Českobratrská církev evangelická
Českobratrská církev evangelická | |
---|---|
![]() | |
Vznik | |
Datum | 17. 12. 1918 |
Registrace v ČR | |
Datum | 1. 9. 1991 |
Statutární orgán | |
Název | Synodní rada Českobratrské církve evangelické |
Sídlo | Jungmannova 22/9, Praha 1-Nové Město, 110 00 |
Člen | Pavel Pokorný (synodní senior, od 2021) |
Odkazy | |
![]() | |
Rejstřík církví a náboženských společností Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Českobratrská církev evangelická (běžně jen evangelická církev, ve zkratce ČCE)[pozn. 1] je křesťanská církev působící na území České republiky, která přímo navazuje na odkaz světové i české reformace. Vznikla v roce 1918 spojením dvou evangelických církví povolených tolerančním patentem roku 1781. Její členové jsou běžně označováni jako evangelíci, případně českobratrští evangelíci.
Církev eviduje 67 tisíc členů ve 248 společenstvích (tzv. farních sborech), kterým se věnuje asi 200 farářů a farářek (bez započtení kazatelských stanic a výpomocných kazatelů).[2] Ve sčítání lidu roku 2021 se k ní výslovně přihlásilo 32 577 osob. Je dlouhodobě největší protestantskou církví v zemi a zároveň druhou největší církví po římskokatolické církvi.[3]
Charitativní činnost církev koordinuje prostřednictvím Diakonie Českobratrské církve evangelické, která je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb v republice. Evangelická církev je zřizovatelem několika církevních škol a udržuje úzké vztahy s Evangelickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Při církvi dále funguje nakladatelství Kalich a hlavním církevním periodikem je časopis Český bratr.
Historie[editovat | editovat zdroj]

Církev navazuje na tradice církve evangelické augsburského (luterského) i helvetského (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky, a to svobodným rozhodnutím zástupců všech českých sborů na generálním sněmu v prosinci 1918. Nově vzniklá unie kromě svých augsburských a helvetských tradic sama sebe chápala i jako pokračovatelku tradice české reformace, husitského hnutí, církve podobojí i Jednoty bratrské. Svým dnešním názvem Českobratrská církev evangelická programově naznačuje svou návaznost na první (domácí) i druhou (světovou) reformaci, tak i to, že za své pravidlo víry a života uznává evangelium Ježíše Krista, dosvědčované v Písmu Starého i Nového zákona.
Od roku 1953 lze v církvi ordinovat pro duchovní službu i ženy. Roku 2003 se navíc první žena dostala i do funkce seniorky, když byla do této funkce pro Pražský seniorát na konventu tohoto seniorátu zvolena Lýdia Mamulová.[4]
Struktura církve[editovat | editovat zdroj]
Českobratrskou církev evangelickou tvoří sbory na třech úrovních:
- sbor farní,
- sbor seniorátní,
- sbor povšechný.
Spravována je způsobem presbyterně-synodním.
Farní sbor[editovat | editovat zdroj]
Farní sbor je základní jednotkou církve, spravovaný staršovstvem (presbyterstvem), které je voleno z členů sboru sborovým shromážděním, to volí i faráře. On a jeden z presbyterů – kurátor – jsou společně představiteli sboru a jeho statutárními zástupci. Církev tvoří 251 sborů.
-
Červený kostel v Brně
-
Evangelický sbor v Daňkovicích na Vysočině
-
Evangelický kostel v Hošťálkové na Valašsku
-
Interiér sboru U Salvátora na Starém Městě pražském
-
Sborový dům Milíče z Kroměříže na pražském Jižním Městě
-
Evangelický kostel v Sázavě u Žďáru
-
Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě na Valašsku
Seniorátní sbor[editovat | editovat zdroj]
Seniorátní sbor (seniorát) je společenství sborů spojených v určitém obvodu ke společné církevní činnosti a správě. O jeho věcech rozhoduje seniorátní shromáždění zvané konvent, jehož členy jsou poslanci příslušných sborů, volení na čtyřleté funkční období. Konvent volí stejným dílem z presbyterů a farářů na šestileté období seniorátní výbor v čele se seniorem a seniorátním kurátorem. Sídlem seniorátu je vždy sbor, kde je senior farářem.

