Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Filozofická fakulta
Univerzita Karlova
Facultas Philosophica
Hlavní budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha
Současné vedení
Děkan (seznam) doc. Mirjam Friedová, Ph.D.
Proděkan Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.
Proděkan Mgr. Jan Bičovský, Ph.D.
Proděkan Mgr. Ondřej Tichý, Ph.D.
Proděkan doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.
Proděkan PhDr. Pavel Sitek, Ph.D.
Proděkan doc. PhDr. Pavel Sládek, Ph.D.
Proděkan doc. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D.
Tajemník Ing. Filip Malý
Statistické údaje
Zaměstnanci 700
Studenti 8000
Studijní program
Bakalářský 3900
Magisterský 2300
Doktorský 2000
Další informace
Rok založení 1348
Status veřejná
Kontaktní údaje
Adresa nám. Jana Palacha 2
116 38 Praha 1
Telefon +420 221 619 111
IČO, DIČ 00216208, CZ00216208
Web http://www.ff.cuni.cz/

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a jednou z nejvýznamnějších humanitně orientovaných vzdělávacích institucí v Česku. Ve více než sedmdesáti oborech druhé největší české fakulty studuje přes 8000 studentů vyučovaných 700 pedagogy, mezi něž patří světové osobnosti jako překladatel Martin Hilský, teolog Tomáš Halík a egyptolog Miroslav Verner.[1] V minulosti zde působil například Jan Hus, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Jan Patočka či Albert Einstein.

Pražská filozofická fakulta je zároveň jednou z mála fakult v Česku, na jejímž vedení se výrazně podílejí i studenti. Ti tvoří téměř polovinu volených zástupců Akademického senátu FF UK a sdružují se do více než třiceti aktivních studentských spolků a iniciativ.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Pečeť pražské filozofické fakulty z druhé poloviny 17. století; vedle císařského orla s kotvou a písmeny IHS zobrazuje patronku fakulty, svatou Kateřinu Alexandrijskou, patronku filozofů, s atributy – mečem, kolem a mučednickou palmou
Budova FF od Rudolfina
Interiér hlavní budovy na Palachově náměstí

Pod názvem fakulta svobodných umění byla založena Karlem IV. 7. dubna 1348 jako jedna ze čtyř původních fakult Univerzity Karlovy v Praze. Označení „filozofická“ v názvu souvisí se skutečností, že v minulosti byla filosofie chápána šířeji než dnes, a to ve smyslu věda nebo láska k moudrosti. V tehdejší době bylo zvykem absolvovat nejprve fakultu svobodných umění, na níž se studenti vzdělávali především v rétorice a filosofii. Proto se fakulta záhy stala nejpočetnější součástí univerzity a již v roce 1366 věnoval císař Karel IV. mistrům svobodných umění první pražskou kolej – Karolinum.

Po husitských válkách se stala fakulta svobodných umění na dvě století jádrem celé univerzity. Od 17. století se začala oficiálně nazývat Filozofickou fakultou a až do poloviny 19. století poskytovala průpravné vyšší vzdělání pro budoucí studenty jiných fakult. Bylo zde možno studovat kromě filozofie také estetické nauky, pedagogiku, matematiku, astronomii, přírodní vědy, inženýrské vědy, ekonomii a historii. V 19. století se začaly kromě orientalistiky, archeologie a religionistiky významně rozvíjet i velké filologické obory jako český jazyk, italština, francouzština, angličtina a hebrejština. Po liberalizaci výuky v druhé polovině 19. století se podařilo v roce 1897 otevřít studijní obory filozofické fakulty i ženám.

