Portál:Islám

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
e
Portál:Islám

Islám ([ˈɪslaːm] IPA; arabsky: zvuk الإسلام; al-'islām [ɪs.ˈlæːm] IPA) je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (arabsky Alláh). Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje [Bohu]“. Počet muslimů je 1,57 až 1,65 miliardy, což z islámu činí po křesťanství druhé největší náboženství světa. Muslimové věří, že Bůh Muhammadovi zjevil Korán, který společně se Sunnou (Muhammadovy činy a slova) považují za základní prameny islámu. Obecně jsou muslimové povinni dodržovat pět pilířů islámu, tedy pět povinností, které muslimy spojují ve společenství.Téměř každý muslim je příslušník jedné ze dvou hlavních islámských větví, a to sunny (asi 85 %) nebo šíiy (asi 15 %). Rozdělení, které vedlo k tomuto rozštěpení muslimské obce, nastalo v 7. století a jeho příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce. Islám je převládající náboženství v Severní Africe, na Blízkém východě a některých částech Asie.
Více o islámu...

e

TÉMATA

Víra a praktiky:
AlláhVyznání víryModlitbaPůstPouťAlmužnaMešita
Náboženské texty:
KoránSunnaHadís
Hlavní osobnosti:
MohamedAlíAbú BakrMohamedovi současníciČlenové Mohamedovy domácnostiProroci islámu
Větve islámu:
Sunnité (Salafíja) • Šíité (Isná ašaríja, Ismá'ílíja, Zajdíja) • IbádíjaSúfismus
Sociopolitické aspekty:
Islámský světUměníArchitekturaMěstaKalendářVědaFilosofieNáboženští vůdcovéŽeny v islámuIslamismusDžihádIslámský terorismus
Související články:
Seznam mešit

e

OBRÁZEK

Mosque.jpg
Modlící se muslimové

e

ČLÁNEK

Ší'itský islám, též ší'a (z arabského شيعة, zkrácenina z Ší'at Alí شيعة علي neboli Strana Alího či Přívrženci Alího), je jedním ze dvou hlavních proudů islámu (druhým je sunna). Stoupenci ší'iy se označují jako ší'ité. V rámci islámského světa tvoří menšinu, majoritní skupiny ší'itů se nacházejí v Íránu, Ázerbájdžánu, Bahrajnu a Iráku.

Za ší'ity jsou považováni ti muslimové, kteří za legitimní vůdce islámské obce považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím ibn Abú Tálibem. Ší'ité po Muhammadově smrti roku 632 neuznali za právoplatného chalífu Abú Bakra ani jeho následníky Umara a Uthmána. Teprve Alí, který se stal čtvrtým voleným chalífou, je podle ší'itů pravý vůdce muslimů, imám, a po něm další z jeho rodu.

V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví, největší co do počtu stoupenců je isná ašaríja. Méně početnými ší'itskými skupinami jsou zejména ismá'ílíja (z níž vznikli např. asasíni nebo alawité) a zajdíja.

e

OSOBNOST

Alí ibn Abí Tálib (?599, Mekka – 28. leden 661, Kúfa) čtvrtý volený chalífa v letech 656 – 661. Byl bratrancem a zároveň zetěm Mohammedovým, protože si vzal za manželku jeho dceru Fatimu. Jeho vláda uzavírá období volených chalífů a zároveň vede k trvalému rozštěpení muslimské obce na sunnity a šíity.

e

DOBRÉ A NEJLEPŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší články:
HadždžKřížové výpravy
Dobré články:
Bitva u Badru

e

KATEGORIE

e

INFORMACE

  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Islám}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, viz návod.
  • Pokud chcete navrhnout článek obrázek či osobnost, které by se na tomto portálu měli objevit, neváhejte pište své návrhy do diskuze.
  • Můžete se také zapojit do projektu Islám, jehož cílem je zkvalitňovat články týkající se islámu.

e