Svědkové Jehovovi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi
Sál Království v Zámostí u Hradce Králové
Sál Království v Zámostí u Hradce Králové
Registrace v ČR
Datum 1. 9. 1993
Statutární orgán
Název Výbor společnosti
Sídlo Bryksova 939/37, Praha 14-Černý Most, 198 00
Člen Peter Hamedej (koordinátor výboru společnosti, od 4. 2. 2010)
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností

Náboženská společnost svědkové Jehovovi (NSSJ, též označováni jako jehovisté[1]) je ne-trojiční křesťanská náboženská společnost, která vznikala původně z kroužku lidí společně studujicích Bibli podle témat, a to mezi léty 18701879 v Allegheny ve státě Pensylvánie v USA, která se rozšířila do celého světa pod názvem Mezinárodní sdružení vážných badatelů Bible. Od roku 1931 začala působit pod současným názvem Svědkové Jehovovi.[2][3][4][5] Svou víru a činnost nepovažují za novou, ale za obnovení křesťanství 1. století.[6] Celosvětově mají asi 8,2 milionu misijně aktivních členů. V Česku je asi 15 tisíc aktivních kazatelů. Odhadem 16,5 milionu lidí pravděpodobně považuje společenství Svědkové Jehovovi za svou preferovanou víru, kdyby na to byli tázáni, bez ohledu na současný statut aktivního členství.[7] Patří mezi desítku největších vyznání světa.[7] Jejich zdarma šířené časopisy Probuďte se! a Strážná věž jsou podle různých žebříčků považovány za časopisy s celosvětově největším počtem výtisků, i v největším množstvím překládaných jazyků.[8] Tato literatura má pro svědky Jehovovy platnost Božích příkazů a její nauky jsou povinni přijmout za závazné. Hlasité pochybování nad učením organizace pak bývá důvodem k vyloučení ze společenství.[9] Zdarma šířený překlad Bible pod názvem Svaté Písmo – Překlad nového světa je publikován ve 130 jazycích a 208 milionech kopiích. Organizace svědků Jehovových je ale také známá svou misijní a publikační činností, duchovními a morálními zásadami, vylučováním členů nežijících dle zásad organizace, neakceptováním krevních transfúzí, neúčastí na politickém životě a odmítáním vojenské služby. S lidmi, kteří byli vyloučeni nebo z organizace odešli, je zakázáno se stýkat a mluvit s nimi. Dovolen není ani pozdrav.[10] Tyto nebo jiné aspekty projevování náboženského přesvědčení svědků Jehovových jsou někdy vnímány veřejností a odborníky kriticky.

Věrouka[editovat | editovat zdroj]

Shromáždění svědků Jehovových v Sále Království v Portugalsku

Svědkové Jehovovi si jsou empiricky jistí, že proroctví z Bible vztahující se k minulosti se splnila a ta ostatní vypovídají o současném a budoucím vývoji.[11][12][13][14] Věří, že Bible učí o celosvětové Armagedonské bitvě, v níž má dojít k nahrazení současného světového systému Božím Královstvím, což je skutečná vláda 144 tisíc (malé stádo) duchem pomazaných křesťanů (vyvolené kněžstvo, svatý národ, lid pro zvláštní vlastnictví) vedených Kristem Ježíšem jako duchovních osob v nebi. Výběr této počtem omezené skupiny začal o Letnicích roku 33 n.l. a pokračuje až dodnes. O povolání a pomazání rozhoduje pouze Bůh a nedá se nijak získat nebo zasloužit. Většina, tedy velký zástup (který nikdo nemohl sečíst) spravedlivých pod jejich vládou má v budoucnu naději na věčný život v obnoveném pozemském ráji.[15] Ne pouze svědků samotných, ale milióny jiných lidí.[16] Samotný armagedon však přežijí pouze svědkové Jehovovi, všichni ostatní lidé na zemi (včetně křesťanů) v jeho průběhu zemřou.[17] Svědkové Jehovovi již vícekrát na základě svých výkladů Bible očekávali přesný letopočet konce světa, a to k letům 1914,[18] 1915,[19] 1925,[20] 1941[21] a naposledy na rok 1975.[15] Po tomto zklamání organizace rezignovala na předpovídání konkrétních dat a v současnosti již určuje pouze časová období, ve kterých konec současného světa nastane. Podle následujícího učení se měli konce dožít lidé, kteří žili v roce 1914 a zároveň byli ve věku, v němž byli schopni sledovat světové dění.[22] Jednalo se o generaci lidí, kteří byli v roce 1914 dospělí. Organizace však byla nucena pojem „tato generace“ dále pozměňovat. Publikace „Probuďte se!“ z 8. října 1968 uvedla, že konce současného světa se s jistotou dožije ještě minimálně patnáctiletá mládež. O deset let později publikace „Strážná věž“ z října 1978 (česky samizdat 8/1979) učila, že se armagedonu dožijí ti, kteří byli schopni události roku 1914 pouze pozorovat. O dva roky později časopis „Strážná věž“ z 15. října 1980 (česky 1. listopadu 1981 a samizdat 7/1981) sděluje, že trvale si zapamatovat události jsou schopny již děti ve věku okolo 10 let. Uplynulo dalších několik let a „Strážná věž“ z 15. května 1984 (česky 1. února 1985 a samizdat 21/1984) uvedla, že pojem „tato generace“ zahrnuje také děti, které se v té době (v roce 1914) narodily. Ty by měly dožít konce současného světa. Po nesplnění poslední úpravy proroctví proroctví o generaci roku 1914 musela organizace nauku změnit.[23] Nauka platná v současnosti stanovuje konec současného světa do období života generace, která na generaci pamatující rok 1914 navazuje a zároveň ji svým životem částečně překrývá.[24] Prostředí českých svědků neminulo žádné z významných apokalyptických očekávání, jaká toto hnutí drželo na své světové úrovni. Při srovnání domácího prostředí se světem však vyplývá, že se dějiny svědků Jehovových v oblasti jejich apokalyptických očekávání nevyvíjely v českém prostředí tak dramaticky jako ve světě. Vliv na ně měl začátek působení této náboženské skupiny u nás se zpožděním oproti světu, dvě války, a nakonec politický režim, který se snažil rozvoj v náboženské oblasti tlumit.[25]

