Křesťanství v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

K některému z proudů křesťanství se hlásí drtivá většina z 1 467 438 deklarovaných věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti (tj. z 13,89 % obyvatel) v České republice. Dominantní postavení zde má Římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo 1 083 899 obyvatel (tj. 10,26 % populace České republiky).[1]

Velikostně teprve daleko za Římskokatolickou církví následují jiná křesťanská uskupení, z nichž největší jsou Českobratrská církev evangelická (51 936 obyvatel) a Církev československá husitská (39 276 obyvatel)[1]. Po nich následuje Pravoslavná církev s 20 628 věřícími mezi trvalými obyvateli České republiky.[1], mezi nimiž je výrazný podíl imigrantů a Čechů se zahraničními kořeny, zejména ruskými a ukrajinskými. K té se ovšem hlásí navíc mnoho cizinců, dlouhodobě pobývajících či pracujících v České republice (v roce 2001 jich bylo na 100 000[2]).

Z dalších církví dosahují počtu přihlášených věřících nad deset tisíc ještě Svědkové Jehovovi, ke kterým se hlásilo 13 097 lidí,[1] a Církev bratrská, která je nejrychleji rostoucí církví v České republice (v roce 2001 se k ní přihlásilo 9931 obyvatel oproti 2759 z roku 1991 – tj. + 260 % příznivců během deseti let[3]) a ke které se v roce 2011 přihlásilo 10 872 obyvatel.[1]

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Skladba obyvatelstva podle náboženského vyznání.png

Dlouhodobým trendem je pokles počtu občanů České republiky hlásících se ke křesťanským církvím. Mezi sčítáními lidu v letech 1991 a 2001 došlo k poklesu jejich podílu ze 43,9 % na 32,1 % všech obyvatel České republiky.[4] Tento pokles přitom není u jednotlivých církví a denominací shodný. Zatímco malé evangelikalní církve a pravoslavné církve počet svých členů navyšovaly o desítky až stovky procent, u velkých tradičních církví došlo k velkému propadu, taktéž o desítky procent.[4] Tento trend pokračuje i v novém tisíciletí, kdy byly registrovány některé zcela nové církve, jako charismatická Církev Křesťanská společenství nebo Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.[1][5]

Tradiční církve se naopak potýkají s odlivem věřících. Největší úbytek věřících ukázala statistika u římskokatolické církve, která ztratila 68 % věřících, což vzhledem k její velikosti činí 1 280 605 lidí – to je v absolutních číslech větší ztráta, než u všech ostatních zaostávajících církví dohromady.[1] V letech 1991 až 2001 se k českobratrské církvi evangelické přihlásilo o 57 % méně věřících, k Církvi československé husitské o 55 % méně, ke Starokatolické církvi o 59 % osob méně. Počet osob hlásících se k Slezské církvi evangelické augsburského vyznání se (mimo jiné i v důsledku rozštěpení církve v roce 1995 a vzniku Luterské evangelické církve a. v.) snížil o 42 %.[4] Odliv členů tradičních církví pokračoval (s výjimkou Starokatolické církve) i v první dekádě 21. století.[1]

Určité problémy činí interpretace tak obrovských ztrát velkých tradičních církví. Řada komentátorů[kdo?] je přičítá poklesu obliby církví a náboženství ve společnosti po pominutí polistopadové euforie, což mělo zapříčinit, že lidé v roce 1991 formálně a tradičně se sice hlásící k těmto církvím, ale de facto k nim nepatřící, se k nim v roce 2001 už nepřihlásili. Tato interpretace též vysvětluje, proč se tento jev projevil pouze u starých, velkých a zavedených církví: nové církve takovéto formální členy mají jen v minimální míře, neboť jednak dosud neměly příležitost si je vytvořit, jednak k formálnímu členství snáze lákají masové organizace. Až v druhé řadě jsou brány další vlivy – zejména pak nezdravá věková struktura věřících u zavedených církví, která ve svém důsledky vede k pomalému vymírání (nové a rostoucí církve pochopitelně netrpí ani tímto neduhem).

Tezi, že většina odpadlých příznivců římskokatolické církve z roku 1991 pochází z řad formálních a nepraktikujících „matrikových katolíků“, podporují i výsledky jejího vlastního výzkumu: její sčítání všech účastníků nedělních bohoslužeb provedené o prvních povelikonočních nedělích v letech 1999 a 2004 vykazuje sice pokles návštěvnosti bohoslužeb, ale ani zdaleka ne v tak drastickém rozsahu, jaký by plynul ze srovnání obou sčítání.[6] Vypovídací hodnotu tohoto výzkumu však lze do jisté míry zpochybnit, protože byl proveden v poněkud odlišném časovém horizontu.

V roce 2011 se k nespecifikované křesťanské víře přihlásilo celkem 13 000 lidí. Ke „katolické víře“ se přihlásilo 71 138 lidí. Nespecifikovanou příslušnost k některé protestantské či evangelické církvi deklarovalo 8 211 lidí. Za nespecifikované věřící se označilo 707 649 lidí a téměř polovina české populace (4 774 000 lidí) odmítla poskytnout jakékoliv informace o své náboženské příslušnosti.[1]

