Ministerstvo vnitra České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ministerstvo vnitra
České republiky
Nová budova MV ČR na Letné
Nová budova MV ČR na Letné
Sídlo Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
Souřadnice
Ministr Milan Chovanec (ČSSD)
Webová stránka www.mvcr.cz
(otevřená data)
Stará budova MV ČR na Letné

Ministerstvo vnitra České republiky je ústřední orgán státní správy pro vnitřní věci.

Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva.

V roce 2010 obdrželo ministerstvo negativní Cenu pro Velkého bratra v kategorii „Největší úřední slídil“ za bojkotování přípravy legislativy, která by mohla zlepšit ochranu osobních údajů při využívání kamerových systémů, odposlechů a databází DNA.[1]

Ministerstvo[editovat | editovat zdroj]

Oblasti působnosti[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro:

Vedení ministerstva[editovat | editovat zdroj]

  1. MILAN CHOVANEC – MINISTR VNITRA
  2. RNDr. Josef Postránecký – náměstek ministra vnitra pro státní službu
  3. JUDr. Ing. Jiří Nováček – první náměstek ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti
  4. Mgr. Jiří Kaucký – státní tajemník v Ministerstvu vnitra
  5. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. – náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví
  6. Mgr. Jana Vildumetzová – náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce veřejné správy
  7. Mgr. Jiří Zmatlík – náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů
  8. JUDr. Jaroslav Strouhal – náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií
  9. Mgr. Monika Pálková, MPA – náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce sociálního, zdravotnického a právního zabezpečení, bezpečnostního výzkumu a projektového řízení
  10. brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba – generální ředitel Hasičského záchranného sboru[3]

Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo vnitra zveřejňuje stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv na základě ustanovení § 12 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s požadavky zákona č. 309/1999 Sb. Ministerstvo vnitra zpřístupňuje všechny částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv publikované od 4. května 1945 a k datu jejich vyhlášení zveřejňuje všechny nově publikované částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv. Ministerstvo vnitra tak naplňuje úkoly mu uložené ustanoveními zákona č. 309/1999 Sb[4] Přistup k sbírce zákonů je na webu Ministerstva Vnitra.

Migrační a azylová politika České republiky[editovat | editovat zdroj]

Úkoly Ministerstva vnitra v oblasti vstupu a pobytu cizinců na území České republiky a mezinárodní ochrany:

  • na základě zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zabezpečuje výkon státní správy v oblasti migrace, v tomto smyslu úzce spolupracuje s dalšími resorty, státními a nevládními organizacemi včetně organizací mezinárodních
  • rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle zákona o pobytu cizinců, o prodloužení a zrušení platnosti tohoto povolení (vydává se občanům tzv. třetích států)
  • rozhoduje o vydání povolení k přechodnému pobytu, prodloužení a zrušení platnosti tohoto povolení (vydává se rodinným příslušníkům občanů Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska)
  • vydává potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky (vydává se občanům Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska) a o zrušení přechodného pobytu občanů těchto států na území České republiky
  • rozhoduje o vydání povolení k trvalému pobytu, o prodloužení platnosti průkazů o povolení k pobytu cizincům, kterým byl povolen trvalý pobyt, o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu a vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území
  • rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu
  • rozhoduje o udělení dlouhodobého víza (tj. víza k pobytu nad 90 dnů) a o prodloužení doby pobytu a platnosti tohoto víza
  • rozhoduje o vydání zaměstnanecké karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti
  • rozhoduje o vydání modré karty a o prodloužení nebo zrušení její platnosti
  • rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území
  • rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním zajištěného cizince a vymáhá jejich úhradu, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie
  • rozhoduje o žádosti cizince o dobrovolný návrat
  • v rozsahu své působnosti rozhoduje o přestupcích cizinců
  • vydává závazné stanovisko pro Ministerstvo práce a sociálních věcí k žádosti o udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě
  • je zřizovatelem a provozovatelem zařízení pro zajištění cizinců a azylových zařízení
  • pro rozhodování o správním vyhoštění vydává na základě vyžádání policie závazná stanoviska, zda je vycestování cizince možné
  • vyhlašuje seznam hraničních přechodů a jejich provozní dobu a uveřejňuje tento seznam včetně jeho změn formou sdělení ve Sbírce zákonů České republiky
  • po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí stanovuje okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza (vyhláška č. 428/2010 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2014 Sb.)
  • sjednává anebo se podílí na sjednávání mezinárodních smluv v oblasti mezinárodní migrace (smlouvy o bezvízovém styku, hraničním režimu, malém pohraničním styku, policejní spolupráci, o readmisi)
  • je gestorem za oblast schengenské problematiky
  • na základě zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů zabezpečuje výkon státní správy ve věci mezinárodní a dočasné ochrany
  • vytváří státní integrační programy zaměřené na pomoc azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany při jejich začlenění do společnosti
  • je koordinátorem politiky integrace cizinců v rámci ČR (agenda spojená s koordinací integrace cizinců byla z rozhodnutí vlády převedena na Ministerstvo vnitra z Ministerstva práce a sociálních věcí v červenci 2008)
  • spolupracuje s dalšími resorty, státními a nevládními organizacemi včetně organizací mezinárodních, ve spolupráci s policií a Mezinárodní organizací pro migraci se podílí na vypracování repatriačních programů a přímo zajišťuje repatriace (dobrovolné návraty) cizinců do zemí jejich původu
  • rozvíjí oblast mezinárodní spolupráce na bilaterální úrovni i multilaterální úrovni a aktivně se zapojuje do formulování azylové a migrační politiky rámci Evropské unie[5]

Integrace cizinců na území ČR[editovat | editovat zdroj]

vzor

Cílová skupina.

Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí (tj. zemí mimo země EU) pobývající legálně na území ČR, kteří nejsou žadateli ani poživateli mezinárodní ochrany, a ve výjimečných krizových případech také občané EU. Pro integraci azylantů jsou určena specifická opatření Státního integračního programu.

Priority integrace cizinců[editovat | editovat zdroj]

Cílená specifická opatření, která mají sloužit jako klíčové předpoklady úspěšné integrace cizinců v ČR, jsou:

  • znalost českého jazyka cizinci
  • ekonomická soběstačnost cizince
  • orientace cizince ve společnosti
  • vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti.

Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR ze dne 11. prosince 2000 č. 1266. Vycházela ze Zásad koncepce integrace cizinců na území ČR přijatých usnesením vlády ČR ze dne 7. července 1999 č. 689, z vnitrostátní právní úpravy postavení cizinců v jednotlivých oblastech integrace cizinců a z mezinárodních dokumentů v dané oblasti. Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců byla přijata usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2006 č. 126. Usnesením vlády ČR ze dne 23. července 2008 č. 979 byla koordinační role při realizaci Koncepce integrace cizinců na území ČR převedena z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo vnitra.[6]

Historie ministerstva[editovat | editovat zdroj]

Období první republiky

Jedním z prvních zákonů po 28. říjnu 1918 byl zřízen „Úřad pro správu vnitřní“, který byl záhy přejmenován na Ministerstvo vnitra.

Úřad převzal v plném rozsahu agendu bývalého c.k. ministerstva vnitra.

Tehdejší Ministerstvo vnitra se zabývalo:

  • záležitostmi státní správy,
  • otázkou bezpečnosti,
  • volební legislativou,
  • obecním řízením,
  • záležitostmi státních hranic,
  • organizací politické správy a úřadů,
  • agendou správního a trestního řízení,
  • problematikou polepšoven a donucovacích pracoven.

Kromě toho Ministerstvo vnitra řešilo:

  • problematiku četnictva,
  • otázky státního občanství a pasů,
  • přistěhovalectví a vystěhovalectví,
  • odškodňování obyvatel poškozených válkou,
  • otázky sčítání populace a statistiku,
  • problematiku pojišťoven a spořitelen,
  • záležitosti národnostní a jazykové,
  • automobilismem, vzduchoplavectvím aj.

Základní organizační schéma ministerstva, které se utvářelo v letech 1919 a 1920, v podstatě vycházelo ze vzoru bývalého místodržitelství a přetrvalo až do roku 1945, respektive 1948.

V zásadě sestávalo z prezidia, jednotlivých odborů, oddělení a pomocných úřadů.

Prvním ministrem vnitra byl v letech 1918–1920 agrární politik, Antonín Švehla (do své smrti v roce 1933 také předseda Agrární strany).[7]

Kontakty[editovat | editovat zdroj]

MV ČR

Ministerstvo vnitra

Nad Štolou 3

poštovní schránka 21

170 34 Praha 7

telefon: 974 811 111 (spojovatelka)

fax: 974 833 582 (podatelna)

elektronická podatelna: posta@mvcr.cz

ID datové schránky: 6bnaawp

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Cenu Big Brother Awards za dlouhodobé slídění získala Policie ČR [online]. 2010-11-10, [cit. 2010-11-23]. Dostupné online. (čeština) 
  2. a b www.mvcr.cz [online]. www.mvcr.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  3. www.mvcr.cz [online]. www.mvcr.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  4. aplikace.mvcr.cz [online]. aplikace.mvcr.cz, [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.  
  5. www.mvcr.cz [online]. www.mvcr.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  
  6. www.mvcr.cz [online]. www.mvcr.cz, [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.  
  7. www.mvcr.cz [online]. www.mvcr.cz, [cit. 2016-05-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]