Mariamné
| Mariamné | |
|---|---|
 | |
| Úmrtí | 29 př. n. l. |
| Povolání | panovnice |
| Choť | Herodes Veliký[1] |
| Děti | Aristobulos IV. Judský Alexandr Salampsio Kypros |
| Rodiče | Alexandr Judský[1] a Alexandra Hasmonejská[1][2] |
| Rod | Hasmoneovská dynastie |
| Příbuzní | Aristobulos III. Judský (sourozenec) Herod of Chalcis, Herodes Agrippa I., Aristobulus Minor, Herodiada a Mariamne III (vnoučata) |
| Funkce | královna manželka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariamné (podle jiného řeckého přepisu Mariammé, hebrejsky מִרְיָם, Mirjam) (kolem 54 př. n. l. – 29 př. n. l.) byla druhá manželka krále Heroda Velikého. Rodem patřila do tradičního vládnoucího rodu Hasmoneovců. Její otec byl Alexandr a jeho sestřenice Alexandra byla její matka. Herodes měl s Mariamné pět dětí, tři syny a dvě dcery a nechal po ní pojmenovat i jednu z věží nově zbudovaného jeruzalémského opevnění. Přesto ji nechal nakonec popravit.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Sňatek s princeznou Mariamné se Herodovi hodil[3], neboť mu pomohla zlegalizovat jeho nárok na židovský trůn. Herodes se do Mariamné zamiloval, avšak hrdá Mariamné a její matka Alexandra Herodem i jeho sestrou Salomé opovrhovaly[4] pro jejich nízký původ. Herodova matka i jeho sestra Salomé nesnášely Mariamné a Alexandru pro jejich povýšenost, a proto na Mariamné donášely[5].
Nezůstalo jen u pomluv a intrik, brzy došlo i na vraždy. Zavražděn byl například i děd Mariamné, Hyrkanos.[6]Za záhadných okolností utonul v palácovém bazénu i mladší bratr Mariamné, Jonatan[7]. Jonatan zemřel ve chvíli, kdy byl jmenován při slavnostní hostině veleknězem.
Herodes byl povolán do Říma k zodpovědnosti Augustem za podporu vojevůdce Marka Antonia a jeho milenky Kleopatry během občanské války.[8] Herodes při pozdější cestě za Antoniem vydal ze žárlivosti tajný příkaz, aby po jeho případné smrti byla zabita i Mariamné.[9] Ta se však o tomto příkazu dozvěděla. Po jeho návratu byla Mariamné obviněna Herodovou sestrou Salomé z cizoložství a Herodes ji nechal zabít.[10]
Od té doby se Herodův psychický stav značně zhoršil[11] a systematicky vybíjel rod Hasmoneovců. Dokonce nechal po intrikách svého prvorozeného syna Antipatra pro údajnou vzpouru zabít i své dva syny Aristobúla a Alexandra[12], poslední prince z Hasmoneovského rodu. Byli pohřbeni v pevnosti Alexandreion (Sartaba), kde je možná i hrob Mariamné.[13] Ještě těsně před smrtí nechal Herodes popravovat své odpůrce, včetně syna Antipatra[14], jehož všechny intriky byly prozrazeny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Мариамна. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 10.
- ↑ Александра, дочь Гиркана II. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 1.
- ↑ FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská /I., Praha 1990, I 241; dále jen Válka.
- ↑ Válka I 436, 438
- ↑ Válka I, 439
- ↑ Válka I, 433–434
- ↑ Válka I, 437
- ↑ Válka I, 386–400
- ↑ Válka I, 441
- ↑ Válka I, 443
- ↑ Válka I, 444
- ↑ Válka I, 551
- ↑ NEGEV, Avraham (ed.), Archaelogical Encyclopedia of the Holy Land, Jerusalem 1972, s. 22
- ↑ Válka I, 664
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEGERT, Stanislav. Starověké dějiny židů. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0304-8.
- FLAVIUS, Josephus, Válka židovská I., Praha: Svoboda, 1990, ISBN 80-205-0118-5
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariamné na Wikimedia Commons - (anglicky) Jewish Encyclopedia – Mariamne
