Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evangelická teologická fakulta
Univerzita Karlova
Das Gebäude der ETF UK.jpg
Vedení fakulty
Děkan (seznam) doc. Jiří Mrázek, Th.D.
Proděkan prof. ThDr. Martin Prudký
Proděkan Ladislav Beneš, Dr.
Proděkan doc. Jindřich Halama, Dr.
Proděkan Jan Roskovec, Th.D.
Tajemník Ing. Eva Svobodová
Další informace
Rok založení 1919
Status veřejná
Kontaktní údaje
Adresa Černá 646/9
Praha 1, Nové Město
115 55 Praha 1
Web http://www.etf.cuni.cz
Souřadnice 50°4′44″ s. š., 14°25′5″ v. d.

Evangelická teologická fakulta (ETF) Univerzity Karlovy (UK) je jednou ze tří teologických fakult této univerzity.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1781 byly Tolerančním patentem povoleny v habsburském soustátí dvě reformační konfese, augsburská a reformovaná. Žádost českých a moravských evangelíků o zřízení vlastního bohosloveckého učiliště však císař Josef II. již zamítl. Pastoři obou tolerovaných konfesí proto získávali vzdělání na theologických fakultách v Německu a v Uhrách. V roce 1821 byl pro výchovu bohosloveckého dorostu zřízen teologický ústav ve Vídni. Zde museli posléze svá studia začínat a končit všichni evangeličtí bohoslovci z Čech, Moravy i Rakouského Slezska. Kromě toho však dále studovali v Heidelbergu, Tübingenu, Basileji, ve Skotsku a jinde. Na jaře roku 1848 prosazovali zřízení evangelické teologické fakulty v jedenácté sekci Národního výboru Bedřich V. Košut a Josef Růžička. 1890 se snažil o zřízení protestantské teologické fakulty akademický spolek Jeroným.

V roce 1918 po vzniku ČSR se české a moravské reformované a luterské sbory spojily v Českobratrskou církev evangelickou. Ta začala vzápětí usilovat o zřízení vlastní teologické fakulty.

8. dubna 1919 byl parlamentem schválen zákon o založení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze (HČEFB) jako samostatný autonomní ústav se všemi právy a výsadami (promoční, doktorské) vysoké školy. (Jako den zřízení byl určen 1. říjen 1919.) Husova fakulta sídlila nejprve v sakristii pražského evangelického kostela sv. Salvátora,[zdroj?] od roku 1920 pak v bývalém arcibiskupském semináři v Klementinu, od roku 1945 v Konviktské ulici.[1] V letech 1950–95 (pod názvem Komenského evangelická bohoslovecká fakulta) sídlila v Husově domě (sídle Českobratrské církve evangelické) v Jungmannově ulici č.p. 9.

Na fakultě studovali bohoslovci ČCE, ale i studenti z dalších českých protestantských církví a reformovaní Slováci.

Prvním děkanem fakulty byl zvolen Gustav Adolf Skalský (1857-1926), který přednášel praktickou teologii a církevní právo. Církevní dějiny učil bývalý luterský superintendent Ferdinand Hrejsa (1867-1953). Katedru Nového zákona vedl František Žilka (1871-1944). V roce 1920 přibyli Josef Lukl Hromádka (1889-1969) (systematická teologie a Slavomil Ctibor Daněk (1885-1946) (Starý zákon). Dále filozofie J. L. Sněhule (1875-1946), dějiny náboženství František Linhart (1882-1959), praktická teologie František Bednář (1884-1963) a církevní dějiny František M. Bartoš (1889-1972).

V roce 1950 byla fakulta vládním nařízením rozdělena na Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (KEBF; pro studenty Českobratrské církve evangelické, menších evangelických církví a reformované Slováky) a Husovu československou bohosloveckou fakultu (HČBF; pro studenty z Církve československé husitské).

V roce 1990 byla Komenského evangelická bohoslovecká fakulta přijata do svazku Univerzity Karlovy a její název byl změněn na ten dnešní.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Evangelická teologická fakulta chce sloužit svobodným bádáním k poznání pravdy, v níž spočívá blaho lidského rodu, jakož i pěstovat vědu evangelické teologie a umožnit přístup k ní všem zájemcům, bez ohledu na církevní příslušnost. Zavazuje se přitom k uctivé pozornosti vůči biblickému svědectví a k pozornému naslouchání dědictví české i evropské reformace a ke snaze uvádět obé do rozhovoru s tradicemi křesťanské ekumeny a s myšlenkovými a duchovními proudy dnešního lidstva. (Statut ETF UK)

Obory[editovat | editovat zdroj]

Na fakultě je možné studovat:

  • v bakalářských programech
    • Teologie křesťanských tradic
    • Evangelická teologie
    • Pastorační a sociální práce
  • v magisterském programu:
    • Evangelická teologie
    • Teologie-spiritualita-etika
  • v doktorském programu:
    • Biblická teologie
    • Historická teologie a teologie náboženství
    • Systematická a praktická teologie
    • Filozofie

Představitelé fakulty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam děkanů Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Nejvyšším představitelem fakulty je její děkan, jímž je od roku 2014 teolog Jiří Mrázek.

Katedry, jejich představitelé a další pracovníci[editovat | editovat zdroj]

Budova fakulty[editovat | editovat zdroj]

V současnosti fakulta sídlí v domě Marathon na Novém Městě v Černé ulici čp. 646/II. Dům byl postaven v roce 1928 podle návrhu architekta Františka Xavera Čtrnáctého původně pro Plichtův tělovýchovný ústav. V suterénu se po celé šíři domu nachází velká tělocvična s galerií, na zdi tělocvičny jsou tři reliéfy od Ladislava Šalouna se sportovní tematikou. V současnosti se v tělocvičně nachází fakultní knihovna. V dvorním traktu je původní dřevěné dvouramenné schodiště s obrazem od Vladimíra Stříbrného z roku 1928.[3] V přízemí domu při ulici je kavárna Marathon Café.

Budova patřila Českobratrské církvi evangelické. Po schválení 33. synodem této církve byla v roce 2014 prodána Univerzitě Karlově.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha : Karolinum 1998. S. 361.
  2. http://www.christnet.eu/zpravy/27695/dnes_rano_zemrel_evangelicky_teolog_a_duchovni_pavel_filipi.url
  3. BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad. Praha : Academia, 1998: s. 394. ISBN 80-200-0627-3
  4. Viz usnesení č. 63 4. zasedání 33. synodu [1] a usnesení č. 84 1. zasedání 34. synodu [2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]