Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
RRTV logo.svg
Sídlo RRTV v pražské Škrétově ulici
Sídlo RRTV v pražské Škrétově ulici
Vznik21. února 1992
Právní formaorganizační složka státu
SídloŠkrétova 44/6, Praha, 120 00, Česko
Oficiální webwww.rrtv.cz
Datová schránka2fjadja
IČO45251002 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je český orgán státní správy vykonávající státní dohled v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

Federální Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla zřízena federálním zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 16–18), s účinností od 22. listopadu 1991 jako orgán, který měl podporovat zájem veřejnosti na uskutečňování svobody projevu a práva na informace a dbát na dodržování zákona, rozvoj plurality vysílání a rozvoj domácí a evropské audiovizuální tvorby. Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání byla zřízena zákonem České národní Rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, s účinností od 5. března 1992 vedle Federální Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

S účinností od 4. července 2001 byla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zřízena z dosavadní Rady zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jako správní Úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání. Rada dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání. Podle zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, vede evidenci poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Rada dále monitoruje vysílání provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání a obsah audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, reaguje na podněty široké veřejnosti a ukládá sankce podle zákona. Radu tvoří třináct členů Rady a Úřad Rady.

Rada se podílí svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje. V rámci své činnosti pak spolupracuje s dalšími orgány státní správy, především s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ), a se samoregulačními orgány provozovatelů.

Rada zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, spolupracuje s orgány Evropských společenství a s regulačními orgány členských států Evropských společenství s obdobnou věcnou působností a plní další úkoly, které pro oblasti regulace televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii. Rada rovněž spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropských společenství nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi.

Rada je na základě usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 52/04 považována za ústřední orgán státní správy, resp. za ústřední správní Úřad a to ode dne vykonatelnosti tohoto usnesení.

Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštního právního předpisu a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky číslo 372. Rada není zřizovatelem žádné podřízené organizační složky či příspěvkové organizace a není ani poskytovatelem dotací. Rada předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a stálé komisi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro sdělovací prostředky. Zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, a případně další informace. Předkládá každoročně Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti vysílání.

Složení rady a struktura úřadu[editovat | editovat zdroj]

Federální Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle zákona 468/1991 Sb. měla 9 členů z řad odborníků, osobností a představitelů veřejného života, z nichž 3 volilo Federální shromáždění, 3 Česká národní Rada a 3 Slovenská národní Rada, a to na dobu 6 let (po první volbě členů Rady bylo losem určeno, kteří tři členové mají funkční období pouze 2 roky a kteří tři členové pouze 4 roky). Na místa uprázdněná v průběhu funkčního období se volili noví členové pouze na zbývající část funkčního období pro příslušné místo. Předsedu a místopředsedu federální Rady volilo z řad členů federální Rady Federální shromáždění, přičemž pokud jeden z těchto funkcionářů byl občanem České republiky, druhý musel být občanem Slovenské republiky (a naopak). Vzákonem stanovených případech mohl člena Rady odvolat ten orgán, který jej do Rady zvolil.

Podle zákona č. 103/1992 Sb. měla Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 9 členů volených na funkční období 6 let a odvolávaných Českou národní radou tak, aby v radě byly zastoupeny různé názorové proudy. Nikdo nemohl být zvolen na více než dvě po sobě jdoucí funkční období. Členové federální Rady volení Českou národní radou byli automaticky i členy české Rady, t. j. tři členové české Rady byli zároveň i ve federální radě.

Rada má podle zákona 231/2001 Sb. 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu. Funkční období člena je 6 let, podmínkou jmenování je české občanství, trvalý pobyt v České republice, svéprávnost a bezúhonnost a minimální věk 25 let. Navržena a jmenována nemůže být osoba, která funkci člena již vykonávala po dvě po sobě jdoucí funkční období nebo jejich části. Členové Rady mají podle zákona vykonávat své funkce nezávisle a nestranně. Nesmějí zároveň zastávat některé veřejné funkce a funkce v politických stranách a od kohokoli přijímat pro výkon funkce pokyny a instrukce. Členové ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamy. Člena Rady odvolává rovněž předseda vlády na návrh poslanecké sněmovny, a to pouze ze zákonem stanovených důvodů. Členství v radě zaniká rovněž se zánikem způsobilosti k členství nebo vzdá-li se člen své funkce. Členové Rady pobírají za svou činnost plat a odchodné dle zvláštního právního předpisu a obecně se jejich vztah k radě řídí zákoníkem práce jako pracovněprávní vztah.

Rada volí ze svých členů předsedu Rady (ten řídí její činnost a jedná jejím jménem) a tři místopředsedy, kteří společně tvoří vedení Rady. Vedení Rady je voleno na dva roky.

Činnost Rady odborně, organizačně a technicky zabezpečuje Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jehož činnost je hrazena z rozpočtu Rady. Úřad se člení na tři odbory:

  • Odbor rozhlasového vysílání a licencí
  • Analytický odbor
  • Provozní odbor

V čele Úřadu stojí vedoucí Úřadu, kterého jmenuje a odvolává Rada, vedoucí Úřadu je podřízen předsedovi Rady. Vedoucím Úřadu Rady je Ing. Petr Bartoš. Zaměstnanci Rady jsou ze zákona vázáni mlčenlivostí.

Členové rady[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Aktuální složení[editovat | editovat zdroj]

Aktuálními členy RRTV (stav v září 2021) jsou:[1]

Legislativní vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 vznikl spor o to, zda dohled nad technickou stránkou digitálního vysílání patří RRTV nebo ČTÚ – RRTV se ostře ohradila proti tomu, když ČTÚ udělil licence třem provozovatelům digitálních multiplexů.[2] V dubnu 2007 navrhl bývalý ministr informatiky Vladimír Mlynář na Českokrumlovské mediální konferenci, aby RRTV byla sloučena s Českým telekomunikačním úřadem a regulace médií omezena, na konferenci se ozývaly i hlasy po úplném zrušení RRTV. Místopředseda RRTV Petr Pospíchal a náměstek ministra informatiky Zdeněk Zajíček s návrhy nesouhlasili.[3]

V roce 2009 zpracovalo Ministerstvo kultury v rámci implementace (transpozice) evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, kterým měl dohledem nad konkrétními službami na českém internetu pověřit Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, což mělo být podle původního návrhu průvodního usnesení spojeno s navýšením počtu zaměstnanců o 8 a navýšení rozpočtu RRTV o necelých 5 milionů Kč ročně. Po meziresortním připomínkovém řízení návrh projednala již nová vláda Jana Fischera a ta návrh odmítla, protože nesouhlasila s tak velkými kompetencemi RRTV.[4] Po úpravách textu a novém předložení vláda návrh nového zákona schválila a předložila Parlamentu ČR, který jej přijal jako zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a změně dalších zákonů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, RRTV, stav ke dni 31. 8. 2021, přístup na stránku k 8. září 2021
  2. Radek Dreisler: RRTV kontra ČTÚ, na čí straně stojí zákon?, RadioTV, 6. 8. 2004
  3. Sloučí se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s ČTÚ?[nedostupný zdroj], MediaShow.cz, 20. 4. 2007
  4. Jiří Peterka: Stalo se: vláda Jana Fischera nechce svěřit Internet do rukou RRTV, Lupa.cz, 1. 6. 2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]