Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evangelická teologická fakulta
Univerzita Karlova
Facultas theologiae evangelicae
Protestant Theological Faculty
Vedení fakulty
Děkan (seznam)Jan Roskovec, Ph.D.[1]
Proděkanprof. ThDr. Martin Prudký
ProděkanLadislav Beneš, Dr.
Proděkandoc. Petr Gallus, Ph.D.
ProděkankaOlga Navrátilová, Ph.D.
Proděkandoc. Petr Sláma, Ph.D.
TajemniceIng. Eva Svobodová
Základní informace
Datum založení1919
Statusveřejná
Kontaktní údaje
AdresaČerná 646/9
Praha 1, Nové Město
115 55 Praha 1
Souřadnice
www.etf.cuni.cz

Evangelická teologická fakulta (ETF) Univerzity Karlovy (UK) je jednou ze tří teologických fakult této univerzity.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1781 byly Tolerančním patentem povoleny v habsburském soustátí dvě reformační konfese, augsburská a reformovaná. Žádost českých a moravských evangelíků o zřízení vlastního bohosloveckého učiliště však císař Josef II. již zamítl. Pastoři obou tolerovaných konfesí proto získávali vzdělání na theologických fakultách v Německu a v Uhrách. V roce 1821 byl pro výchovu bohosloveckého dorostu zřízen teologický ústav ve Vídni. Zde museli posléze svá studia začínat a končit všichni evangeličtí bohoslovci z Čech, Moravy i Rakouského Slezska. Kromě toho však dále studovali v Heidelbergu, Tübingenu, Basileji, ve Skotsku a jinde. Na jaře roku 1848 prosazovali zřízení evangelické teologické fakulty v jedenácté sekci Národního výboru Bedřich Vilém Košut a Josef Růžička. 1890 se snažil o zřízení protestantské teologické fakulty akademický spolek Jeroným.

V roce 1918 po vzniku ČSR se české a moravské reformované a luterské sbory spojily v Českobratrskou církev evangelickou. Ta začala vzápětí usilovat o zřízení vlastní teologické fakulty.

8. dubna 1919 byl parlamentem schválen zákon o založení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze (HČEFB) jako samostatný autonomní ústav se všemi právy a výsadami (promoční, doktorské) vysoké školy. (Jako den zřízení byl určen 1. říjen 1919.) Husova fakulta sídlila nejprve v sakristii pražského evangelického kostela sv. Salvátora,[zdroj?] od roku 1920 pak v bývalém arcibiskupském semináři v Klementinu, od roku 1945 v Konviktské ulici.[2] V letech 1950–95 (pod názvem Komenského evangelická bohoslovecká fakulta) sídlila v Husově domě (sídle Českobratrské církve evangelické) v Jungmannově ulici č. p. 9.

Na fakultě studovali bohoslovci ČCE, ale i studenti z dalších českých protestantských církví a reformovaní Slováci.

Prvním děkanem fakulty byl zvolen Gustav Adolf Skalský (18571926), který přednášel praktickou teologii a církevní právo. Církevní dějiny učil bývalý luterský superintendent Ferdinand Hrejsa (18671953). Katedru Nového zákona vedl František Žilka (18711944). V roce 1920 přibyli Josef Lukl Hromádka (18891969) (systematická teologie) a Slavomil Ctibor Daněk (18851946) (Starý zákon). Dále filozofie J. L. Sněhule (18751946), dějiny náboženství František Linhart (18821959), praktická teologie František Bednář (18841963) a církevní dějiny František M. Bartoš (18891972).

V roce 1950 byla fakulta vládním nařízením rozdělena na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (KEBF; pro studenty Českobratrské církve evangelické, menších evangelických církví a reformované Slováky) a Husovu československou bohosloveckou fakultu (HČBF; pro studenty z Církve československé husitské).

V roce 1990 byla Komenského evangelická bohoslovecká fakulta přijata do svazku Univerzity Karlovy a její název byl změněn na ten dnešní.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Evangelická teologická fakulta chce sloužit svobodným bádáním k poznání pravdy, v níž spočívá blaho lidského rodu, jakož i pěstovat vědu evangelické teologie a umožnit přístup k ní všem zájemcům, bez ohledu na církevní příslušnost. Zavazuje se přitom k uctivé pozornosti vůči biblickému svědectví a k pozornému naslouchání dědictví české i evropské reformace a ke snaze uvádět obé do rozhovoru s tradicemi křesťanské ekumeny a s myšlenkovými a duchovními proudy dnešního lidstva. (Statut ETF UK)

Promoce na HČEFB za účasti synodního seniora Josefa Křenka (40. léta 20. stol.)

Obory[editovat | editovat zdroj]

Na fakultě je možné studovat:

  • v bakalářských programech
    • Teologie křesťanských tradic
    • Evangelická teologie
    • Pastorační a sociální práce
  • v magisterském programu:
    • Evangelická teologie
    • Teologie-spiritualita-etika
  • v doktorském programu:
    • Biblická teologie
    • Historická teologie a teologie náboženství
    • Systematická a praktická teologie
    • Filozofie

Představitelé fakulty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam děkanů Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Nejvyšším představitelem fakulty je její děkan, jímž je od roku 2022 teolog Jan Roskovec.

Katedry, jejich představitelé a další pracovníci[editovat | editovat zdroj]

  • Starý zákon: prof. ThDr. Martin Prudký; doc. Filip Čapek, Th.D.; doc. Petr Sláma, Ph.D.; doc. Jan Dušek, PhD.
  • Nový zákon: doc. ThDr. Jiří Mrázek; Jan Roskovec, Th.D.
  • Systematická teologie: prof. ThDr. Jan Štefan; doc. ThDr. Petr Macek, Mgr. Petr Gallus, Ph.D., Mgr. Ondřej Kolář, Th.D.
  • Teologická etika: doc. dr. Jindřich Halama; ThDr. Pavel Keřkovský, Mgr. Jan Zámečník Th.D, emeritus prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan
  • Církevní dějiny: doc. ThDr. Martin Wernisch; Ota Halama, Th.D.; Dr. Peter Morée, emeritus prof. PhDr. Noemi Rejchrtová
  • Religionistika: doc. Pavel Hošek Th.D.; doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Th.D.
  • Praktická teologie: doc. Tabita Landova, Ph.D.; ThDr. Ladislav Beneš
  • Filosofie: prof. Lenka Karfíková Dr. theol.; Jan Kranát, Ph.D.; Olga Navrátilová, Ph.D.
  • Ekumenický institut: prof. Ivana Noble, Ph.D; doc. Tim Noble, Ph.D; Mgr. Martin Vaňáč, Ph.D.; Mgr. Kateřina Kočandrle Bauerová, Th.D.

Budova fakulty[editovat | editovat zdroj]

V současnosti fakulta sídlí v domě Marathon na Novém Městě v Černé ulici čp. 646/II. Dům byl postaven v roce 1928 podle návrhu architekta Františka Xavera Čtrnáctého původně pro Plichtův tělovýchovný ústav. V suterénu se po celé šíři domu nachází velká tělocvična s galerií, na zdi tělocvičny jsou tři reliéfy od Ladislava Šalouna se sportovní tematikou. V současnosti se v tělocvičně nachází fakultní knihovna. V dvorním traktu je původní dřevěné dvouramenné schodiště s obrazem od Vladimíra Stříbrného z roku 1928.[3] V přízemí domu při ulici dlouho fungovala kavárna Marathon Café. V suterénu budovy se nachází fakultní kaple, kde se během semestru ve středu od 11:45 konají pravidelné bohoslužby. V současnosti při fakultě jako kaplanka působí evangelická farářka Jana Hofmanová.

Budova patřila Českobratrské církvi evangelické. Po schválení 33. synodem této církve byla v roce 2014 prodána Univerzitě Karlově.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dopoledne s Proglasem
  2. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha : Karolinum 1998. S. 361.
  3. BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad. Praha : Academia, 1998: s. 394. ISBN 80-200-0627-3
  4. Viz usnesení č. 63 4. zasedání 33. synodu [1] a usnesení č. 84 1. zasedání 34. synodu [2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]