okrese 106 411 obyvatel. Z nich bylo 54 000 žen, tj. 50,75 % a 52 411 mužů, tj. 49,25 %. Průměrný věk dosahoval 37,6 roků. Hustota zalidnění byla pod celostátním průměrem 94 ob./km², z toho 80,46 % obyvatel žilo ve městech.

V českolipském okresu byla v roce 2003 evidováno 25 798 obyvatel se stálým zaměstnáním s průměrným platem 15 730 . Bylo zde 5 819 nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti byla 10 %. V témže roce fungovalo v okrese 59 mateřských škol, 43 základních škol, 2 gymnázia, 8 středních průmyslových škol, 5 odborných učilišť a 1 vyšší odborná škola. V roce 2003 působilo v okrese 302 lékařů, 52 zubních lékařů, byly zde 3 nemocnice, 4 specializovaná léčebná zařízení a fungovalo 6 lékáren.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 2007 byla ukončena činnost všech okresních úřadů a byly ustaveny obce s rozšířenou působností, které převzaly zčásti jejich agendu. Byla tak aplikována Vyhláška č. 513 /2006 Sb.[5] Na území českolipského okresu nový statut získala města Česká Lípa a Nový Bor.

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Česká Lípa také obce Jablonné v Podještědí a Janovice v Podještědí a to i s již dříve integrovanými přilehlými obcemi. Poté byly administrativně přesunuty kvůli lepší obslužnosti za úřady do okresu Liberec[5]

Do 1. ledna 2007 byly v okrese Česká Lípa také obce Jablonné v Podještědí a Janovice v Podještědí a to i s již dříve integrovanými přilehlými obcemi. Poté byly administrativně přesunuty kvůli lepší obslužnosti za úřady do okresu Liberec[5]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem prochází silnice I. třídy I/9, I/13, I/15 a I/38. Není zde žádná z dálnic. Jsou zde silnice II třídy II/259, II/260, II/262, II/263, II/268, II/270 a II/273.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Okresem prochází čtyři neelektrifikované tratě: Trať 080, trať 081, trať 086 a trať 087. Všechny se kříží v České Lípě.

Geomorfologické začlenění[editovat | editovat zdroj]

Okres je součástí provincie Česká vysočina. V podrobnějším členění geomorfologických oblastí jsou zde tyto čtyři celky: České středohoří, Lužické hory, Ralská pahorkatina a okrajem i Jizerská tabule. Nejvyšší horou okresu je Luž na hranicích se Saskem v Lužických horách.

Seznam obcí a jejich částí[editovat | editovat zdroj]

Rozsah okresu Česká Lípa ve vymezení platném od roku 2007

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Bezděz • Blatce (Beškov • Blatečky • Houska • Konrádov • Tubož) • Blíževedly (Hvězda • Litice • Skalka) • Bohatice • Brniště (Hlemýždí • Jáchymov • Luhov • Nový Luhov • Velký Grunov) • Cvikov (Cvikov I • Cvikov II • Drnovec • Lindava • Naděje • Svitava • Trávník • Záhořín) • Česká Lípa (Častolovice • Česká Lípa • Dobranov • Dolní Libchava • Dubice • Heřmaničky • Lada • Manušice • Okřešice • Písečná • Stará Lípa • Vítkov • Vlčí Důl • Žizníkov)  • Doksy (Břehyně • Kruh • Obora • Staré Splavy • Vojetín • Zbyny • Žďár) • Dubá (Bukovec • Deštná • Dražejov • Dřevčice • Dubá • Heřmánky • Horky • Horní Dubová Hora • Kluk • Korce • Křenov • Lhota • Nedamov • Nedvězí • Nový Berštejn • Panská Ves • Plešivec • Sušice • Zakšín • Zátyní)  • Dubnice • Hamr na Jezeře (Břevniště • Útěchovice) • Holany (Hostíkovice • Loubí • Oslovice • Rybnov) • Horní Libchava • Horní Police (Podlesí • Pod Školou)  • Chlum (Drchlava • Hradiště • Maršovice) • Chotovice • Jestřebí (Pavlovice • Újezd) • Kamenický Šenov (Prácheň) • Kozly • Kravaře (Janovice • Kravaře • Rané • Sezímky • Veliká • Víska)  • Krompach (Juliovka • Valy) • Kunratice u Cvikova • Kvítkov • Luka (Týn) • Mařenice (Dolní Světlá • Horní Světlá • Mařeničky) • Mimoň (Mimoň I • Mimoň II • Mimoň III • Mimoň IV • Mimoň V • Mimoň VI • Srní Potok • Vranov) • Noviny pod Ralskem • Nový Bor (Arnultovice • Bukovany • Janov • Pihel) • Nový Oldřichov (Mistrovice) • Okna • Okrouhlá • Pertoltice pod Ralskem • Polevsko • Provodín (Srní u České Lípy) • Prysk (Dolní Prysk • Horní Prysk • Vesnička) • Radvanec (Maxov) • Ralsko (Boreček • Horní Krupá • Hradčany • Hvězdov • Jabloneček • Kuřívody • Náhlov • Ploužnice • Svébořice)  • Skalice u České Lípy • Skalka u Doks • Sloup v Čechách • Slunečná • Sosnová • Stráž pod Ralskem • Stružnice (Bořetín • Jezvé • Stráž u České Lípy) • Stvolínky (Kolné • Novina • Stvolínecké Petrovice • Taneček) • Svojkov • Svor (Rousínov) • Tachov • Tuhaň (Dolní Dubová Hora • Domašice • Obrok • Pavličky • Tuhanec) • Velenice • Velký Valtinov • Volfartice (Nová Ves) • Vrchovany • Zahrádky (Borek • Šváby) • Zákupy (Božíkov • Brenná • Kamenice • Lasvice • Šidlov • Veselí • Zákupy)  • Žandov (Dolní Police • Heřmanice • Novosedlo • Radeč • Valteřice • Velká Javorská • Žandov)  • Ždírec (Bořejov • Ždírecký Důl)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PANÁČEK, Jaroslav. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 2008, s. 5. ISSN 1211-9172.  
  2. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.  
  3. Správní vývoj Českolipska, str.141
  4. SOVADINA, Miloslav. Dějiny Okresního archivu Česká Lípa. Ústí nad Labem : Alois International, 1997. ISBN 80-86067-07-6. Kapitola Archiv 1960-1996, s. 123.  
  5. a b c SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Změna v územním rozsahu okresu Česká Lípa, s. 283.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu