Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katolická teologická fakulta
Univerzita Karlova

Budova Katolické teologické fakulty
Vedení fakulty
Děkan ThLic. Prokop Brož, Th.D.
Proděkan ThLic. Jaroslav Brož SSL
Proděkan doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.
Proděkanka doc. PhDr. Mireia Ryšková, Th.D.
Tajemnice Mgr. Jana Benešová
Studijní program
Pregraduální 558
Postgraduální 295
Doktorský 49
Základní informace
Datum založení 1348
Status veřejná
Kontaktní údaje
Adresa KTF UK
Thákurova 676/3
Praha 6, Dejvice
160 00 Praha 6
Telefon 420 220 181 244
DIČ CZ00216208
E-mail office@ktf.cuni.cz
www.ktf.cuni.cz

Katolická teologická fakulta (KTF) Univerzity Karlovy (UK) je jednou ze 3 teologických fakult této univerzity. Jedná se o čtvrtou nejstarších fakultu této vysoké školy v Praze.

Dějiny fakulty[editovat | editovat zdroj]

Univerzita Karlova-teologicklá fakulta, originální pečeť ≈ 1780

Teologie byla v Praze vyučována již před založením univerzity, a to od zřízení biskupství v roce 973 při Svatovítské katedrále.

Teologická fakulta pražské byla jednou ze čtyř původních fakult pražské univerzity, kanonicky ustanovené 26. ledna 1347 papežem Klementem VI., 7. dubna 1348 ji ustanovil Karel IV. jako římský a český král (pro kontroverzi ohledně data vizte heslo Univerzita Karlova). Pozice pražské univerzity se nezhoršila ani založením univerzity ve Vídni roku 1365. Založení pražské univerzity podléhající římskému papeži mělo souvislost se snahou avignonských papežů udržet monopol pařížské Sorbonny. Velké západní schizma roku 1378 posílilo pražskou univerzitu o české a německé profesory, kteří odešli ze Sorbonny – z nich pak většina v následujících desetiletích opět odešla na nově zakládané univerzity v Německu a v Krakově.

V době šíření nauky Johna Wyclifa Václav IV. v důsledků sporů mezi příznivci a odpůrci nové nauk vypověděl ze země konzervativní profesory teologie z pražské univerzity a tím byla činnost fakulty na celou husitskou dobu přerušena. Místo toho byla obnovena pražská katedrální škola a část studentů odcházela na italské univerzity.

K obnově výuky došlo až po převzetí celé pražské univerzity jezuity v roce 1622. Monopol jezuitů byl za podpory císaře udržován až do druhé poloviny 18. století, a to proti námitkám pražského arcibiskupa i představitelů jiných církevních řádů. V roce 1752 vstoupil stát (za vlády panovnice Marie Terezie) do rozhodování o profesorském sboru.

Při rozdělení pražské univerzity na českou a německou část roku 1882 zůstala zásluhou arcibiskupa Schwarzenberga teologická fakulta společná. Pod hrozbou vyloučení fakulty z univerzity však arcibiskup Schönborn dal nakonec svolení k rozdělení na českou a německou část, k němuž došlo v roce 1891.

Tablo vyučujících bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v roce 1928

Po první světové válce arcibiskup František Kordač rozhodl o výstavbě arcibiskupského semináře v Dejvicích na pozemku, který původně byl metropolitní kapitulou věnován pro stavbu kostela, do té doby sídlil seminář v Klementinu. Nová budova z roku 1928 (resp. z let 1925–1927) je dosud sídlem semináře i fakulty. Podsklepenou čtyřpodlažní budovu č. p. 676 s půdorysem širokého U a v jejím vnitřku zezadu osově umístěný trojlodní kostel svatého Vojtěcha s kapacitou přes 1500 lidí a dvěma jehlanovitými věžemi a interiéry v byzantském duchu navrhl architekt František Havlena, arcibiskupský stavební rada. Vnitroblok po stranách od kostela vyplňují dvě seminární zahrady. V pravém křídle je i kuchyň a refektář (jídelna) o výšce dvou podlaží. Pod kopulí, která dominuje průčelí budovy ve stylu antického chrámu, byla domácí kaple. V přechodovém krčku mezi hlavní budovou a kostelem se nachází knihovna, archiv a sakristie.[1][2]

Dne 8. dubna 1919 schválilo Národní shromáždění zákon o zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké. Tato vysoká škola nebyla součástí Univerzity Karlovy.

