Tento portál nemá svého aktivního správce, a proto je neudržovaný. Může proto například obsahovat zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že se připojíte k jeho správě, aktualizujete jej nebo jej upravíte na miniportál. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k vylepšení.
Buddhismus je nábožensko-filosofický systém, jehož základ vytvořil Gautama Buddha pravděpodobně během 5. století př. n. l. v severovýchodní Indii. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších světových náboženství, vyznává jej přibližně 230 – 500 miliónů lidí. Gautama Buddha neměl v úmyslu vytvořit filosofický systém ve smyslu rozsáhlé interpretace světa. Jeho myšlení formovalo úsilí o vysvobození z narození a smrti. Posluchači byli buď asketi hledající jako on osvobození od utrpení, nebo lidé, kteří si kladli otázky o životě nebo posmrtné existenci. Ve středu jeho rozhovorů je proto praxe, která osvobozuje od všeho utrpení a umožňuje lepší zrození či šťastný život. Ve všech oblastech šlo o vysvobození z egoistické sebestřednosti a žádostivosti, nenávisti a zaslepení: Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je tato nauka proniknuta jen jedinou chutí, chutí vysvobození.
Jeskyně Saptaparna, kde se první buddhistický koncil konal.
Podle tradice se první buddhistický koncil konal rok po tělesné smrti Buddhy, tedy kolem roku 543 př.n.l. u města Rádžagrhy (p. Rádžagaha, dnes Rádžgir), na kopci Vaibháře (p. Vébhará), v ohromné jeskyni Saptaparně (p. Sattapana). I když tento koncil není historicky doložen, většina badatelů jej pokládá za historickou událost. Byl svolán na období dešťů, které tehdy trvalo sedm měsíců a údajně se na něj sjelo na 500 arhatů. Celý koncil svolal jeden z čelních Buddhových žáků Mahákášjapa a sliboval si od něj navrácení mnichů k přísnému dodržování řádových pravidel, od kterých někteří mniši po Buddhově odchodu z hmotného světa upustili. Na koncil byli pozván zejména mnich Upáli a Buddhův bratranec a věrný služebník Ánanda.
Čo tryl Dyčen - Poslední z patnácti dní, kdy Buddha ukazoval zázračné činy. Jedná se zároveň o jeden ze čtyř největších svátků buddhismu. Podle tibetské tradice všechny naše činy a skutky se v tomto dni násobí 10 000 000x.
Podle kalendáře thajského buddhismu (přesněji podle odnože Dhammajutika a Mahánikája) se slaví Paváraṇá den. Tento den označuje konec období dešťů (vassa). Během následujícího měsíce je držena tzv. kathina ceremonie, při níž se shromažďují laici a obdarovávají mnichy róbou a jinými mnišskými potřebami.
O posledním květnovém víkendu se v Pražském buddhistickém centru Lotus, Dlouhá 2, Praha 1 (Staroměstské náměstí) koná tradiční oslava nejvýznamnějšího buddhistického svátku Vésakh, kterou si všichni vyznavači buddhismu každoročně připomínají výročí Buddhova narození, osvícení a parinibbány. Bohatý program zajištěn, všichni lidé dobré vůle vítáni. Podrobnosti programu na stránce centra Lotus.
Velmi bychom uvítali Vaši pomoc při vytváření následujících článků, které buď ještě nejsou napsány, je třeba je doplnit nebo dosud nejsou dostatečně kvalitní:
Vasubandhu (pravděpodobně 4. – 5. století) byl významný buddhistický učenec, nevlastní bratr Asangy, spoluzakladatel jógáčáry a autor Abhidharmakóši. Škola džódó šinšú jej považuje za druhého patriarchu, v zenovém buddhismu je považován za dvacátého prvního patriarchu. Poměrně často se o Vasubandhovi hovoří jako o dvou osobách. Vasubandhu psal svá díla v sanskrtu, dochovaly se však i překlady jeho děl do čínštiny a tibetštiny. Do čínštiny některá jeho díla přeložil čínský poutník Süan-cang.