Církve podle deklarované náboženské příslušnosti v letech 1991, 2001 a 2011
Název církve 1991[4] 2001[4] 2011[1]
Církev římskokatolická 4 021 385 2 740 780 1 083 899
Českobratrská církev evangelická 203 996 117 212 51 936
Církev československá husitská 178 036 99 103 39 276
Pravoslavná církev v českých zemích 19 354 22 968 20 628
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi¹ 14 575 23 162 13 097
Slezská církev evangelická a.v. 33 130 14 020 8 162
Církev bratrská 2 759 9 931 10 872
Církev adventistů sedmého dne 7 674 9 757 7 394
Řeckokatolická církev 7 030 7 675 9 927
Jednota bratrská nezj. 3 426 2 156
Křesťanské sbory 3 017 6 927 3 458
Evangelická církev augsburského vyznání neregistrována 14 885 6 645
Apoštolská církev 1 485 4 565 4 934
Bratrská jednota baptistů 2 544 3 622 3 208
Evangelická církev metodistická 2 855 2 694 1 952
Starokatolická církev v ČR 2 725 1 605 1 736
Církev Křesťanská společenství neregistrovaná neregistrovaná 9 387
Luterská evangelická církev a. v. v České republice součást SCEAV 5 412 2 591
Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice[5] neregistrovaná neregistrovaná 5 844
Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů neregistrována 1366 923

¹ Svědkové Jehovovi se svou věroukou výrazně odlišují od hlavního proudu křesťanství a ostatními církvemi proto nejsou považováni za křesťany.

Křesťanství v České republice z geografického hlediska[editovat | editovat zdroj]

Podíl lidí bez vyznání roste s velikostí sídla od 46 % v obcích do 199 obyvatel až po 65 % ve městech nad 100 000 obyvatel.

Z regionálního hlediska je možno Českou republiku rozčlenit na tři velké oblasti:

  • Jižní a střední Morava. Oblasti, jež se podobají náboženskou strukturou sousedním státům Slovensku a Rakousku – lidé bez vyznání tvoří velkou část obyvatelstva, ale římskokatolická církev si uchovává autoritu a má vliv na nemalou část obyvatelstva, zřetelný podíl aktivních věřících, v jediném okrese (Uherské Hradiště) je však vyšší podíl osob, které se při sčítání lidu 2001 samy považovaly za katolíky, než osob, které se považovaly za osoby bez vyznání.
  • Podkrušnohoří. V pásu, který se táhne od Liberce podél hranic s Německem až k Chebu, jsou církevní struktury nesmírně slabé a církev má velmi nízký vliv na obyvatelstvo, jež se skládá v převážné míře z lidí bez vyznání. Věřící (převážně katoličtí) jsou nepočetní, je mezi nimi mnoho osob z národnostních menšin (romské, slovenské). Mnoho církevních budov zde zůstává i po roce 1989 ve špatném stavu (tj. chátrají), protože zájem o jejich obnovu je malý.
  • Zbytek Čech, severní Morava a Slezsko. I zde výrazně převažují lidé bez vyznání, ale existují rozeznatelné komunity věřících. Na Valašsku a na Těšínsku je nejvyšší koncentrace protestantů v České republice.

Ekumenická spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ekumenická rada církví v České republice.

Zájmy většiny protestantských církví zastupuje Ekumenická rada církví v níž jsou sdruženy Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev augsburského vyznání v České republice, Evangelická církev metodistická, Jednota bratrská, Pravoslavná církev v českých zemích, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Starokatolická církev v ČR. Od roku 1999 je jeho přidruženým členem také Římskokatolická církev. Pozorovateli jsou Církev adventistů sedmého dne a také Federace židovských obcí. Do veřejného povědomí toto sdružení církví a náboženských obcí vstoupilo v souvislosti s projednáváním zákona o církevních restitucích v roce 2012.

Českobratrská církev evangelická a Slezská církev augsburského vyznání jsou členy Světové luterské federace, spolu s Církví československou husitskou, Církví bratrskou a Církví metodistickou jsou dříve zmíněné církve zastoupeny také Společenství evangelických církví v Evropě. Evangelikální církve se sdružují také v České evangelikální alianci.

Křesťanství a média[editovat | editovat zdroj]

Česká televize a Český rozhlas mají ve svém programu křesťansky zaměřené pořady. Česká televize pravidelně vysílá každou neděli pořady Křesťanský magazín a Cesty víry. V letech 2006-2009 odvysílala na mládež zaměřený evangelizační pořad Exit 316. Při svátcích nebo zvláštních příležitostech vysílá křesťanské bohoslužby. ČRo 2 vysílá bohoslužby pravidelně každé nedělní dopoledne.

Ekumenická spolupráce se objevuje i v oblasti mediální. Křesťansky zaměřené vysílání má Radio Proglas od roku 2006 v České republice vysílá také salesiánská TV Noe. Křesťanské zpravodajství zajišťují portály ChristNet.cz a Křesťan Dnes (pobočka mezinárodní sítě novin společnosti The Christian Today). 4.5.2018[7] byla spuštěna česká verze webu Vaticannews.va přinášející zprávy o papežovi, Vatikánu, Katolické církvi a ze světa. Nejčtenějším vnitrocírkevním periodikem je Katolický týdeník.

Situaci křesťanských komunit ve světě sleduje Křesťanská mezinárodní solidarita nebo česká verze Hlasu mučedníků.

Církve a stát[editovat | editovat zdroj]

V České republice je sekulární stát určen článkem 2, odst. 1 Listiny základních práv a svobod: Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Z opačné strany také čl. 16 odst. 2: Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

Dlouhodobě diskutovaným problémem je otázka restituce církevního majetku, jejíž realizace by mohla v horizontu 30 let ve výsledku znamenat faktickou odluku státu a církve v České republice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j Podrobné údaje - Náboženská víra podle krajů
  2. http://www.ekumenickarada.cz/index.php?from=14&a=dat.2004.all
  3. ČSÚ: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001
  4. a b c d e ČSÚ - náboženské vyznání obyvatelstva
  5. a b Rejstřík církví a náboženských společností
  6. http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=161 Daniel Hůle: Víra deklarovaná x realizovaná
  7. GLASER, Milan. Spuštěna česká verze Vatican News. Vatican News [online]. 2018-05-04 [cit. 2018-08-29]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]