Edóm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Edóm
13. stol. př. n. l.125 př. n. l. Nabatejské království 
geografie
Mapa
Blízký východ kolem 830 př. n. l. – Edómské království je znázorněno žlutě
obyvatelstvo
národnostní složení:
Edomité
státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející:
Nástupnické:
Nabatejské království Nabatejské království

Edóm, nebo též Idumea (hebrejsky אֱדוֹם, česky červený) je oblast mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem. Poprvé zmiňován ve 13. století př. n. l., kdy Edomité (Idumejci) vytvořili vlastní království. V bibli spojováni s Jákobovým bratrem Ezauem. V 5. století př. n. l. vytlačeni arabskými Nabatejci na západ. Pod perskou nadvládou tvořil Edóm jednu eparchii v rámci foinicko-arabské satrapie. Zmínky o Edomitech končí v 1. století n. l. Nejvíce známým Idumejcem byl judský král Herodes I. Veliký (Ukrutný). Za jeho vlády se v Betlémě narodil Ježíš zvaný Kristus.

Edómské království – rozloha okolo roku 600 př. n. l. (červená) a 100 př. n. l. (hnědá, Idumea)

Související články[editovat | editovat zdroj]