Svědkové Jehovovi sdílejí některé rysy probuzeneckého protestantismu, jako je důraz na studium Bible.[26][15] Sami se za protestanty nepovažují, ačkoliv přiznávají mnoho společných ideálů s reformací.[27][28] Poněvadž se jejich věrouka od hlavního proudu křesťanství podstatně liší, a to především v otázce trojjedinosti,[29][30] nejsou hlavním proudem křesťanských církví obvykle považováni za křesťany.[31] Svědkové nepovažují Ježíše Krista za Boha, ale za Božího Syna, prvního z andělů, a první Boží stvoření vůbec.[32][33][34] Svědkové nevyučují vrozenou nesmrtelnost lidské duše,[35][36] neslaví Vánoce a jiné svátky, které mají podle nich historický původ v pohanských zvycích a tradici, a nejsou v Písmu.[37][38][39] Nepoužívají žádné symboly, ani kříž a jiné předměty k uctívání,[40][41] protože to považují za modlářství.[42][43] V současnosti svědkové Jehovovi učí, že Ježíš Kristus nezemřel na kříži, nýbrž byl umučen na mučednickém kůlu.[44] Nejsou proti oslavování čehokoliv obecně, ani proti dávání či přijímání dárků, ale raději se tomu věnují kdykoli jindy během roku.[43] Jediným konkrétním svátkem, který by Svědkové Jehovovi během roku měli slavit, je tzv. „Památná slavnost“ neboli „Pánova večeře“ na připomínku Poslední večeře Ježíše Krista a jeho apoštolů.[45] (viz svátky Svědků Jehovových). Naopak preferují aktivní používání Božího jména v polatinštěném tvaru Jehova.[46][15] Svědkové Jehovovi věří, že křesťanství by mělo být způsobem života.[47][48][49] Řada nauk, jako je zákaz očkování, transplantace, přijetí krevní transfúze, nebo zákaz výkonu civilní vojenské služby, byla již zrušena nebo alespoň výrazně změněna.[50] Jejich věrouka je předmětem kritiky stran znalců i z jiných náboženství. Oni tvrdí, že učí to, co říká sama Bible.[6] Lidé, kteří touží poznat pravdu a dělat to, co je správné, by měli jiná náboženství, včetně křesťanství, opustit a připojit se ke svědkům Jehovovým. Vyznávají, že pouze oni projevují víru v Ježíše Krista, správně uctívají Boha, mají jeho přátelství a podporu. Věří, že jedině oni zakládají své učení jen na bibli, vykazují vysokou morální úroveň a opravdovou lásku. Povinností svědků Jehovových je proto misie i mezi křesťany.[51]

Sjezdový sál svědků Jehovových v Polsku

Celosvětová činnost svědků Jehovových[editovat | editovat zdroj]

Celkový počet svědků Jehovových, schválených zvěstovatelů či návštěvníků z řad veřejnosti při výročním shromáždění, zvaném Památná slavnost k příležitosti připomínky oběti dané Ježíšem Kristem, bylo v roce 2014 na světě 19,95 milionů.[52] Náboženská společnost Svědkové Jehovovi neeviduje počty všech členů ani sympatizantů. Eviduje pouze 'zvěstovatele', tj. misijně aktivní dobrovolníky, kteří se nějakým způsobem podílejí na veřejné kazatelské službě a vedou se zájemci bezplatná biblická studia. V témže roce působilo celosvětově 8,2 milionů kazatelů, kteří vedli v průměrů 9,5 milionů biblických studií.

Misijně aktivní jsou obvykle všichni zdraví členové sboru včetně starších, což je jiný výraz pro duchovenstvo neboli kněze. U svědků Jehovových není rozdělení na laiky a třídu duchovenstva. Všichni vykonávají veškeré činnosti ve sborech i mimo něj bez nároku na finanční odměnu. Výjimku tvoří Celosvětový řád svědků Jehovových ve zvláštní celodobé službě, což jsou ti, kteří vykonávají misijní a související činnost v množství hodin odpovídající plnému pracovnímu poměru, kdyby byli zaměstnáni. Ti dostávají pouze malé kapesné na pokrytí úhrad svých nutných nákladů.[53][54]

