Poslední soud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Soudný den. Další významy jsou uvedeny na stránce Soudný den (rozcestník).
Poslední soud, Michelangelova freska ve vatikánské Sixtinské kapli (1534–1541)
Poslední soud: uprostřed Kristus-soudce, vlevo spasení, vpravo zatracení. Mozaika Zlaté brány pražské katedrály

Poslední soud je v křesťanství soud nad lidmi, když nastane velký a slavný den Hospodinův. Pak by měl být každý člověk zvlášť souzen podle svého jednání na světě a jedni obdrží věčný život a druzí smrt v ohni. Poslední soud je známý také v dalších náboženstvích. Velký význam mu připisuje islám. V Koránu jsou muslimové nazýváni mj. „těmi, kteří věří v poslední soud“. V křesťanství a vůbec v abrahámovských náboženstvích jsou s posledním soudem spojeny apokalyptické představy. Poslední soud má být vyvrcholením dějin (proto lze o posledním soudu v pravém slova smyslu hovořit právě u náboženství s lineárním pojetím dějin a času).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Soudný den je většinou významných náboženských tradic považován za soud či rozsudek nad osudy lidských duší vynesený božstvem[1] a bývá svázán s myšlenkou Nového světa nebo začátku. Opakují se vlny masového očekávání, které následuje těžké rozčarování a zklamání, když se v ohlášený termín nic nestane.[2]

Soudný den je zmiňován v eschatologii mnoha náboženství.[3] Často bývá spojován s nejrůznějšími výpočty a matematickými spekulacemi, které se odvíjejí od konkrétních dat.[2]

V islámu je Bůh (arabsky Alláh) nazýván „vládce dne soudného“ (málik jou'mid-dím).

V křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Boží soud je sice předpověděn do budoucna, ale je třeba a lze se na něj připravit již v tomto věku, jakkoli jako lidé nevíme, kdy přijde (Marek 13:32; Matouš 24:36). Reformace, zejména luterská, zdůrazňuje spasení na základě Boží milosti a ospravedlnění skrze oběť Ježíše Krista (spasení z milosti, sola gratia). Kalvinisté a radikální reformace kladou důraz také (nikoli výlučně) na skutky konané z víry (díky tomu luterská reformace měla výhrady proti epištole Jakubově).

Podobenství o posledním soudu (Matouš 25,31–46[4]) hovoří o souzení na základě skutků milosrdenství vůči marginalizovaným a potřebným skupinám lidí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definice: Pavel Drápal, Náboženství a terorismus, Kap.6 Glosář - http://is.muni.cz/th/166773/pedf_b/
  2. a b [1] REMEŠ, Prokop. Numerologické spekulace a konec světa. S. 2, 3. DINGIR [online]. Prosinec 1998. Roč. 1., s. 2, 3. Dostupné online. ISSN 1212-1371. 
  3. (anglicky) New World Encyclopedia, Eschatology - http://www.newworldencyclopedia.org/p/index.php?title=Eschatology&oldid=738659
  4. Bible, Český ekumenický překlad, online zde

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]