Církev tvoří 14 seniorátů:
- Pražský seniorát
- Poděbradský seniorát
- Jihočeský seniorát
- Západočeský seniorát
- Ústecký seniorát
- Liberecký seniorát
- Královéhradecký seniorát
- Chrudimský seniorát
- Poličský seniorát
- Horácký seniorát
- Brněnský seniorát
- Východomoravský seniorát
- Moravskoslezský seniorát
- Ochranovský seniorát (netvoří územní obvod, ale sdružuje bývalé sbory Jednoty bratrské, které vstoupily do ČCE)
Povšechný sbor[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšší úrovní správy církve je povšechný sbor, čili celá církev. Církev spravuje Synodní rada, což je šest volených osob (tři faráři a tři laici), nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním (parlamentem), složeným z volených poslanců, je synod. Jménem celé církve jednají synodní senior a synodní kurátor.
Věřící[editovat | editovat zdroj]
Rok | Českobratrští evangelíci v Česku dle sčítání lidu[5] | |
---|---|---|
1921 | 231 199 | 2,31 % |
1930 | 290 994 | 2,73 % |
1950 | 401 729 | 4,52 % |
1991 | 203 996 | 1,73 % |
2001 | 117 212 | 1,15 % |
2011 | 51 858 | 0,50 % |
2021 | 32 577 | 0,31 % |
Při sčítání lidu se k Českobratrské církvi evangelické v roce 2001 hlásilo 117 212 obyvatel, o deset let později 51 936 obyvatel (vedle toho 8158 osob obecně k protestantství či evangelictví) a v roce 2021 pak 32 577 obyvatel (vedle toho 27 149 osob k protestantství či evangelictví bez udání konkrétní církve).[6][7][8]
-
Věková struktura osob, které se při sčítání lidu roku 2011 hlásily k ČCE
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Od počátků protestantství se na vzdělání a výuku kladl velký důraz. První evangelické školy vznikaly už od tolerančního patentu a v 19. století jich bylo více než 100. Vysokoškolské vzdělání kazatelů i laiků zajišťuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.
Střední a vyšší odborné vzdělání zajišťují tyto Evangelické akademie:
- Evangelická akademie Praha – Vyšší odborná škola sociálně právní a střední sociální škola
- Evangelická akademie Brno – Vyšší odborná škola sociálně právní
- Střední zdravotnická škola Evangelické akademie Brno
- Evangelická akademie Náchod Sociální činnost (sociální pečovatelství a sociální vychovatelství)
- Evangelická akademie Olomouc Konzervatoř Evangelické akademie (dříve v Kroměříži)
Církev též provozuje dvě základní školy; Bratrská škola v Praze a Filipka: Škola příběhem - církevní základní škola v Brně.
Tiskoviny[editovat | editovat zdroj]
Církev vydává časopis Český bratr (od roku 1924).[9] Do roku 2018 vycházel časopis pro mládež Nota nebe,[10] jenž se do konce roku 2013 jmenoval Bratrstvo.[11] Lidé z církve často přispívají také do novin Kostnické jiskry, které jsou celoprotestantským periodikem.
Diakonie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1989 byla obnovena činnost Diakonie Českobratrské církve evangelické, která poskytuje ve více než 130 zařízeních ve všech regionech České republiky sociální, zdravotní a pastorační pomoc a péči lidem, kteří se vlivem svého zdravotního postižení, věku, nemoci nebo osamocení dostali do obtížné životní situace. Provozuje 7 speciálních škol pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2004 byl otevřen první evangelický hospic - Citadela ve Valašském Meziříčí.
Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.
