Portál:Vánoce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

e

Vítejte na portálu Vánoce věnovanému vánočním svátkům

Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. S Vánoci souvisí doba adventní, která jim předchází a slouží jako příprava na narození Ježíše Krista.

Christmasornaments.png
Christmas bells.png

Vánoce patří (spolu s Velikonocemi a Letnicemi) k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slavnost Narození Páně připadá tradičně na 25. prosince a Vánoce se v římskokatolické tradici slaví od jejího předvečera (večer 24. prosince) do svátku Křtu Páně (první neděle po 6. lednu, resp. 13. leden). První záznamy oslav Vánoc křesťany pocházejí ze 4. století z Říma.

V Česku a dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na Štědrý den, 24. prosince, kdy je předvečer (vigilie) vánoční slavnosti. Samotné Vánoce podle křesťanské tradice (respektující starší židovskou zvyklost počítání nového dne od soumraku) začínají s vyjitím první večerní hvězdy 24. prosince. K Vánocům se pojí množství lidových tradic, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví.

Ve 20. a 21. století jsou Vánoce v mnoha zemích vnímány převážně jako svátky pokoje, rodiny a lásky, který lidé slaví společně bez ohledu na své náboženské přesvědčení.

České Vánoce

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se někdy jednalo o poslední den roku, který začínal nejčastěji právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře a rozsvěcování vánočního stromečku nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko.

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.

Katolický liturgický kalendář dříve předepisoval na tento den přísný půst, takže se přes den buďto vůbec nejedlo, nebo se podával jen velmi sporý oběd postního charakteru (dle zvyků kraje či rodiny hubník, kuba, muzika či jen nějaká řídká polévka). Dětem se říkalo, že když vydrží celý den nejíst, uvidí večer zlaté prasátko. Přestože dnešní kalendář tento půst již neukládá, v řadě katolických rodin se stále dodržuje na zvykové či dobrovolné bázi.

Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem především jablky. Skleněné ozdoby se začaly vyrábět až později a mohli si je dovolit pouze bohaté rodiny.

Štědrý den jako takový patří ještě do adventu, s vyjitím první večerní hvězdy začínají Vánoce.

Zajímavosti

Víte, že ...
Snítka cesmíny ostrolisté

... první české vánoční stromky byly zdobeny sladkým pečivem, perníkem a především ovocemjablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami?

... v Anglii je snítka cesmíny s červenými plody (na obrázku) tradičním symbolem Vánoc podobně jako v českém prostředí jmelí?

... Přemysl Otakar II., pátý český král, byl korunován o Vánocích 25. prosince 1261?

... v období, kdy jsou slaveny Vánoce, je v některých zemích slavena také afroamerická Kwanzaa a židovská Chanuka?

Vánoční hudba

Tichá noc (německy Stille Nacht) je jedna z nejznámějších vánočních koled. Poprvé ji uvedli učitel a varhaník Franz Xaver Gruber a tamní kaplan a básník Joseph Mohr (17921848) v kostele sv. Mikuláše v rakouském městě Oberndorf u Salzburgu na Štědrý večer v roce 1818.

Text k písni, oslavující krásu vánoční noci, napsal kaplan Mohr již v roce 1816 ve farnosti Mariapfarr. Před Vánoci 1818 zkomponoval Gruber k jeho básni melodii. Přestože byla poprvé kvůli potížím s varhanami předvedena jen v doprovodu kytary, píseň se stala brzy velmi populární. Dnes je přeložena do 300 jazyků a nářečí včetně češtiny, jako koleda je zpívána po celém světě. Stille-Nacht-Kapelle (Kaple Tiché noci) v Oberndorfu je dodnes turistickou atrakcí.

(audio)
Tichá noc (info)
klavír
Tichá noc (info)
kytara
Máte problémy s přehráváním? Vizte nápovědu.

Další informace

Zahraniční tradice

Joulupukki je finská mytická postava, nadělující na Vánoce dárky, dala by se tedy označit za ekvivalent Ježíška či Santa Clause. Bydlí v Laponsku.

Jeho jméno pochází ze dvou slov a to Joulu, které znamená Vánoce či slavnost na počest zimního slunovratu, a názvu staré finské tradice nuuttipukki, kdy se lidé oblékali do kozích kůží. Toto slovo používali i ve spojení s tradičním obcházením domů po Vánoční hostině se zbytky jídla od večeře.

V současné době vypadá finský Joulupukki spíše jako jeho americká verze Santa Claus. Podobně i jedná, přesto se najdou patrné rozdíly. Joulupukkiho dílna je umístěna v Korvatunturi (finské Laponsko) a nikoli na Severním pólu či Grónska, jak je tomu u jeho amerického kolegy. Finský „Ježíšek“ namísto prolézání komínem během vánoční noci volí jiný způsob. Joulupukki, kterého již tradičně hraje otec, dědeček či strýc, klepe na vchodové dveře během štědrovečerní večeře a při vstupu vysloví tradiční otázku „Onko täällä kilttejä lapsia?” (Jsou zde nějaké hodné děti?).

Na rozdíl od jiných vánočních mytických postav má konkrétní podobu. Tradičním oděvem této vánoční postavy je teplé červené oblečení, v ruce obvykle drží vycházkovou hůl a cestuje v saních tažených několika soby. V čele tohoto kouzelného spřežení stojí z písní známý sob Randolph. V jedné věci se však tato zvířata liší od Santových spolupracovníků - nelétají.

Joulupukki má i manželku jménem Joulumuori, jejíž jméno znamená Stará vánoční dáma, leč pozornost je zaměřena především na jejího muže a proto je o této figurce pouze málo pověstí a tradic.

Obrázek roku

Vánoční výzdoba v obchodním domě Galeries Lafayette na pařížském boulevard Haussmann.
Vánoční výzdoba v obchodním domě Galeries Lafayette na pařížském boulevard Haussmann.

Vánoce ve světě

Slavení Vánoc ve světě
Vánoce jsou ve světě většinou veřejným svátkem. Na mapě jsou zobrazeny ty státy, kde tomu tak není. Tmavě hnědá barva ukazuje státy, kde nejsou Vánoce veřejným svátkem, světle hnědá státy, kde Vánoce nejsou veřejným svátkem, ale jsou slaveny.

Kategorie

Témata Vánoc