Přeskočit na obsah

Vadim Petrov (manažer)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Vadim Petrov.
Bc. Vadim Petrov
Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřadující
Ve funkci od:
18. března 2019

Narození20. června 1957 (67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťZlata Adamovská
Alena Srholcová (1991–2000)
Markéta Chytrá (od 2005)
RodičeVadim Petrov
Dětisynové Vadim a Nikolas
Alma materStátní konzervatoř v Praze
UJAK Praha
Profesemanažer a hudebník
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vadim Petrov (* 20. června 1957 Praha) je hudebník, pedagog, manažer a konzultant, od března 2019 je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Vadim Petrov je synem známého hudebního skladatele stejného jména. Vystudoval hru na klasickou kytaru na Státní konzervatoři v Praze. Po absolutoriu nastoupil základní vojenskou službu v Posádkové hudbě Praha. Po návratu z vojny v roce 1981 začal pracovat v Československé televizi, nejprve jako režisér ozvučení a od roku 1987 jako dramaturg zábavných pořadů. Po roce 1989 odjel do USA, a když se v roce 1991 vrátil, absolvoval zpravodajský kurs u britské tajné služby MI5.[1] V letech 1991 až 1996 zastával řadu funkcí na Úřadu vlády ČR. Po odchodu z vládních služeb působí v různých manažerských a poradenských pozicích. Jako expert se věnuje public relations, manažerským dovednostem, politickému marketingu, stakeholder managementu a facilitaci (metoda, jak vést skupinová nebo vícestranná jednání). V roce 2016 mu v nakladatelství Cosmopolis vyšel román Muž, který nevrhá stín – fikce s prvky thrilleru založená na autentických životních zkušenostech, popisující Československo po pádu železné opony, výcvik MI5 a budování demokratických tajných služeb.[2] V dubnu 2017 byl uveden do Síně slávy Zlatého středníku profesního sdružení PR Klub.[3] V roce 2018 mu v nakladatelství Cosmopolis vyšel druhý román nazvaný Načítání, zabývající se virtuálními realitami, terorismem a dezinformacemi.[4]

Dne 13. března 2019 byl zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, získal podporu 93 poslanců (ke zvolení bylo třeba 88 hlasů).[5][6][7] Funkce se ujal o pět dní později.

Jeho první manželkou byla Zlata Adamovská. Poté žil pět let s Petrou Černockou a v roce 1991 se oženil s Alenou Srholcovou, se kterou má syny Vadima (* 1992) a Nikolase (* 1995). V roce 2000 Alena zemřela a v roce 2005 se oženil s Markétou Chytrou, která má dceru Christinu (* 1993).

  • 1980–1990 – režisér ozvučení a dramaturg v Československé televizi
  • 1991–1993 – člen analytického útvaru Federálního ministerstva vnitra pro reorganizaci zpravodajských služeb
  • 1993–1996 – ředitel Kanceláře pro zpravodajskou činnost
  • 1993–1996 – tiskový mluvčí a ředitel tiskového odboru Úřadu vlády České republiky a zástupce ředitele kanceláře předsedy vlády
  • 1996–1997 – ředitel divize komunikace a administrativy Chemapol Group, a.s.[8]
  • 1997–2014 – lektor a spolumajitel vzdělávací společnosti For Business Excellence Praha, s.r.o.
  • 2002–2006 – výkonný ředitel a spolumajitel agentury TTV Public Relations
  • 2005–2006 – vedení semináře žurnalistiky – Open Gate Boarding School
  • 2004–2007 – pedagog na VŠE na Národohospodářské fakultě (Public Relations)
  • 2006–2012 – generální manažer lidských zdrojů a podnikových záležitostí v TPCA
  • 2013–2014 – ředitel komunikace Ringier Axel Springer CZ[9]
  • 2013–2016 – odborný garant vzdělávacího programu Akademie žurnalistiky a nových médií mediálního domu Czech News Center
  • 2016 – místopředseda ASIS International CZ (mezinárodní sdružení bezpečnostních profesionálů)

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Každoročně člen porot Česká cena Public Relations Asociace Public Relations agentur a člen Czech Event Awards

  • 1999–2001 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, poradce a moderátor odborných diskuzí v rámci Open Society Fund pro projekt Veřejná diskuze k reformě školství
  • 1998–2000 – Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Komunikační strategie před vstupem ČR do EU
  • 2005–2006 – ředitel pro strategii Open Gate Boarding School
  • 2009–2013 člen Sektorové rady pří realizaci Národní soustavy povolání a kvalifikací
  • 2008 – do současnosti člen Akreditační komise Ministerstva školství pro vyšší odborné školy
  • 2014–2015 – člen expertní komise IPN KREDO – Strategie vysokého školství 2030
  1. Při privatizaci zbohatli členové StB a komunisti, uměli využít příležitost, říká Petrov. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-10-12 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  2. PETROV, Vadim. Kritika románu „Muž, který nevrhá stín“ od zpravodajského důstojníka Marlboro Grants | vadimpetrov.cz [online]. 2017-03-07 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  3. Představujeme oceněné 15. ročníku Zlatého středníku. PR Klub datum přístupu = 2017-04-28 [online]. [cit. 2017-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25. 
  4. DATABAZEKNIH.CZ. Nový román Vadima Petrova aneb Svoboda nemuset - Načítání | recenze | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  5. Vysílací radu doplní manažer Vadim Petrov. Lupa.cz [online]. 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  6. Sněmovna do tzv. velké vysílací rady navrhla Petrova, do Rady ČRo zvolila Kňourka. V obou zůstalo jedno místo neobsazeno. iHNed.cz [online]. 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  7. Novým členem RRTV dnes zvolen Vadim Petrov. Česká média.cz [online]. 2019-03-13 [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-18. 
  8. Chemapol Group chce navýšit své základní jmění. Hospodářské noviny [online]. 1996-10-24 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. 
  9. Mluvčím Ringier Axel Springer v Česku místo Kuchařové Vadim Petrov. Médiář [online]. 2013-11-04 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]