Svědkové Jehovovi jsou mimo své misijní činnosti známí též svou neziskovou publikační aktivitou (mj. časopisy Strážná věž a Probuďte se!). Vydali v češtině překlad Bible pod názvem Překlad nového světa. Společnost vydává Bibli a publikace na ní založené (časopisy, traktáty, brožury, knihy) mimo tištěné formy a internetu též v různých audio a video elektronických formátech, a to v několika stech jazycích a různých stylech psacího písma (cyrilice, latinka, čínské znakové písmo, arabské písmo aj.), včetně Znakového jazyka neslyšících a Braillova písma pro nevidomé.[55][56][57] Na celém světe je mezi svědky Jehovovými více než 16 tisíc neslyšících zvěstovatelů, kteří se sami aktivně podílejí na kazatelské činnosti.[58] Do několika znakových jazyků byla rovněž přeložena část Bible a jiné publikace této společnosti.[59]

Status a kategorizace[editovat | editovat zdroj]

Státní uznání a registrace se liší podle zemí. Ve Velké Británii a USA je např. tato společnost registrována jako 'charita', v jiných zemích, jako např. ČR, Řecko nebo Itálie jako standardní 'církev'. V nedemokratických, totalitních, či náboženských nesekulárních režimech, bývá registrace často zamítána a Svědkové bývají pronásledování, zavírání do vězení mučeni, pomlouváni, obviňováni, že jsou 'sekta', že 'propagují extremismus', či čelí potížím ze strany států a armád, především v ohledu bránění ve svobodě shromažďování a svobodě projevu.[60]

Z hlediska religionistiky se odborníci liší v názorech, zda jde o sektu, nové náboženské hnutí ovlivněné křesťanstvím, či o křesťanskou církev. Ohraničení těchto religionistických pojmů, mezi odborníky a veřejností, není jednotné, jejich kritéria jsou široká, a mění se i slovní význam v průběhu času. Původně odborný pojem se stává pejorativním či naopak. Jako 'nové náboženské hnutí' je tak například pokládána každá religiozita stará 400 let, tedy vzniklá v období následujícím po reformaci a protestantismu v 16. a 17. století, zatímco náboženské směry vzniklé a oddělené v průběhu reformace (katolictví, luteránství, kalvinismus, pravoslaví, atd.) jsou již pokládány za hlavní střední proud ('Mainstream Christianity'), ačkoliv vznikly zhruba ve stejné době. Za sektu je pak např. pokládána jakákoliv náboženská skupina s velmi malým počtem členů, nebo ta, která nemá registraci a státní uznání. Ani v těchto definicích však neexistuje odborná shoda.

Svědkové Jehovovi v Česku[editovat | editovat zdroj]

1891–1938[editovat | editovat zdroj]

V českých zemích došlo k prvním pokusům o prezentaci jejich učení na přelomu 19. a 20. století. Od roku 1907 v Česku fungovali jako organizovaná skupina. Velmi čilé evangelizaci se svědkové Jehovovi věnovali v období první republiky, kdy zde dosáhli počtu několika set věřících. Po nástupu soudce Rutherforda do čela organizace a vzniku samostatného Československa výrazně vzrostly aktivity tzv. badatelů Bible (tehdejší označení svědků Jehovových). Tehdy u nás svědkové neužívali naléhavé metody, jako například v USA, mezi které patřily návštěvy v domácnostech s přenosnými gramofony či přehrávání kázání z hlasitých amplionů umístěných na střechách aut. Právě díky tomu i díky kritice renomovaných církví a svému pacifismu sklízeli po vzniku republiky svědkové značnou část pozitivního veřejného mínění. Počátkem dvacátých let v Brně - Juliánově vznikla první tiskárna na našem území a od roku 1930 byly za činnost svědků v Československu právně zodpovědné dva spolky - Mezinárodní sdružení badatelů Bible a Biblická a traktátní společnost Strážná věž. Počet svědků zvolna rostl a na konci 30. let dosahoval asi jednoho tisíce nadšených ctitelů Russellova a Rutherfordova díla.[61]

Období nacismu a komunismu[editovat | editovat zdroj]

Stejně aktivně působili v období okupace a rovněž v ilegalitě během státního zákazu činnosti,[62] a v období snah totalitního režimu úplně tuto společnost vyhladit.


Pamětní deska svědků Jehovových v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen v Rakousku.

’Oběti v tomto táboře trpěly a umíraly a pohrdaly nadvládou teroru kvůli svému hlubokému křesťanskému přesvědčení.’

Filipanům 4:13 „Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi sílu předává.“’

Ačkoli prezident svědků Jehovových Rutherford nejprve jménem své náboženské organizace podporoval politiku Adolfa Hitlera, přesto později začalo zatýkání svědků pro jejich údajnou pobuřující protistátní a proticírkevní propagandu.[63] Jedním z hlavních důvodů perzekuce byl fakt, že odmítali sloužit v armádě a brát do ruky zbraň; rovněž tak jakýmkoliv způsobem uctívat stát.[64][65] V době nacistického Německa bylo jejich pronásledování neobyčejně brutální.[64] V koncentračních táborech, kam byli zavíráni, byli nuceni nosit jako označení fialové trojúhelníky.[66][67]

V komunistickém Československu byli desítky svědků opakovaně vězněni pro odpírání vojenské služby.[68][69] (Část mužů z řad svědků se stala horníky, kteří byli od vojenské služby osvobozeni.[70][71]) Další svědkové byli vězněni za maření dozoru nad církvemi, kterého se dopouštěli výrobou a šířením své náboženské literatury.[72]