I přes rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882 a osamostatnění přírodovědecké fakulty v roce 1920 hrála fakulta v rámci celé univerzity klíčovou roli, a to až do uzavření školy nacistickými okupanty v roce 1939, jež bylo spojeno s perzekucí učitelů a studentů. Po osvobození v roce 1945 zažila FF UK několik plodných let, která byla v roce 1948 násilně ukončena nástupem komunistického režimu, po němž prestiž školy kvůli nucenému odchodu desítek vynikajících pedagogů a zavedení marxisticko-leninských předmětů poklesla. V šedesátých letech se fakulta pomalu začala otvírat význačným osobnostem své doby, avšak reformní proces zastavila sovětská okupace v roce 1968 a následná normalizace československé společnosti. Proti pasivitě a konformitě většiny českého národa protestoval sebeupálením student této fakulty Jan Palach.[3] Až po porážce komunistického režimu a odchodu jeho kompromitovaných exponentů v roce 1989 se fakulta znovu etablovala jako jeden z nejprestižnějších vysokoškolských ústavů v České republice. Díky své téměř sedmisetleté tradici, úspěšné vědecké a pedagogické činnosti a šíři studijních oborů má FF UK vynikající jméno i v mezinárodním měřítku.[4]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Za sedm století existence FF UK prošly jejími přednáškovými sály desítky výrazných osobností, ať již v roli děkanů, pedagogů či studentů.

Ze současných osobností české kulturní scény zde studovali spisovatelé Michal Viewegh, Miloš Urban, Radka Denemarková, Petra Hůlová či hudební skladatel Miroslav Srnka. FF UK absolvovala i ombudsmanka Anna Šabatová a předsedkyně Akreditační komise ČR politoložka Vladimíra Dvořáková.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Historický kabinet s původním vybavením z roku 1930.

Velikostí své akademické obce fakulta předčí i většinu českých vysokých škol. Drží primát co do počtu studijních oborů, z nichž však většinu studuje relativně malý počet posluchačů v řádu desítek, někdy i jednotek. Tyto malé obory jako arabistika, íránistika, turkologie, koreanistika, logika či estetika jsou vyučovány na specializovaných pracovištích špičkové úrovně. Hloubková výuka tak pestré palety malých oborů nemá na jiných fakultách v České republice obdobu.

FF UK je zároveň jedinou fakultou v Evropě, na které se učí všechny jazyky, kterými se mluví v členských zemích Evropské unie. Vedle obecně nejrozšířenějších germánských, románských a slovanských jazyků zde lze studovat africké jazyky, albánštinu, bengálštinu, hebrejštinu, hindštinu, japonštinu, mongolštinu, vietnamštinu či sanskrt. Absolventi těchto oborů se uplatňují v diplomatických a tlumočnických službách.

Mezi hlavní a podle počtu studentů největší obory patří velké filologie (bohemistika, anglistika, germanistika, hispanistika, romanistika), historie a filozofie. Vedle toho nabízí FF UK široké spektrum disciplín od tradiční filozofie, religionistiky, logiky a estetiky po pedagogiku, psychologii, sociologii, politologii, andragogiku, divadelní a filmovou vědu až po progresivní studia nových médií.[5]

Díky četným mezinárodním výměnným programům tráví řada studentů část svého studia v zahraničí. Stejně tak přijíždí každý rok několik stovek zahraničních studentů. Mezi tyto programy patří např. Erasmus, CEEPUS, Visegrádský fond, DAAD, Aktion, vládní stipendia či řada bilaterálních smluv.[6]

Studijní oblasti Studijní obory
Dějiny  Archeologie pravěku a středověku, Egyptologie, Archivnictví a pomocné vědy historické, Dějiny a kultura islámských zemí, Dějiny a kultura východního Středomoří ve starověku, Dějiny antické civilizace, Historie, Hospodářské a sociální dějiny, České dějiny v evropském kontextu, Židovská studia aj.
Jazyk a literatura  Anglistika – amerikanistika, Český jazyk a literatura, Finská studia, Fonetika, Francouzská filologie, Hispanistika, Indoligie, Íránistika, Italianistika, Japonská studia, Koreanistika, Mongolistika, Německý jazyk a literatura, Nizozemský jazyk a literatura, Obecná lingvistika, Portugalistika, Romistika, Rusistika, Sinologie, Švédská studia, Překladatelství a tlumočnictví (Angličtina, Francouzština, Němčina, Ruština, Španělština)
Člověk a společnost  Psychologie, Sociologie, Sociologicko-ekonomická studia, Politologie, Politické teorie, Filozofie, Religionistika, Andragogika a personální řízení, Pedagogika, Sociální pedagogika, Studia nových médií, Informační studia a knihovnictví
Umění   Dějiny umění, Divadelní věda, Estetika, Filmová studia, Hudební věda
Učitelství Učitelství českého jazyka a literatury pro střední školy, Učitelství češtiny jako cizího jazyka, Učitelství latinského jazyka a literatury pro střední školy

