Bratrská jednota baptistů v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bratrská jednota baptistů
Registrace v ČR
Datum 1. 9. 1991
Statutární orgán
Název Výkonný výbor Bratrské jednoty baptistů
Sídlo Na Topolce 677/14, Praha 4-Podolí, 140 00
Člen Milan Kern (předseda Výkonného výboru BJB, od 16. 10. 2009)
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bratrská jednota baptistů, zkráceně baptisté (z řeckého βαπτίζειν baptizein křtít), je křesťanská reformační církev, která se vyznačuje kongregační strukturou. Každý baptistický sbor je samostatný a každý člen může zasahovat do sborových záležitostí. Jednotlivé sbory jsou sdruženy do jednot a do kontinentálních seskupení a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově označujícím “ponoření” neboli křest. Bratrská jednota baptistů v České republice se hlásí k duchovnímu a biblickému odkazu anabaptistů z doby reformační a též k zásadám staré Jednoty bratrské.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Baptismus je úzce vázán na evropskou reformaci. Vznikal v dialogu s kalvinismem, zwingliánstvím, luterstvím, anglikánstvím i českou reformací. Otázky, které tyto proudy přinášejí, se baptistická tradice snaží tematizovat na základě výkladu Bible nezatíženého předchozími tradicemi. Baptisté sami sebe chápali a chápou jako církev hlásící se k tradici radikální reformace, či ke skupině tzv. svobodných církví. Tento název vychází z trvalé snahy odpoutat se od státních vlivů typických pro lidové a národní církve. Z toho je odvozeno i chápání autority v rámci církve, kde je kladen důraz na společná rozhodnutí v rámci konkrétního společenství oproštěného od politických vlivů a hierarchické struktury rozhodování v rámci církevní instituce. Velký, pro reformaci typický, důraz na studium Bible a nechuť k dogmatickým tvrzením umožňovala baptistům vstřebávat důrazy jiných tradic jako byli např. anabaptisté, kongregacionalisté, Valdenští apod.[1]

Počátky baptistů[editovat | editovat zdroj]

První baptistický sbor se shromáždil roku 1609 v Amsterdamu. Na českém území začaly díky německým a americkým misionářům před více než sto lety vznikat baptistické sbory. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem a Čechy žijícími na území Polska. Toto období je spjato s misionáři jako byli Gottfried Alf, August Meeries či Magnus Knappe. Snad úplně první baptisté se objevili na českém území v roce 1872 v polském Zelově.[1]

Baptistická tradice za První republiky[editovat | editovat zdroj]

Misie se rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Při svém založení měla jednota 9 sborů se 1300 členy. Chelčického jméno v názvu jednoty mělo zásadní význam. Vytvořil se tak myšlenkový most mezi baptisty a českým předchůdcem reformace, který dříve než sami baptisté kázal myšlenky, na než kladli baptisté velký důraz.Jednou z takovýchto myšlenek byla radikální odluka církve a státu a požadavek svobodného školství.[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Název církve byl počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů (BJB). Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa.[2] K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice. BJB je jediná církev na území ČR, která se zřekla všech peněz z církevních restitucí. Měla nárok na celkem 227 milionů korun.[3]

Seznam sborů[editovat | editovat zdroj]

Modlitebna v Brništi

Věřící[editovat | editovat zdroj]

Nauka[editovat | editovat zdroj]

S ostatními křesťanskými církvemi sdílejí baptisté tzv. apoštolské vyznání. Organizační zřízení baptistů nezná nadřízený orgán, kterému by se musely jednotlivé místní sbory podřizovat, jednotlivé sbory jsou na sobě nezávislé. Baptisté věří v autoritu biblických textů, podobně jako všechny reformované církve. Mezi další baptistické zásady patří důraz na osobní víru, křest na vyznání (křest jako vědomé rozhodnutí na základě přijetí víry), důraz na svobodu svědomí, oddělení církve a státu či všeobecné kněžství věřících.[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d VYCHOPEŇ, Pavel; KUCOVÁ, Lydie; GONDÁŠ, Jáchym. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku.. Praha: Bratrská jednota baptistů, 2010. 77 s. 
  2. Historie Bratrské jednoty baptistů
  3. Církve dostaly další restituční splátku. Investují do budoucnosti, ČT 24, 23. 12. 2014

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]