Mariamné
| Mariamné | |
 | |
| Úmrtí | 29 př. n. l. |
|---|---|
| Povolání | panovnice |
| Manžel(ka) | Herodes Veliký |
| Děti |
Aristobulus IV Alexander, son of Herod Salampsio Kypros |
| Rodiče | Alexander of Judaea a Alexandra Hasmonejská |
| Příbuzní |
Aristobulus III of Judea (sourozenec) Herod of Chalcis, Herodes Agrippa I., Aristobulus Minor, Herodiada a Mariamne III (vnoučata) |
| Funkce | král |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariamné (podle jiného řeckého přepisu Mariammé, hebrejsky מִרְיָם, Mirjam) (kolem 54 př. n. l. – 29 př. n. l.) byla druhá manželka krále Heroda Velikého. Rodem patřila do tradičního vládnoucího rodu Hasmoneovců. Její otec byl Alexandr a jeho sestřenice Alexandra byla její matka. Herodes měl s Mariamné pět dětí, tři syny a dvě dcery a nechal po ní pojmenovat i jednu z věží nově zbudovaného jeruzalémského opevnění. Přesto ji nechal nakonec popravit.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Sňatek s princeznou Mariamné se Herodovi hodil[1], neboť mu pomohla zlegalizovat jeho nárok na židovský trůn. Herodes se do Mariamné zamiloval, avšak hrdá Mariamné a její matka Alexandra Herodem i jeho sestrou Salomé opovrhovaly[2] pro jejich nízký původ. Matka Heroda i jeho sestra Salomé nesnášely Mariamné a Alexandru pro jejich povýšenost, a proto na Mariamné donášely[3].
Nezůstalo jen u pomluv a intrik, brzy došlo i na vraždy. Zavražděn byl například i děd Mariamné, Hyrkanos.[4]Za záhadných okolností utonul v palácovém bazénu i mladší bratr Mariamné, Jonatan[5]. Jonatan zemřel ve chvíli, kdy byl jmenován při slavnostní hostině veleknězem.
Herodes byl povolán do Říma k zodpovědnosti Augustem za podporu vojevůdce Marka Antonia a jeho milenky Kleopatry během občanské války.[6] Herodes při pozdější cestě za Antoniem vydal ze žárlivosti tajný příkaz, aby po jeho případné smrti byla zabita i Mariamné.[7] Ta se však o tomto příkazu dozvěděla. Po jeho návratu byla Mariamné Herodovou sestrou Salomé obviněna z cizoložství a ten ji nechal zabít.[8]
Od té doby se psychický stav Heroda značně zhoršil[9] a systematicky vybíjel rod Hasmoneovců. Dokonce nechal po intrikách svého prvorozeného syna Antipatra pro údajnou vzpouru zabít i své dva syny Aristobúla a Alexandra[10], poslední prince z Hasmoneovského rodu. Byli pohřbeni v pevnosti Alexandreion (Sartaba), kde je možná i hrob Mariamné.[11] Ještě těsně před smrtí nechal Herodes popravovat své odpůrce, včetně syna Antipatra[12], jehož všechny intriky byly prozrazeny.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská /I., Praha 1990, I 241; dále jen Válka.
- ↑ Válka I 436, 438
- ↑ Válka I, 439
- ↑ Válka I, 433–434
- ↑ Válka I, 437
- ↑ Válka I, 386–400
- ↑ Válka I, 441
- ↑ Válka I, 443
- ↑ Válka I, 444
- ↑ Válka I, 551
- ↑ NEGEV, Avraham (ed.), Archaelogical Encyclopedia of the Holy Land, Jerusalem 1972, s. 22
- ↑ Válka I, 664
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEGERT, Stanislav. Starověké dějiny židů. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0304-8.
- FLAVIUS, Josephus, Válka židovská I., Praha: Svoboda, 1990, ISBN 80-205-0118-5
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariamné na Wikimedia Commons - (anglicky) Jewish Encyclopedia – Mariamne
