Ekumenická rada církví v České republice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ekumenická rada církví v České republice (ERC) je české sdružení křesťanských církví a náboženských společností, které má od 19. července 2005 právní formu „svaz církví a náboženských společností“ podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Sdružuje především nekatolické církve, ale spolupracuje i s Římskokatolickou církví a Federací židovských obcí. Jejím současným předsedou je Daniel Ženatý (od 2017).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ekumenické organizace zpočátku vznikaly s cílem prosazovat zájmy protestantů proti většinové katolické církvi. V roce 1905 byla založena Kostnická jednota jako sdružení s členstvím fyzických osob, v roce 1927 federace církví s názvem Svaz evangelických církví v Československu. V roce 1938 se členské církve rozhodly svaz přetvořit v radu církví širšího zaměření, aby se členy mohly stát i neprotestantské církve, tehdy zejména Pravoslavná církev a Církev československá. Plán však překazila německá okupace a světová válka.[1]

Ekumenická rada církví v ČSSR, byla založena 20. června 1955 v Praze na půdě Komenského teologické fakulty.[2] Po federalizaci Československa je doloženo ustanovení ERC s působností jen pro Českou socialistickou republiku (ERC v ČSR) a povolení její činnosti Ministerstvem kultury ČSR s účinností od 15. prosince 1970,[3] v témž období byla založena i Ekumenická rada církví v SSR.

Po roce 1989 se ERC více otevřela spolupráci jak s katolickou církví, tak s jinými náboženskými společenstvími. 19. července 2005 ERC získala registrací podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, právní formu svazu církví a náboženských společností.[4] Od té doby již nemají žádnou formu členství některé subjekty, které nebyly přímo církvemi.

Věroučná základna a cíle[editovat | editovat zdroj]

Stanovy vymezují věroučnou základnu ERC takto: „Ekumenická rada církví v České republice je společenstvím křesťanských církví, které vyznávají Pána Ježíše Krista jako Boha a Spasitele podle Písem Starého a Nového Zákona a usilují uskutečňovat své poslání společně ke slávě jednoho Boha, Otce i Syna i Ducha svatého.“

Stanovy se odvolávají na hodnoty jednoty křesťanů, náboženské svobody, cyrilometodějské a reformační tradice, tolerance a vzájemné úcty.

Členství[editovat | editovat zdroj]

Stanovy svazu rozeznávají tři druhy členství: plné, přidružené a pozorovatelské. Plným nebo přidruženým členem se může stát registrovaná křesťanská církev, která souhlasí s věroučnou bází svazu. Členové, kteří si sami zvolili status přidruženého člena, nemají pasivní ani aktivní volební právo. Pozorovatelem může být církev nebo náboženská společnost, která se sice neztotožňuje s věroučnou bází svazu, ale ztotožňuje se s jeho cíli.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Vývoj členstva[editovat | editovat zdroj]

Při ustanovení ERC v ČSR 15. prosince 1970 byly členy: Bratrská jednota baptistů, Církev bratrská, Církev československá husitská, Církev starokatolická, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Jednota bratrská, Pravoslavná církev a Slezská církev evangelická a. v..[3]

V únoru 1999 byly členskými církvemi oproti roku 1970 navíc Apoštolská církev a Evangelická církev augsburského vyznání v ČR. Přidruženými členy byly Armáda spásy a Česká biskupská konference (reprezentující římskokatolickou i řeckokatolickou církev). Pozorovateli byly Anglikánský sbor u sv. Klimenta, Církev adventistů sedmého dne, Česká biblická společnost, Česká evangelická aliance, Ekumenická akademie a Federace židovských obcí v České republice. [1]

Současní členové[editovat | editovat zdroj]

Plné členství začátkem roku 2008 měly:

Od roku 1999 žádný člen nepřibyl ani neubyl.

Přidružené členství začátkem roku 2008 má:

Od roku 1999 není zastoupena Řeckokatolická církev a Armáda spásy. Změnila se forma zastoupení Římskokatolické církve.

