Autonomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Autonomie (rozcestník).

Autonomie (z řec. autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost[1]) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá. Tento princip se projevuje v mnoha různých oblastech, například v politice (politická autonomie) nebo v právu (autonomie vůle jako důležitý princip soukromého práva, který předpokládá, že každý může svobodně vstupovat do vztahů s jinými a sjednávat si práva a povinnosti, pokud tím neporušuje zákon).

Protikladem autonomie je heteronomie, poslušnost cizím, případně i vnuceným pravidlům a zákonům.

Politická autonomie[editovat | editovat zdroj]

Politická autonomie znamená vysokou míru samosprávy určitého politického útvaru (města, provincie nebo státu), která se může týkat výkonu správy na vlastním území, případně i vlastního zákonodárství, ovšem jen v místních a regionálních záležitostech. Neznamená tedy plnou politickou samostatnost či svrchovanost. Příkladem může být autonomní území nebo autonomní republika v rámci suverénního státu, nejčastěji na národnostním základě a ve prospěch menšin.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. K. Schenkl, Griechisch-deutsches Schulwörterbuch. Wien 1897, str. 129.
  2. K. Žaloudek, Encyklopedie politiky. Praha: Libri 2004. Heslo Autonomie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Autonomie, str. 39.
  • Ottův slovník naučný, heslo Autonomie. Sv. 2, str. 1082.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Autonomie. Sv. 1, str. 370.

Související články[editovat | editovat zdroj]