Islám ([ˈɪslaːm]IPA; arabsky: الإسلام; al-'islām[ɪs.ˈlæːm]IPA) je monoteistickéabrahámovské náboženství založené na učení prorokaMohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (arabsky Alláh). Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje [Bohu]“. Počet muslimů je 1,57 až 1,65 miliardy, což z islámu činí po křesťanství druhé největší náboženství světa. Muslimové věří, že Bůh Muhammadovi zjevilKorán, který společně se Sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Obecně jsou muslimové povinni dodržovat pět pilířů islámu, tedy pět povinností, které muslimy spojují ve společenství.Téměř každý muslim je příslušník jedné ze dvou hlavních islámských větví, a to sunny (asi 85 %) nebo šíiy (asi 15 %). Rozdělení, které vedlo k tomuto rozštěpení muslimské obce, nastalo v 7. století a jeho příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce. Islám je převládající náboženství v Severní Africe, na Blízkém východě a některých částech Asie. Více o islámu...
Šaháda (arabsky: الشهادة; aš-šaháda) je islámskékrédo neboli vyznání víry, které patří k pěti pilířům islámu. Arabská formule vyznání víry zní: [Ašhadu] Lá iláha illálláhi wa Muhammadun rasúlulláhi, v překladu „[Vyznávám, že] Není božstva kromě Boha a Muhammad je posel Boží“. Muslimové ji často opakují, a to zejména při modlitbách. V islámských zemích a rodinách bývá šeptána do ucha novorozencům, šahádou by se měli lidé loučit se zemřelým. Doslova termín šaháda znamená „svědectví“ či „dosvědčení“ a až v náboženském významu znamená „vyznání víry“
Pokud chce člověk konvertovat k islámu, je nutné šahádu pronést. Miloš Mendel uvádí, že podle islámské právní vědy každý, kdo šahádu pronese, se formálně stává muslimem. Tomu, kdo šahádu pronese, náleží titul šahíd („vyznavač“) a je připraven podniknout cestu do ráje. Islámské krédo se může v různých oblastech mírně lišit, význam klíčových části však zůstává stejný – v první se muslim výslovně prohlašuje za monoteistu a vyznává, že Alláh je jediný Bůh, v druhé prohlašuje Muhammada za božího posla.
Alí ibn Abí Tálib (?599, Mekka – 28. leden 661, Kúfa) čtvrtý volený chalífa v letech 656 – 661. Byl bratrancem a zároveň zetěm Mohammedovým, protože si vzal za manželku jeho dceru Fatimu. Jeho vláda uzavírá období volených chalífů a zároveň vede k trvalému rozštěpení muslimské obce na sunnity a šíity.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Islám}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, viz návod.
Pokud chcete navrhnout článek obrázek či osobnost, které by se na tomto portálu měli objevit, neváhejte pište své návrhy do diskuze.
Můžete se také zapojit do projektu Islám, jehož cílem je zkvalitňovat články týkající se islámu.