Ekumenická spolupráce[editovat | editovat zdroj]
Církev je členem:
- Světová rada církví
- Konference evropských církví
- Světová luterská federace
- Světová aliance reformovaných církví
- Společenství evangelických církví v Evropě
- Ekumenická rada církví v České republice
Významné osobnosti s členstvím v církvi[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti politického a společenského života[editovat | editovat zdroj]
- Ladislav Hejdánek – filozof, mluvčí charty 77, pedagog
- Milada Horáková – česká právnička, politička, feministka, aktivní v odporu proti nacistickému i komunistickému režimu
- Martin Kocanda – český manažer, bývalý generální ředitel Národní knihovny
- Tomáš Garrigue Masaryk – první československý prezident
- Jan Palach – student filosofie, který se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci ČSSR
- Přemysl Pitter – pedagog, který věnoval svůj život ochraně utlačovaných
- Emanuel Rádl – biolog a filozof
- Olga Richterová[12] – místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR
- Benjamin Roll – aktivista, spoluzakladatel a bývalý předseda spolku Milion Chvilek
Akademici[editovat | editovat zdroj]
- Miloš Bič – starozákonní biblista, účastník protinacistického odboje, iniciátor ekumenického překladu Bible
- Milan Balabán – starozákonní teolog, religionista, chartista
- František Michálek Bartoš – historik
- Josef Lukl Hromádka – pedagog, teolog
- Erazim Kohák – filozof
- Jan Milíč Lochman – teolog, rektor Basilejské univerzity v letech 1981–1982
- Zdeněk Matějček – dětský psycholog
- Jana Nechutová – klasická filoložka, medievistka
- Petr Pokorný – novozákonní teolog
- Martin C. Putna – český literární historik[13]
- Pavel Říčan – psycholog
- Josef Bohumil Souček – novozákonní biblista, iniciátor ekumenického překladu Bible
- Jakub Schwarz Trojan – evangelický farář, pedagog, známý také svým vedením pohřební bohoslužby Jana Palacha
- František Žilka – biblista, historik
Spisovatelé, hudebníci a umělci[editovat | editovat zdroj]
- Jan Karafiát – evangelický farář, autor pohádky Broučci
- Svatopluk Karásek – evangelický farář, hudebník, politik
- Miloš Rejchrt – evangelický farář, disident, chartista
- Jan Šplíchal – umělecký fotograf
- David Vávra – architekt, herec, spisovatel
- Tzv. Pastoral Brothers (Jakub Helebrant, před sňatkem užíval příjmení Malý, a Karel Müller) – duo současných youtuberů a evangelických farářů
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KLÍPA, Jan. 130 – léto 2002. Getsemany [online]. 2002 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. ISSN 485X 1210 485X.
- ↑ Kdo jsme? [online]. Českobratrská církev evangelická [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, online. www.czso.cz [online]. [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-04.
- ↑ ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. Farářka Mamulová je v Praze první evangelickou seniorkou [online]. Praha: Český rozhlas, 2003-11-09 [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Obyvatelstvo podle náboženského vyznání podle výsledků sčítání lidu v letech 1921, 1930, 1950, 1991 a 2001 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Náboženská víra. Sčítání 2021 [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Nové výsledky zpochybňují pokles věřících tradičních církví. Sčítání proběhlo i na Slovensku [online]. Christnet.eu, 20. ledna 2022 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
- ↑ VAŇÁČ, Martin. Náboženská víra podle sčítání v České republice | Getsemany. Getsemany, křesťanský měsíčník [online]. Institut ekumenických studií v Praze, 6. února 2022 [cit. 2022-02-07]. Čís. 345. Dostupné online.
- ↑ Evangelický časopis Český bratr [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické [cit. 2014-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
- ↑ Církevní tisk [online]. Praha: Českobratrská církev evangelická [cit. 2019-07-31]. Kapitola Nota nebe. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-31.
- ↑ Zasedání synodní rady ČCE ze dne 12. 11. 2013 [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 2013-11-12 [cit. 2014-02-28]. Kapitola Koncepce časopisu Bratrstvo na rok 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
- ↑ PLÍŠKOVÁ, Jana. Bez postranních zájmů. Rozhovor s poslankyní za stranu Pirátů Olgou Richterovou. Český bratr. Červen 2020, roč. 96, čís. 6. Dostupné online. ISSN 1211-6793. Archivováno 24. 11. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Poznámky pozdního příchozího. Protestant [online]. [cit. 2018-11-07]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Bibliografie dějin Českobratrské církve evangelické
- Diakonie Českobratrské církve evangelické
- Nakladatelství Kalich
- Evangelický zpěvník
- Český bratr
- Kostnické jiskry
- Svítá
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Českobratrská církev evangelická na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky církve
- Mapa sborů ČCE na Wikidatech
- Mgr. Jiří Hoblík Th. D., ČESKÉ EVANGELICTVÍ, Dingir 2/2008
- Evangnet – nezávislý evangelický portál – se schematismem ČCE (přehled sborů a kazatelů)
- Diakonie ČCE
- Sdružení evangelické mládeže ČR
- Stránky evangelické mládeže
- Evangelická akademie Brno – stránky EA VOŠ Brno a SZŠ EA Brno
- Evangelická akademie Praha – stránky EA Praha
- Průvodce