V poválečném období počet svědků Jehovových u nás překročil dva tisíce. Po převratu v roce 1948 byl záměr hnutí zlikvidovat. Vedoucí představitelé byli vězněni, konaly se domovní prohlídky, literatura byla zabavována. Ani postupem let sice svědkové Jehovovi nezískali státní uznání a jejich činnost byla stále nelegální, byla však státem trpěna výměnou za spolupráci s komunistickým režimem, kterou navázali od roku 1960. V červnu tohoto roku se již 95 % svědků Jehovových účastnilo voleb, což jejich věrouka o politické neutralitě dříve nedovolovala. Svědkové tehdy (podle jimi proklamovaných principů křesťanské neutrality a důsledného stranění se politiky) většinou nevolili, nebo hlasovací lístky znehodnocovali, v některých případech dokonce veřejně a se značnou okázalostí.[73] Vedení československých svědků provádělo cenzuru článků v časopisech společnosti a ty následně předkládalo ke kontrole pracovníkům ministerstva vnitra. Členové také dostali od svého vedení nařízení nepoužívat publikace společnosti vydané před rokem 1958 (ještě necenzurované) a zákaz misijní činnosti na veřejných prostranstvích. Bylo rozhodnuto, že členové, kteří nebudou souhlasit s novým kurzem, jež vedení pod vlivem StB nasadilo, budou z organizace vylučováni. To způsobilo mezi svědky Jehovovými rozkol a organizace se v Československu rozštěpila. Oddělená skupina, která se nazývala „Pravověrní svědkové Jehovovi“ a trvala na starých pravidlech, si poté sama obstarávala v zahraničí literaturu společnosti, kterou si sama překládala a nelegálně rozmnožovala. Soužití svědků Jehovových se Státní bezpečností ukončil až rok 1989. StB byla zrušena a svědkové nyní mohli v Československu působit svobodně. Světové vedení organizace vyzvalo oddělené svědky, aby se spojili s ostatními sbory.[74][75]

Organizace Svědků Jehovových v době komunistického Československa patrně v různé míře byla buď cenzurována státními orgány ČSSR, nebo sama autocenzurovala překlady vlastní samizdatové literatury do češtiny.[76] Rozdíly v textech byly z hlediska náboženského sdělení většinou malicherné a nepodstatné.[77] „Další vývoj událostí přispěl k tomu, že se nedůvěra odloučených k jejich bývalým křesťanským společníkům ještě prohloubila. V této době státní úředníci v Československu již většinou chápali, že svědkové Jehovovi nejsou špióni amerického imperialismu, z čehož je dříve obviňovali. Také věděli, že není možné činnost svědků Jehovových zastavit ani svědky přesvědčit, aby udělali kompromis ve své víře. Proto vláda totalitního komunistického režimu podnikala kroky k určitému dialogu se svědky. Byl to jakýsi vynucený dialog. Státní bezpečnosti šlo v podstatě o to, aby náboženské cítění nebylo zneužíváno v boji proti režimu, ale pokud to bude možné, aby bylo použito pro jeho podporu. Kontakty se státními orgány někdy probíhaly tak, že bratr Müller nebo některý cestující dozorce byl předvolán k výslechu na policejní stanici. Jindy zase budily zdání přátelského rozhovoru, protože probíhaly v kavárně.“[78]

„Někteří pozorovatelé si z neznalosti všech skutečností mysleli, že bratři, kteří přistoupili na tyto rozhovory, spolupracují se Státní bezpečností. Jména některých bratrů se dokonce objevila na seznamu údajných spolupracovníků Státní bezpečnosti a bylo vzneseno obvinění, že tito bratři upravovali články v publikacích podle požadavků Státní bezpečnosti.“[78]

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

V novodobém Česku získala zákonnou registraci v roce 1993, přičemž předchozí registrace z demokratického Československa se nebrala v úvahu.[54][79][80] Vedení české organizace NSSJ odpovědělo Ministerstvu kultury ČR (slovy "Ne, NSSJ to nevyučuje."), na otázku "učí NSSJ, že rodič - člen NSSJ má bránit posyktnutí krevní transfúze svému nezletilému dítěti v případě, kdy neposkytnutí transfúze může podle vyjádření ošetřujícího lékaře způsobit dítěti poškození zdraví nebo smrt?" Vedení NSSJ ČR těmito stručnými slovy popřelo existenci nauky o křesťanské neutralitě a svatosti krve.[81][82] Církev má nejvyšší státní uznání, které církve a náboženské společnosti mohou mít. NSSJ náleží všechna zvláštní práva,[83] jako jsou uzavírání církevních sňatků, duchovní služba ve věznicích, právo vyučovat náboženství ve státních školách, od roku 2011 též právo na zpovědní tajemství. Právo být financována podle zvláštního právního předpisu o finančním zabezpečení církví a náboženských společností má, ale státní dotace, stejně jako v jiných zemích, nečerpá.[84][85]

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi dvakrát podala kasační stížnost proti Ministerstvu kultury ČR kvůli přiznání práva na zpovědní tajemství.[86][87] V roce 2010 následkem těchto sporů byl formálně změněn Základní dokument církve, aby obsahoval explicitní výrazy jako 'duchovní' a 'úřad', které zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, k přiznání tohoto práva podle českého právního řádu vyžaduje a bylo tak zákonu plně vyhověno.[88][54]

