Jákob

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Ja'akov. Tento článek je o praotci izraelského národa. O ostatních významech pojednává článek Ja'akov (rozcestník).
Jákob
Jacob (Israel).jpg
Narození 1653 př. n. l.
Kanaán
Úmrtí 1506 př. n. l. (ve věku 146–147 let)
Egypt
Místo pohřbení Jeskyně patriarchů
Manžel(ka) Lea
Ráchel
Děti Rúben
Šimeon
Lévi
Juda
Isachar
Zabulón
Dína
Josef
Benjamín
Ašer
Naftalí
Gád
Dan
Rodiče Izák a Rebeka
Příbuzní Ezau
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jákobův zápas s andělem, Gustave Doré, 1855

Jákob (hebrejsky יעקב‎‎, Ja'akov) zvaný Izrael je třetí praotec izraelského národa. Jákob byl synem Izáka a Rebeky a otcem dvanácti synů (Rúben, Šimeón, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulón, Josef, Benjamín), z nichž povstalo dvanáct kmenů Izraele. Měl i dceru (Dína). Podle Tóry žil 147 let.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno Ja'akov má totožný kořen se slovem עקב‎‎ ekev, pata. Toto jméno mu bylo dáno, protože se při narození držel za patu svého staršího dvojčete Ezaua. Český ekumenický překlad překládá jméno Jákob jako „úskočný“.

Život[editovat | editovat zdroj]

Cyklus vyprávění o Jákobovi se nachází v bibli v knize Genesis v kapitole 25,19-34[1] (narození) a v kapitolách 27–35.[2] Jákob se narodil jako druhorozený a stal se pastevcem, na rozdíl od svého bratra, který byl lovec. Podle bible byl oblíbencem své matky Rebeky, zatímco jeho otec Izák měl v oblibě prvorozeného Ezaua. Ezau se však prvorozenství vzdal, když vyčerpán vyměnil prvorozenství za mísu čočky, kterou si Jákob připravil. Později Jákob na radu své matky obelstil slepého Izáka a vydával se za Ezaua, a tak získal Izákovo požehnání určené prvorozenému synovi Ezauovi. Ezau na Jákoba zanevřel a chystal se ho zabít. Rebeka měla strach, aby nepřišla o syna nebo dokonce o oba syny, a proto poslala Jákoba ke svému bratrovi Lábanovi do Cháranu. Před odchodem z otcovského domu řekl Izák Jákobovi, ať i v Cháranu najde ženu. Po cestě se Jákobovi v Bejt Elu (Bételu) zjevil Bůh a slíbil mu, že jej bude provázet a že na něj přenese svá zaslíbení, která náležela prvorozenému Ezauovi.

Jákob se zamiloval do Lábanovy mladší dcery Ráchel (své sestřenice). Lában mu slíbil, že když u něho bude sedm let sloužit, dceru Ráchel mu dá za ženu. Ovšem po sedmi letech služby Lában Jákobovi o svatební noci podstrčil Ráchelinu starší sestru Leu. Když Jákob poznal, že si vzal nepravou ženu, přistoupil na Lábanův návrh, že za dalších sedm let služby dostane za ženu i Ráchel. Tak se také stalo. [pozn. 1]

Cesta zpět a změna jména[editovat | editovat zdroj]

Po dvaceti letech služby u Lábana se Jákob se svým strýcem a tchánem Lábanem rozešel a vrátil se zpět do Kanaánu. Genesis vypráví příhodu o nočním zápasu Jákoba s tajemným cizincem (viz obr. Jákobův zápas s andělem).[3] Na závěr zápasu, když se rozednívalo a jeho sok mu požehnal, změnil Jákobovi jméno na Izrael (hebrejsky ישראל‎‎, Jisra'el „Bůh zápasí“), „neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem“. Proto se jeho synové a všichni jejich potomci nazývají „syny Izraelovými“ čili „Izraelity“. (Paralelní, trochu odlišné vyprávění o změně jména viz Gn 35,9-10.[4]) Jákob se usmířil s bratrem Ezauem a poté, když odmítl Ezauovu ochotu doprovázet ho do Seir, usídlil se v Kanaánu, kde putoval především po dnešní judské a samařské vrchovině. Později Jákob odešel do Egypta, kam byl pozván svým nejoblíbenějším synem Josefem (který získal v Egyptě značnou moc), a v Egyptě také po 17 letech zemřel. Jeho tělo bylo přeneseno zpět do Kanaánu a pohřbeno v Hebronu ve stejné jeskyni, do které byli pohřbeni jeho otec a děd.

Ženy a děti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Izraelské kmeny a Polygamie v bibli.

Nejprve Jákob zplodil čtyři syny s nemilovanou Leou, zatímco Ráchel zůstávala bezdětná. Proto mu dala svou otrokyni Bilhu, která Jákobovi porodila dva syny. Také Lea, když byla neplodná, dala Jákobovi svou otrokyni, Zilpu, a ta mu porodila další dva syny. Později byla Lea opět plodná a porodila Jákobovi dva syny a dceru. Dočkala se i Ráchel, které se narodili dva Jákobovi nejmladší synové.

Izák žehná Jákobovi, Govert Flinck, 1638

Jákobovy děti[editovat | editovat zdroj]

Pořadí narození Jákobových dětí a jejich matky:

Historické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Někteří badatelé se na základě paralelismů v Knize Ámos (Am 7,9.19) domnívají, že jméno Izrael náleželo původně Izákovi, avšak celá zbývající biblická tradice hovoří o Izraeli jako o Jákobovi.[zdroj?]

Z historického hlediska se někteří domnívají, že se v Jákobově případě jedná o patriarchu (předka) jednoho z izraelských kmenů, pravděpodobně odlišného od Izraele.[zdroj?] Teprve pozdější tradice je údajně spojila dohromady a učinila z nich jednu osobu.[zdroj?] Budeme-li chtít stanovit dobu, kdy Jákob žil, bude to nejpravděpodobněji první polovina 2. tisíciletí př. n. l.. Jákobovo putování (a také příběhy ostatních patriarchů) tak mohlo být součástí stěhování Amorejců v oblasti úrodného půlměsíce.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Starý zákon nezná závazek monogamie, mnohoženství je přirozené. Manželství je smlouvou, která má jako primární záměr zajistit pokračování rodové linie muže; viz Manželství ve Starém zákoně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gn 25 , 19  – 25 , 34 (Kral, ČEP)
  2. Gn 27 (Kral, ČEP) až Gn 35 (Kral, ČEP)
  3. Gn 32 , 23  – 32 , 32 (Kral, ČEP)
  4. Gn 35 , 9  – 35 , 10 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WIESEL, Elie. Bible. Postavy a příběhy. Praha: Sefer, 1994. 144 s. ISBN 80-85924-01-3.
  • BOHUSLAVOVÁ, Alice. Abraham, Izák, Jákob. Albrechtice: Křesťanský život, ©2011. [40] s. ISBN 978-80-7112-156-5.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]