Akce pro veřejnost[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s tzv. třetí rolí univerzity považuje FF UK za svoji společenskou roli kromě výuky a výzkumu také přispívání do aktuální veřejné debaty svými odborníky a výzkumem. Pořádá proto řadu workshopů, přednášek a festivalů pro širokou veřejnost, žáky základních a středních škol či seniory:[7]

  • zájmové studium pro seniory Univerzita třetího věku
  • workshopy pro děti od 3. do 9. třídy ZŠ Dětská univerzita
  • festival pro veřejnost Open Square
  • festival pro veřejnost Týden diverzity
  • popularizační akce Den vědy
  • Noc filosofie

S veřejností na její půdě debatovali osobnosti jako dalajláma, Madeleine Albrightová, čínský disident Aj Wej-Wej či ruský historik Andrej Zubov.

Studentský život[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Studentské spolky Filozofické fakulty UK.

Na FF UK působí kolem třiceti studentských spolků a iniciativ. Studentský život zde má silnou a dlouhou tradici. FF UK je ostatně jedinou fakultou v ČR, kde studenti tvoří polovinu složení akademického senátu, a mohou tak výrazně ovlivňovat nejen dění na fakultě, ale i její řízení.[8]

Studentská rada[editovat | editovat zdroj]

Přímo na fakultní půdě působí Studentská rada, která je v podstatě výkonným orgánem občanského sdružení Studentský fond FF UK,[9] kterou založili studentští účastníci revolučních událostí v roce 1989. Toto sdružení se snaží o zpestření studentského života a často zastupuje studenty fakulty při jednání s jejím vedením, popř. s univerzitou. Radní pravidelně finančně podporují vybrané studentské projekty jako časopisy, divadelní spolky, festivaly a veřejné přednáškové cykly. Každoročně vydávají brožuru OFFŠEM pro studenty prvních ročníků, jak se zorientovat na fakultě. Rovněž připravují lekci FAUST (Fakultní uvítání studentů), na jehož konci jsou prváci svérázným způsobem přijati na akademickou půdu.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroční zpráva FF UK za rok 2014, s. 6 online. [cit. 2016-03-08]
  2. Akademický senát FF UK online a studentské spolky FF UK online. [cit. 2016-03-08]
  3. Multimediální projekt Univerzity Karlovy Web Jan Palach online. [cit. 2016-03-08]
  4. Stručný přehled dějin FF UK online. [cit. 2016-03-08]
  5. Seznam studijních oborů FF UK otevíraných pro akademický rok 2016/2017 online. [cit. 2016-03-08]
  6. Studium v zahraničí online. [2016-03-08]
  7. Akce pro veřejnost: Univerzita třetího věku, Dětská univerzita, Open Square, Týden diverzity, Den vědy
  8. Akademický senát FF UK online. [cit. 2016-03-08]
  9. Studentská rada FF UK online. [cit. 2016-03-08]
  10. Historie Studentské rady FF UK online. [cit. 2016-03-08]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petráň, J.: Nástin dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Praha 1983.
  • Svatoš, M. (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48–1622). Praha 1995.
  • Čornejová, I. (red.), Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622–1802). Praha 1995.
  • Holý, J.; Volná, K. (ed). Tato fakulta bude rudá. Praha 2009.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]