Při sčítání lidu v roce 2011, kde byla otázka náboženské víry a vyznání dobrovolná, uvedlo název 'Náboženská společnost Svědkové Jehovovi' 13 069 obyvatel ČR, což je změna v absolutních číslech na 56 % stavu oproti Sčítání lidu 2001, a 90 % stavu oproti Sčítání lidu 1991. Dotklo se jí tak, podobně jako většinu církví, snižování lidí hlásících se při sčítání.[71] Interní statistiky společnosti vykazují v podstatě stabilní členskou základnu mezi 14 až 16 tisíci aktivními členy, a to v celém mezidobí, včetně let kdy se konalo Sčítání lidu 1991, 2001, 2011.[89] Religionista Zdeněk Vojtíšek v analýze výsledků SLDB11 označil interní statistiky [Svědků Jehovových v ČR] za „velmi spolehlivé“ a uvedl, že „udá­vají, že svědků je u nás v posledních dvaceti letech přibližně stejný počet: asi 14-16 tisíc. Tomuto internímu počtu, podle Vojtíška, také zhruba odpovídají i sčítání lidu v roce 1991 a 2011. (15 tisíc, respektive 13 tisíc). Naopak v roce 2001 počet podle sčítání lidu náhle vyskočil na 23 tisíc, zatímco podle vlastní statistiky bylo svědků v ČR přibližně stále stejně, konkrétně 15 558.“[90][91][92][93]Největší počet rodin svědků Jehovových, se dle Sčítání lidu 2011, i v současnosti nadále koncentruje v oblastech spojených s těžbou nerostných surovin, což z historického hlediska potvrzuje stěhování svědků Jehovových do havířských oblastí, neboť horníci byli v době komunistické totality od, tehdy povinné, vojenské služby osvobozeni. Muži hlásící se k Svědkům Jehovovým tak mohli místo automatického vězení za odpírání vojenské služby, z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení, pracovat v dolech.[71] Významné počty Svědků jsou též v Praze a Středočeském kraji.

Dnes NSSJ v Česku eviduje zhruba 15 tisíc neplacených kazatelů, tzv. zvěstovatelů, a za poslední desetiletí pokřtila přes 3 tisíce osob, v průměru 290 ročně.[94] Zvěstovatelé u nás v roce 2014 vedli se zájemci 7 215 biblických studií a Památné slavnosti se účastnilo v Česku 26,4 tisíc lidí. Místní svědkové jsou organizováni do asi 234 sborů, které fungují jako samostatné právnické osoby.[95] Sbory badatelů Bible se scházejí v sálech Království. Celosvětově evidují přes 115 416 sborů.[96]

Sál Království svědků Jehovových v Teplicích

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Svědkové Jehovovi odmítají transfúze plné krve, a 4 hlavních složek krve – bílých krvinek, červených krvinek, krevních destiček a krevní plazmy,[97][98][99][100][101] a to od roku 1945, tedy téměř 70 let. Přijímají ovšem frakce,[102] náhražky krve a moderní alternativní postupy na ředění krve, hormony podporující zrychlenou přirozenou krvetvorbu, hemodialýzu a jiné moderní lékařské postupy.[103][104][105]

Svědkové Jehovovi požadují nejlepší možnou léčbu, ale bez krve.[106][107] To způsobovalo a dodnes někde způsobuje potíže při léčení této skupiny pacientů. Především kvůli nim se před řadou let začal vyvíjet nový obor lékařství, tzv. bezkrevní medicína.[108][109][110][111][112][113][114] Je znám případ těžké dopravní nehody, kdy média spekulovala, že odmítnutí nabízené transfúze bylo označováno za hlavní důvod úmrtí. Lékař tehdy nicméně uvedl, že by poškozenému nepomohla ani transfúze.[115]

Stalo se, že soud nařídil léčbu dítěte krevními deriváty proti vůli rodičů, protože v daném případě to byla jediná známá možnost s šancí na záchranu života. Ústavní soud k tomu ve svém nálezu uvedl, že „ochrana zdraví a života dítěte [...] je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.[116]

Evropský soud pro lidská práva, Evropská knovence lidských práv, naproti tomu v opačných verdiktech, než české soudy, nařizuje respektovat status autonomie nad svým tělem a plně rozhodovat o způsobu podstoupené či odmítnuté léčby, společně s principy bioetiky.[117][118][119][120][121]

Před rokem 1952 svědkové Jehovovi v některých západních zemích nepřijímali očkovací látky do svého těla.[122] Od začátku 50. let je však očkování svědky Jehovovými po celém světě přijímáno zcela běžně. Pokud snad někdo určité očkování odmítá, je to věc jeho vlastního rozhodnutí, které nesouvisí s všeobecným vyznáním víry. Podobně jsou od roku 1980 jako výhradní věc svědomí jednotlivce vůči Bohu chápány transplantace orgánů. Případné zbytky krve v darovaném orgánu nadto nejsou v rozporu s biblickými zásadami o krvi.[123]

