Buddhismus je nábožensko-filosofický systém, jehož základ vytvořil Gautama Buddha pravděpodobně během 5. století př. n. l. v severovýchodní Indii. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších světových náboženství, vyznává jej přibližně 230–500 miliónů lidí. Gautama Buddha neměl v úmyslu vytvořit filosofický systém ve smyslu rozsáhlé interpretace světa. Jeho myšlení formovalo úsilí o vysvobození z narození a smrti. Posluchači byli buď asketi hledající jako on osvobození od utrpení, nebo lidé, kteří si kladli otázky o životě nebo posmrtné existenci. Ve středu jeho rozhovorů je proto praxe, která osvobozuje od všeho utrpení a umožňuje lepší zrození či šťastný život. Ve všech oblastech šlo o vysvobození z egoistické sebestřednosti a žádostivosti, nenávisti a zaslepení: Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je tato nauka proniknuta jen jedinou chutí, chutí vysvobození.
Kálačakra je sanskrtské slovo používané v tantrickém buddhismu-vadžrajáně, které znamená „kolo času“ nebo „časové cykly“, (tib: Dubkji Khorlo).
Vztahuje se jak k jidamu, používanému v buddhismu vadžrajány, tak k samotným meditačním technikám zahrnutým v tantře Kálačakry i k jejich četným komentářům.
Tantra Kálačakra je přesněji nazývaná Kálačakra Laghutantra, a je považovaná za zkrácený text originální Kálačakry Mulatantry, která se však nedochovala.
Mnozí buddhističtí mistři považují Kálačakru za nejobsáhlejší a nejkomplexnější systém v kontextu tantrického buddhismu.
v Thajsku je slaven významný buddhistický svátek Makha Bucha. Makha Bucha nebo Mágha Púdžá (thajsky: วันมาฆบูชา) je thajskýbuddhistický a státní svátek. Připadá na den úplňku třetího lunárního měsíce. Každý rok se tedy slaví v jiný den obvykle během února, např. v roce 2008 připadl tento den na 21. února. V jazyce páli je Makha nebo Mágha název třetího lunárního měsíce a Bucha nebo Púdžá znamená „uctívat“. více zde.
Thajští buddhisté se v tento den při rozbřesku shromažďují v místních klášterech, aby tu vykonali záslužné činy, poslechli se duchovní rozpravy a hlavně se účastnily průvodu se zapálenými svíčkami v thajštině nazývaném Wian Tian. Oslavy vyjadřují vděčnost vůči mnišskému řádu a Třem klenotům, jimiž jsou Buddha, Dhamma a Sangha.
Čo tryl Dyčen - Poslední z patnácti dní, kdy Buddha ukazoval zázračné činy. Jedná se zároveň o jeden ze čtyř největších svátků buddhismu. Podle tibetské tradice všechny naše činy a skutky se v tomto dni násobí 10 000 000x.
Podle kalendáře thajského buddhismu (přesněji podle odnože Dhammajutika a Mahánikája) se slaví Paváraṇá den. Tento den označuje konec období dešťů (vassa). Během následujícího měsíce je držena tzv. kathina ceremonie, při níž se shromažďují laici a obdarovávají mnichy róbou a jinými mnišskými potřebami.
O posledním květnovém víkendu se v Pražském buddhistickém centru Lotus, Dlouhá 2, Praha 1 (Staroměstské náměstí) koná tradiční oslava nejvýznamnějšího buddhistického svátku Vésakh, kterou si všichni vyznavači buddhismu každoročně připomínají výročí Buddhova narození, osvícení a parinibbány. Bohatý program zajištěn, všichni lidé dobré vůle vítáni. Podrobnosti programu na stránce centra Lotus.
Velmi bychom uvítali Vaši pomoc při vytváření následujících článků, které buď ještě nejsou napsány, je třeba je doplnit nebo dosud nejsou dostatečně kvalitní:
Sóná Thérí, zvaná Bahuputtika. – byla buddhistickou mniškou (přídomek Thérí znamená starší mniška) v Buddhově době (tj. v 6. až 5. století př. n. l.), jedna z nejvýznamnějších přímých Buddhových žaček, kterou Buddha označil jako nejpřednější mezi mniškami ve svědomitém úsilí v duchovní praxi. Jelikož vstoupila do mnišského řádu v pokročilém věku, je často uváděna jako povzbuzující příklad toho, že i velmi starý člověk může učinit velký duchovní pokrok. Také byla proslulá tím, že se jako matka silně upnula na své děti, které se později projevily velice nevděčně. Její příběh je proto také využíván k ilustraci skutečnosti, že i když se člověk upřímně stará o své potomstvo, nemůže si být nikdy jistý, že se dočká náležitého vděku a musí se proto vždy spoléhat sám na sebe.