Většina studentů katolické fakulty byla při zavření českých vysokých škol na podzim 1939 poslána na nucené práce. V Břežanech byl zřízen náhradní arcibiskupský teologický ústav, kde však nesměli vyučovat profesoři z původní fakulty. V květnu 1945 obnovila fakulta činnost, a to až do konce studiního roku 1949–1950.

V roce 1950 byla KTF odloučena od UK. Působila dále jako Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Litoměřicích. Dne 14. července 1950 vládní nařízení rozdělilo HČEFB na dvě nezávislé vysoké školy: Husovu československou bohosloveckou fakultu (husitskou) a Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Dne 10. května 1990 byly do Univerzity Karlovy začleněny 3 teologické fakulty: Katolická teologická fakulta, Evangelická teologická fakulta a Husitská teologická fakulta.

Krize na fakultě 1994–2003[editovat | editovat zdroj]

Brzy však na KTF UK došlo ke krizi. Byla velice vleklá. Již v roce 1994, když byl podruhé děkanem zvolen prof. ThDr. Václav Wolf, uvažoval velký kancléř fakulty, arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, o tom, že by jeho volbu vetoval z důvodu nespolupráce s jeho osobou. Nakonec to neuskutečnil, po slibu, že spolupráce obnovena bude.

Krize se prohloubila tím, že v roce 1996 musel odejít z fakulty Ivan Odilo Štampach. Kvalitu výuky na fakultě pak napadl další kněz pocházející z podzemní církve z doby komunismu, Tomáš Halík. Oba chtěli výuku reformovat a modernizovat v souladu s rozvojem odkazu Druhého vatikánského koncilu.

Wolf naproti tomu trval na pojetí fakulty jako kněžského učiliště, jakéhosi doplňku k semináři. Laici a studenti jiných fakult UK měli značně omezenu možnost studia.

Dne 8. prosince 1999 akademický senát fakulty zvolil Wolfa děkanem potřetí. Nastaly spory o právoplatnost takové volby, neboť podle (převažující interpretace) stávajícího statutu KTF UK bylo možno zastávat úřad děkana pouze dvakrát po sobě a úprava dříve přijatá Akademickým senátem KTF neměla potřebné schválení Kongregací pro katolickou výchovu v Římě. Další nezávislou překážku představoval zákon o vysokých školách, který rovněž připouštěl nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období. Nakonec 28. února 2000 arcibiskup pražský z titulu své funkce velkého kancléře KTF UK volbu vetoval.[3] Veto podpořila i většina českých biskupů, byť ne všichni - výslovně se proti němu vymezil litoměřický biskup Koukl.[4]

V roce 2002 kardinál Miloslav Vlk na výzvu všech biskupů České církevní provincie odňal Václavu Wolfovi kanonickou misi, což znamená, že mu bylo odebráno oficiální církevní pověření vyučovat teologii. Vatikánská Kongregace pro katolickou výchovu odnětí kanonické mise potvrdila.