Svědkové Jehovovi se od začátku druhé světové války neúčastní politického života a mimo výjimek ani válečných konfliktů.[124]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MALINA, Jaroslav, a kol. ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk [online]. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009, [cit. 2014-02-27]. Heslo jehovisté, s. 1759. Dostupné online. ISBN 978-80-7204-560-0.  
  2. VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice: náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-798-1.  , dále Vojtíšek 2004, s. 98
  3. Strážná věž, 1. 2. 1989, Boží soudy musí být oznamovány. Citace: Jak plynul čas, badatelé Bible se ztotožnili s Jeremjášem ještě více, když bylo roku 1931 na sjezdu v Columbu, Ohio, oznámeno, že biblické jméno pro tuto odvážnou skupinu křesťanů by mělo být „svědkové Jehovovi“.
  4. Náboženské skupiny na okraji společnosti, oddíl Svědkové Jehovovi, str. 7-38, Ladislav Špaček, Univerzita Pardubice - Bakalářská práce, 2009
  5. Zrušené registrace církví komunistickými zákony po roce 1948 Mezi nimi také 'Spolek svědků Jehovových - Mezinárodní sdružení badatelů Bible, československá větev' - spolek zrušen a rozpuštěn zákonem č.j. 3111/25-31/12-1848-VB/3 MV ČSR, a 'Strážní věž, biblická a traktátní společnost, československá větev' - spolek zrušen a rozpuštěn zákonem č.j. 3111/6-2/3-1949-VB/3 MV ČSR
  6. a b Téma: Svědkové Jehovovi, odstavec 'Jak staré je náboženství svědků Jehovových?', odstavec 'Jak docházejí svědkové Jehovovi ke svému výkladu Bible?', rs str. 324-str. 334
  7. a b Top 10 Largest Highly International Religious Bodies, dle odhadů nezávislého serveru náboženských statistik Adherents.com, poznámka k „Jehovah's Witnesses: This 16+ million figure is the approximate number of adherents intended to reflect all those who consider Jehovah's Witnesses their preferred faith, regardless of current activity status. Figure is based on reported once-a-year memorial attendance (adjusted). Actual number of publishers was 6 million worldwide in 1999. Worldwide, the number of practicing Jehovah's Witnesses may actually be higher than the number of practicing Anglicans.“ - publikováno 1999, upraveno 2007-05-18
  8. Žebříček nejpopulárnějších tištěných časopisů, ToSiPiš.cz
  9. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 18-19.  
  10. FERFECKI, Stanislav. Byl jsem svědkem Jehovovým. 1.. vyd. Bratislava : Evangelická církev metodistická v ČSSR, 1990. 86 s. ISBN 80-85013-02-9. S. 14.  
  11. Víra ve Stvořitele založená na důkazech, Strážná věž, 1.1.2008
  12. Je Bible v souladu s vědou?, Probuďte se!, 1.2.2011
  13. Je Bible opravdu Boží Slovo?, Strážná věž, 1.3.2010
  14. 'Svědkové Jehovovi věří, že celá Bible je inspirované Boží slovo; nedrží se nějakého vyznání založeného na lidské tradici, ale drží se Bible jako normy pro všechno, čemu věří.'], Rozmluvy z Písem, str. 324-334
  15. a b c d Vojtíšek 2004, s. 98
  16. Čeho Boží království dosáhne? Co říká Bible
  17. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 20.  
  18. wol.jw.org [online]. wol.jw.org, [cit. 2016-02-17]. Dostupné online.  
  19. NOVOTNÝ, Tomáš; VOJTÍŠEK, Zdeněk. Základní orientace v nových náboženských směrech. 3.. vyd. Praha : Oliva, 1995. 47 s. ISBN 80-85942-00-3. S. 5.  
  20. RUTHERFORD, John. Miliony nyní žijících lidí nikdy nezemřou. 1. vyd. Praha : Nakladatelské právo, 1920. 92 s. S. 56-57, 62.  
  21. FRANZ, Raymond. Krize svědomí. 2. vyd. Praha : Návrat domů, 1998. 415 s. ISBN 80-85495-80-5. S. 179.  
  22. Světaširá bezpečnost pod Knížetem pokoje. [s.l.] : Samizdatové vydání, 1985. 118 s. S. 12.  
  23. FRANZ, Raymond. Hledání křesťanské svobody. Davle : Kernberg Publishing, 2011. 606 s. ISBN 978-80-87168-03-. S. 402-403.  
  24. Boží království panuje!. Brooklyn : Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania, 2014. 240 s. S. 11-12.  
  25. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 59.  
  26. K dobru přispívá přesné poznání
  27. Jsou svědkové Jehovovi protestantským náboženstvím?, w09 11/1 str. 19
  28. Vedou všechna náboženství ke stejnému Bohu?, w09 6/1 str. 12-15
  29. Strážná věž 1.12.2006, Antikrist odhalen, str. 3-7 Dalším výplodem scestného lidského smýšlení, který se objevil o staletí později, je nauka o takzvané svaté Trojici. Ta vychází z tvrzení, že Ježíš je Všemohoucí Bůh a zároveň Boží Syn. V knize The Church of the First Three Centuries (Církev prvních tří století) její autor Dr. Alvan Lamson píše, že nauka o Trojici "pocházela ze zdrojů zcela cizích židovským a křesťanským Písmům; že vyrostla a byla naroubována na křesťanství rukama Otců ovlivněných Platónem." Kdo byli ti ´Otcové ovlivnění Platónem´? Nikdo jiný než odpadlí duchovní, kteří se slepě zamilovali do pohanských nauk řeckého filozofa Platóna.