Pozorovatelské členství:

Po roce 1999 přestaly být členy zejména některé subjekty, které nejsou registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

Organizační struktura a činnost[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším orgánem ERC bylo v roce 2005 prezidium), kde byla každá členská církev zastoupena jednou osobou, zpravidla vedoucím představitelem církve.

V současné době je vrcholným orgánem valné shromáždění (zasedá 1× ročně), jemuž podléhá předsednictvo ERC (předseda a místopředseda ERC), tomu řídící výbor (schází se jednou za dva měsíce) a tomu vedoucí tajemník, který koordinuje práci komisí.

Hlavní činnost svazu se odehrává v komisích, kterých je devět:

  • Komise církev – stát je nejmladší komisí, vzniklou někdy v letech 2005–2007
  • Komise pro výchovu a vzdělávání
  • Komise pro sdělovací prostředky
  • Komise pro práci s Romy
  • Ekumenická humanitární komise koordinuje činnost humanitárních organizací členských církví. ERC (EHK) je členem ACT (Action by churches together). Zřejmě se někdy před rokem 2005 vyvinula z komise pro práci s uprchlíky, která existovala v roce 1999.
  • Komise pro duchovní službu ve zdravotnických zařízeních, pořádá i kurzy pro dobrovolníky docházející do nemocnic. Komise vznikla kolem roku 2005 z dosavadní pracovní skupiny.
  • Komise žen, je členkou mezinárodní organizace EFKZE (EFCWE), Ekumenického fóra křesťanských žen v Evropě, a úzce spolupracuje s občanským sdružením Ekumenické fórum křesťanských žen v ČR.
  • Komise mládeže vznikla někdy po roce 1999 a pro nezájem a neaktivitu kolem roku 2005 zanikla. Byla členem EYCE (ERME = Ekumenická rada mladých Evropy).
  • Teologická komise, zabývá se i liturgickými otázkami
  • Komise pro studium rekatolizace je komise historiků zabývající se dějinami Českých zemí v 16. a 17. století. Někdy po roce 1999 se vyvinula stálá komise z dosavadní společné pracovní skupiny ERC a České biskupské konference.

V roce 1999 existovala ještě finanční a ekonomická komise, která sledovala hospodaření ERC.[1]

Kromě stálých komisí zřizuje ERC též pracovní skupiny pro jednorázové úkoly, například přípravu jednotlivých mezinárodních konferencí, výstav, povodňová komise atd.[1]

V roce 2005 se Ekumenická rada církví angažovala v boji proti novele církevního zákona prosazené zejména levicí, která podle názoru ERC příliš omezovala práva církví a jimi zřizovaných právnických osob. Prezident republiky jí odpověděl, že podle jeho názoru zákonem nikomu nehrozí reálná újma.[5]

Předsedové ERC[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Ekumenická rada církví v České republice – Kdo jsme?, archiv webové stránky, článek datován únorem 1999
  2. Jitka Krausová: Ekumenická rada církví v ČR, Getsemany č. 158, únor 2005
  3. a b Schválení organizačního řádu a povolení činnosti ERC, Ministerstvo kultury, 15. 12. 1970, č. j.: 17 045/70-III. Z publikace: Právní poměry církví a náboženských společností a jejich hospodářské zabezpečení v Československé socialistické republice, Praha 1977, Vydaly sekretariáty pro věci církevní při MK ČSR a SSR.
  4. Výpis z Rejstříku svazu církví a náboženských společností [online]. Ministerstvo kultury ČR, rev. 2013-10-28 [cit. 2013-10-29]. Dostupné online. 
  5. Prezident odpověděl na dopis členů Ekumenické rady církví, tisková zpráva kanceláře prezidenta republiky, dopis Václava Klause Ekumenické radě církví, 7. 12. 2005
  6. http://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=335
  7. http://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=1550
  8. http://www.ekumenickarada.cz/in/2564/nove_zvolene_predsednictvo_erc
  9. http://www.ekumenickarada.cz/in/2986/daniel_zenaty_se_stal_predsedou_erc

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]