Herodes Veliký
| Herodes Veliký | |
|---|---|
 | |
| Narození | 74 př. n. l. Edom |
| Úmrtí | 4 př. n. l. (ve věku 69–70 let) Jericho |
| Příčina úmrtí | selhání ledvin a arterioskleróza |
| Místo pohřbení | Herodium |
| Občanství | Herodovské království |
| Povolání | panovník, politik a panovník |
| Nábož. vyznání | pohanství judaismus |
| Choť | Doris[1] Kleopatra Jeruzalémská Pallas Phaidra Maltake |
| Děti | Antipatros[2] Aristobulos IV. Judský Alexandr Salampsio Kypros Herodes Boethos … více na Wikidatech |
| Rodiče | Antipatros Idumejský a Kypros (Cypros) |
| Rod | Herodové |
| Příbuzní | Feroras, Fazael I, Salome I a Josef[3] (sourozenci) Joseph I (strýc)[3] Herodes Agrippa I. (vnuk ze synovy strany) |
| Funkce | King of Judea (do 4 př. n. l.) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herodes Veliký (hebrejsky הורדוס, Hordus; řecky: Ἡρῴδης, Héródés), známý také jako Herodes I. Ukrutný (snad 73 př. n. l. – 4 př. n. l.), byl králem Judeje. Je znám především díky tomu, že nechal přestavět Jeruzalémský chrám. Herodes byl schopný vojevůdce a administrátor, spojenec Říma proti Parthům. Jeho krutý způsob vlády se přenesl do biblické tradice, která mu přisuzuje vyvraždění betlémských kojenců.
V roce 40 př. n. l. jej římský senát formálně jmenoval králem Judska. Trvalo však tři roky, než se prosadil jako správce. Králem Judeje byl pravděpodobně v letech 37–4 př. n. l. Herodes je v evangelijním podání postavou negativní, byl však jedním z největších panovníků ve Středomoří v té době. Herodes byl Idumejec (jeho otec byl Antipatros) s nabatejskou matkou, svou moc legitimizoval sňatkem s hasmoneovskou princeznou Mariamné, kterou později dal i se syny zabít.
Nejvýznamnějším činem Heroda Velikého je přestavba jeruzalémského chrámového areálu. Kromě Jeruzalémského chrámu Herodes přestavěl i královský palác, dále Samaří (které přejmenoval na Sebasté (řecká podoba jména Augustus)), vybudoval přístav Caesarea Maritima, pevnost Masadu a Jeskyni patriarchů a mnoho dalších staveb.
Izraelští archeologové (pod vedením Ehuda Necera) našli pravděpodobně jeho hrobku v květnu 2007 v pouštní pevnosti Herodeon (jižně od Jeruzaléma), kterou Herodes založil kolem roku 23 př. n. l.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Дорис. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 7.
- ↑ Антипатр. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 2.
- 1 2 Istituto dell'Enciclopedia Italiana: Enciclopedia on line. Dostupné online. [cit. 2021-10-20].
- ↑ OBRAZEM: V Izraeli údajně našli hrob krále Heroda. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2007-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-10.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky)
- SCHÄFER, Peter. Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. Praha : Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6.
- KAŠER, Arje, VICTUM, Eliezer. Hordus - melech rodef ve-raduf. Jeruzalém : Keter, 2007. ISBN 978-965-07-1580-9.
- JOSEPHUS, Flavius. William Whistom, translator. (2003) The Works of Josephus: Complete and Unabridged, Updated Edition(17th printing). The Antiquities of the Jews.The Wars of the Jews. Peabody, MA: Hendrickson Publishers. ISBN 1-56563-167-6
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herodes Veliký na Wikimedia Commons - Výstava v Izraelském muzeu Archivováno 15. 2. 2013 na Wayback Machine.
| Panovníci Judeje | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Matitjáš Antigonos |
37 př. n. l.–4 př. n. l. Herodes Veliký |
Nástupce: Filip I. Herodes Archelaos Herodes Antipas |