  30. A Brief History of the Doctrine of the Trinity in the Early Church (Stručné dějiny nauky o Trojici v rané církvi), PhDr. George Tsakiridis, 2007
  31. Vojtíšek 2004, s. 87
  32. Kolasanům 1:15-17 v Překlad nového světa
  33. Kolosanům 1:15-17 v Český ekumenický překlad
  34. Věří svědkové Jehovovi v Ježíše? Pokud ano, proč se nejmenují svědkové Ježíšovi? Rozhovor, Strážná věž, 2014-05
  35. Co je duše? Co říká Bible
  36. "Duše“ a "duch“ — Co tyto pojmy doopravdy znamenají?
  37. Měli bychom slavit svátky?
  38. Postavte se na stranu pravého uctívání
  39. Ježíšovo narození — Jak a proč k němu došlo, Strážná věž z 15. prosince 2002
  40. [History of the Cross, 2009]
  41. Jak se Bůh dívá na modlitební pomůcky?
  42. Lze pohanský svátek prohlásit za křesťanský? Strážná věž z 15. prosince 2007
  43. a b Názory a zvyky, které se Bohu nelíbí
  44. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 19.  
  45. KOZÁK, Ladislav; PROFANT, Vít. Svědkové Jehovovi [online]. [cit. 2008-06-03]. Dostupné online.  
  46. Holden, Andrew(2002). Jehovah's Witnesses: Portrait of a Contemporary Religious Movement. Routledge, 64. ISBN 0415266092. 
  47. Co říká Bible: Co to znamená být křesťanem?
  48. Co Jehova od nás očekává?
  49. Duchovní oběti a obětní dary
  50. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 19.  
  51. HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon - Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1.. vyd. Prusinovice : Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2. S. 20.  
  52. Celkový přehled o naší činnosti
  53. Ročenka svědků Jehovových 1992
  54. a b c Základní zásady činnosti (STATUT), Základní dokument, Prohlášení k zákonu, Dopis na MK, Seznam dokumentů na MK ČR
  55. Studium Bible je pro neslyšící přínosné, Probuďte se!, 1.7.2010
  56. Zvolte si svůj znakový jazyk
  57. Český znakový jazyk
  58. Ročenka svědků Jehovových 2011, str. 6-9
  59. Ročenka svědků Jehovových 2012, str. 26
  60. Tiskové zprávy dle regionů a zemí, vydali Svědkové Jehovovi
  61. REMEŠ, Prokop. Historie svědků Jehovových u nás. DINGIR [online]. 1. 1998-04-24., roč. 1., čís. 1., s. 15 - 17. Dostupné online.  
  62. Komunistické právo v Československu, Kapitoly z dějin bezpráví, Svoboda vyznání a právní poměry církví a náboženských společností v letech 1948-989, Mgr. Petr Jäger, 2009
  63. www.dingir.cz [online]. www.dingir.cz, [cit. 2016-05-07]. Dostupné online.  
  64. a b (anglicky) Položka "Jehovah's Witnesses" na stránkách Holocaust Encyclopedia provozované muzejní společností "United States Holocaust Memorial Museum"
  65. Nacistická perzekuce svědků Jehovových
  66. Z historie koncentračních táborů: Značení vězňů
  67. Merkelová v Dachau: 'Nezapomeňte, jaké bezpráví z Německa vzešlo', ČT24, 20. 8. 2013
  68. Odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989
  69. Judging Jehovah's Witnesses: Religious Persecution and the Dawn of the Rights Revolution, 2000
  70. http://www.usd.cas.cz/produkty?product_id=133
  71. a b c Definitivní výsledky Sčítání lidu 2011, Tab. 614c Obyvatelstvo podle věku, náboženské víry a pohlaví
  72. Křesťanská civilizace a legitimita knižní evangelizace v českých zemích, Kolportaz.cz
  73. Náboženská společnost a Stát. Historie svědků Jehovových v Československu, Branislav Martinek, kapitola: Z ilegality do "ilegality" (vývoj v letech 1955 - 1960), kniha publikována na webu www.straznavez.cz, vedeném bývalými členy NSSJ
  74. MARTINEK, Branislav. Náboženská společnost a stát – Historie svědků Jehovových v Československu. 1.. vyd. Praha : Dingir, 2000. 64 s. ISBN 80-85942-20-8. S. 46-55.  
  75. Náboženská společnost a Stát. Historie svědků Jehovových v Československu, Mgr. Branislav Martinek, Ph.D., 2000, celá kniha publikována na webu www.straznavez.cz, vedeném bývalými členy NSSJ
  76. Cenzura v publikacích Společnosti Strážná věž
  77. Kapitoly z dob totalitních - Eduard Sobička - memoáry z doby totality - dlouholetý vedoucí člen NSSJ v Československu (samizdat 1994)
  78. a b Ročenka svědků Jehovových, 2000, oddíl Česká republika, str. 190-191
  79. [Ročenka svědků Jehovových, 1972, oddíl Československo]
  80. [Ročenka svědků Jehovových, 2000, oddíl Česká republika]
  81. REMEŠ, Prokop. Svědkové Jehovovi - Historický přehled. 1. vyd. Praha : Oliva, 1995. 32 s. ISBN 80-90003-3-6. S. 20.  
  82. S.R.O., Jyxo. starnouci | Galerie.cz. starnouci.galerie.cz [online].  [cit. 2016-08-06]. Dostupné online.  
  83. Zvláštní práva církví a náboženských společností církví
  84. Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Ministerstvo kultury ČR
  85. Jednání s církvemi | Náboženská společnost Svědkové Jehovovi | Ministerstvo kultury | 2006
  86. Soudní spory vedené s Ministerstvem kultury od r. 1998
  87. Svědci Jehovovi nemají právo na zpovědní tajemství
  88. Výpis z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností
  89. Ročenka svědků Jehovových 1990–2013 v češtině, před 1990 jen český samizdat a oficiální Ročenky společnosti v angličtině
  90. Sčítání lidu, domů a bytů v České republice 1991, 2001, 2011
  91. 2. část, Roste hlavně počet věřících mimo instituce, www.christnet.cz, Vojtíšek Zdeněk, 16. 1. 2012
  92. 1. část, Spiritualita, pragmatismus, lhostejnost, www.christnet.cz, Vojtíšek Zdeněk, 9. 1. 2012
  93. Východní Německo - nejateističtější země světa, ChristNet.cz, Matulík Rostislav, 2. 5. 2012
  94. [Ročenka 2003–2015]
  95. Církve a náboženské společnosti | Ministerstvo kultury
  96. Celkový přehled — O svědcích Jehovových
  97. Odmítají svědkové Jehovovi lékařskou péči? Časté otázky
  98. Proč svědkové Jehovovi nepřijímají transfuze?
  99. Co Bible říká o transfuzích? Odpovědi na otázky
  100. Jaký mají křesťané postoj k léčebným metodám?
  101. Přijímají svědkové Jehovovi lékařskou péči?
  102. Krevní frakce a chirurgické postupy
  103. Bezkrevní medicína v klinické praxi, 14.12.2009, zdravi.e15.cz
  104. Novinky: Bezkrevní léčba?, 6.5.2002, media.novinky.cz
  105. Svědkové Jehovovi a odmítání transfuze krve, Projekt Kolportáž.cz - mapování historie vývoje moderní komunikace a masmédií.
  106. Svědkové Jehovovi si života váží, Zdravotnické noviny, ZDN 38/2005
  107. Your Body, Your Choice, 2000
  108. http://www.bloodless.wz.cz/cz/publikace.htm
  109. http://www.akutne.cz/index.php?pg=vyukove-materialy&tid=13
  110. http://www.noblood.org/
  111. Bezkrevní metody, prostředky a techniky, Česká Společnost bezkrevní medicíny (Czech Society of Bloodless Medicine), www.bloodless.wz.cz
  112. Společnost bezkrevní medicíny: Nejsme Svědci Jehovovi,10.03.2010, MEDICAL TRIBUNE CZ
  113. Seriál: Bezkrevní medicína, 24. srpna 2012, www.ordinace.cz
  114. Postupy při "bezkrevních" operacích, 30. srpna 2012, www.ordinace.cz
  115. http://zpravy.idnes.cz/obet-nehody-odmitla-kvuli-vyznani-transfuzi-krve-zemrela-p3q-/krimi.asp?c=A080207_220304_krimi_mia
  116. Nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. III.ÚS 459/03: Právo rodičů odmítajících léčbu nezletilého dítěte [online]. Ústavní soud České republiky, 2004-08-20, [cit. 2014-05-02]. [1]. (anglicky) 
  117. [Caring Autonomy: European Human Rights Law and the Challenge of Individualism (Cambridge Bioethics and Law)], Katri Lõhmus, Evropský soud pro lidská práva, 2015
  118. Caring Autonomy: European Human Rights Law and the Challenge of Individualism, Cambridgská univerzita, 2015
  119. Evropská konvence lidských práv, Right to Private Life, Physical integrity
  120. CASE OF JEHOVAH'S WITNESSES OF MOSCOW AND OTHERS v. RUSSIA, paragraf č. 136
  121. Google Knihy, výňatek z knihy 'Caring Autonomy: European Human Rights Law and the Challenge of Individualism', paragraf č. 136, r. 2015„136. The freedom to accept or refuse specific medical treatment, or to select an alternative form of treatment, is vital to the principles of self-determination and personal autonomy. A competent adult patient is free to decide, for instance, whether or not to undergo surgery or treatment or, by the same token, to have a blood transfusion. However, for this freedom to be meaningful, patients must have the right to make choices that accord with their own views and values, regardless of how irrational, unwise or imprudent such choices may appear to others. Many established jurisdictions have examined the cases of Jehovah's Witnesses who had refused a blood transfusion and found that, although the public interest in preserving the life or health of a patient was undoubtedly legitimate and very strong, it had to yield to the patient's stronger interest in directing the course of his or her own life (see the judgments cited in paragraphs 85 to 88 above). It was emphasised that free choice and self-determination were themselves fundamental constituents of life and that, absent any indication of the need to protect third parties – for example, mandatory vaccination during an epidemic, the State must abstain from interfering with the individual freedom of choice in the sphere of health care, for such interference can only lessen and not enhance the value of life (see the Malette v. Shulman and Fosmire v. Nicoleau judgments, cited in paragraphs 85 and 87 above).“
  122. Očkování - problém vyznání, vaccineriskawareness.com
  123. Koordinační středisko transplantací - Náboženství a transplantace, str 1-7
  124. www.dingir.cz [online]. www.dingir.cz, [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANZ, Raymond. Krize svědomí. 2. vyd. [s.l.] : Návrat domů, 1998. 416 s. ISBN 80-85495-80-5.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální celosvětové stránky v češtině[editovat | editovat zdroj]

Oficiální místní stránky v místním jazyce[editovat | editovat zdroj]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Opozice ke stanoviskům NSSJ[editovat | editovat zdroj]