  • 31. 10. 2001 – skončilo funkční období akademického senátu fakulty pro neexistenci platného volebního řádu
  • 14. 12. 2001 – MŠMT (dále jen ministerstvo) omezilo působnost orgánů KTF UK a zahájilo správní řízení o akreditacích
  • 10. 5. 2002 – ministerstvo na doporučení Akreditační komise rozhodlo o pozastavení akreditací
  • 1. 10. 2002 – k tomuto datu ministerstvo odložilo účinnost rozhodnutí z 10. května 2002 o pozastavení akreditací
  • 3. 1. 2002 – rozhodnutí ministerstva o omezení kompetencí fakulty nabylo účinnosti; rektor pověřil tajemníka fakulty Ing. Miroslava Kroneisla řízením děkanátu
  • 29. 4. 2002 – tajemník Kroneisl dal výpověď
  • 1. 7. 2002 – rektor pověřil výkonem funkce tajemníka fakulty Ing. Věru Plocovou, vedoucí personálního a ekonomického oddělení fakulty a přenesl na ni úlohy, které svěřil tajemníkovi
  • 21. 1. 2002 – rektor jmenoval Prof. PhDr. Mikuláše Lobkowicze administrátorem fakulty a pověřil jej přípravou reforem fakulty; rektor zřídil poradní orgán, zabývající se koncepcí reorganizace: (pleno titulo) Pavel Ambros, J. Bednář, Dominik Duka, Petr Kubín, Artur Matuszek, Václav Novotný, J. R. Tretera, Karel Vrána, Ľ. Žák.
  • 18. 2. 2002 – rektor formalizoval nejbližší spolupráci V. Novotného (p. t.) s administrátorem, pověřil jej spoluprací s administrátorem a přípravou dokumentů k reorganizaci
  • 5. 3. 2002 – administrátor, pro dlouhotrvající absence, jmenoval V. Novotného svým sekretářem s právem podpisu v zastoupení
  • 14. 3. 2002 – administrátor pověřil V. Novotného, aby ho zastupoval ve všech úkonech
  • 3. 6. 2002 – rektor pověřil V. Novotného, aby jej zastupoval v přijímacím řízení
  • 1. 2. 2002 – rektor vydal Organizační řád KTF
  • 8. 2. 2002 – rektor provedl změnu ve vedení dvou kateder - odvolán V. Wolf, jmenován J. Skoblík (p. t.) - odvolal J. Matějku, jmenoval M. Zedníčka (p. t.) - odvolal R. Cardala, jmenoval S. Sousedíka (p. t.)
  • 5. 3. 2002 – rektor provedl změnu ve složení Vědecké rady KTF: odvolal R. Cardala, B. Valdéze, J. Hřebíka, Z. Klinderu, J. Matějku, S. Prokopa, V. Wolfa, J. A. Beneše, V. Kročila, R. Malého, J. Svobodu (všichni pleno titulo).
  • 6. 6. 2002 – Kongregace pro katolickou výchovu (Vatikán; dále jen Kongregace) schválila postupně materiály KTF
  • 19. 8. 2002 – Kongregace schválila postupně materiály KTF
  • 10. 9. 2002 – Kongregace schválila postupně materiály KTF
  • 11. 10. 2002 – rektor vypsal volby do senátu fakulty (pro období listopad 2002 – listopad 2004)
  • 15.-16. 11. 2002 – volby do senátu KTF
  • 2. 12. 2002 – ministerstvo rozhodlo o vrácení působnosti akademickému senátu a vědecké radě KTF (odebráno 14. prosince 2001)
  • 16. 1. 2003 – Kongregace vydala souhlas s vrácením kompetencí senátu a vědecké radě fakulty
  • 7. 2. 2003 – Akademický senát UK vydal souhlas s vrácením kompetencí senátu a vědecké radě fakulty
  • 20. 12. 2002 – rezignoval na funkci děkan fakulty Jaroslav V. Polc (p. t.), pravomoci děkana přešly na rektora UK
  • 20. 12. 2002 – senát fakulty vypsal volby na děkana na 31. ledna 2003
  • 31. 1. 2003 – rektor dohodl s M. Lobkowiczem (p. t.) ukončení jeho funkce administrátora fakulty; senát zvolil nového děkana Prof. PhDr. Ludvíka Armbrustera
  • 15. 2. 2003 – Kongregace potvrdila volbu děkana
  • 17. 2. 2003 – rektor inauguroval nového děkana Ambrustera (p. t.)
  • 25. 3. 2003 – Ministerstvo vrátilo děkanovi pravomoci a mimořádná správa fakulty pominula

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Arcibiskupský seminář s kostelem sv. Vojtěcha, Slavné vily Čech, Moravy a Slezská
  2. Petr Ulrich ed.: Slavné stavby Prahy 6, 2009, ISBN 978-80-87073-14-8
  3. Plný text veta, zveřejněný na stránkách ChristNetu, dostupné: http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=33 (navštíveno 26. 8. 2008)
  4. http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=246

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, Vojtěch. Katolická teologická fakulta 1939–1990. Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 523 s. ISBN 978-80-246-1369-7.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]