Izák
| Izák | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 1851 př. n. l. |
| Úmrtí | 1671 př. n. l. (ve věku 179–180 let) Kanaán |
| Místo pohřbení | Jeskyně patriarchů |
| Bydliště | Gerar |
| Národnost | Hebrejci |
| Povolání | pastevec |
| Choť | Rebeka |
| Děti | Jákob[1] Ezau[2] |
| Rodiče | Abrahám[3] a Sára[3] |
| Příbuzní | Izmael (sourozenec) Šimeon[4], Juda[5], Isachar[6], Zabulón[7], Dína[8], Josef[9], Benjamín[10], Ašer[11], Naftalí[12], Gád[13], Dan[14], Rúben[15] a Lévi[16] (vnoučata) |
| Funkce | prorok (judaismus a islám) patriarcha (judaismus) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Izák (hebrejsky יִצְחָק, Jicchak; doslova „bude se smát“) je druhým biblickým patriarchou. Je synem Sáry a patriarchy Abraháma, manžel Rebeky a otec Ezaua a patriarchy Jákoba. Izák měl být obětován svým otcem Abrahámem, ale Hospodin ho v posledním okamžiku ušetří.
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Izák nebyl jedináčkem. Jeho otec měl ještě jednoho syna jménem Izmael (Jišmael), kterého měl s otrokyní své ženy Hagarou (později měl Izák ještě dalších šest a i více sourozenců). Ale „dědicem“ byl Izák, protože ho Abraham měl se svojí manželkou Sárou a Hospodin ho určil jako jeho dědice. Izákovo narození bylo zaslíbené od Boha, Abrahám a Sára totiž už byli velice staří a neměli děti.
Abrahám byl od Boha zkoušen. Měl obětovat Izáka (Bůh chtěl vědět, jestli mu Abrahám opravdu důvěřuje). Abrahám s důvěrou uposlechl a šel Izáka obětovat na horu Morija (též Sion, na které byl dle tradice vystavěn Šalomounův chrám). Na poslední chvíli řekl anděl Abrahámovi, že ve zkoušce uspěl a ať místo svého syna obětuje berana. (Významem tohoto mýtu je zákaz lidských obětí jednou provždy.)
Synové Jákob a Ezau[editovat | editovat zdroj]
Izák si vzal Rebeku. Když mu bylo 60 let, zplodil s ní dva syny, dvojčata: Ezaua – o chvíli staršího (byl zarostlý, lovec) a Jákoba. Otcovo požehnání měl správně dostat Ezau, ale Rebeka chtěla, aby požehnání dostal Jákob. Nakonec Rebeka s Jákobem přelstili už starého a slepého Izáka a otcovo požehnání získal Jákob. Ezau se rozzuřil a chtěl ho zabít, a tak Jákob utekl za matčiným bratrem Lábanem, kde se zamiloval do jeho dcery Ráchel. Kvůli ní a její sestře Lee, kterou mu Laban podstrčil při svatbě místo Ráchel, pak Jákob strýci 14 let sloužil a další léta za brav. Pak ho Hospodin povolal zpět do Svaté země.
Izák v kultuře[editovat | editovat zdroj]
V umění bývá zobrazováno hlavně obětování Izáka, kde se Abrahám s nožem v ruce chystá obětovat svého syna svázaného na obětním stole a v tom se mu zjevuje anděl. Dalším motivem je Izákovo požehnání, které na starém slepém Izákovi lstivě získává Jákob místo Ezaua.
Význam příběhu[editovat | editovat zdroj]
Je v něm vyjádřeno odtržení od pohanských kultů, kde lidské oběti byly někdy součástí obřadů. Bůh tím jasně dává najevo své milosrdenství a jasný postoj k otázce lidských obětí. Izák je také předobrazem Ježíše Krista a oběti, kterou v poslušnosti svému Otci přinesl. V tomto případě tu ale již nebyl beránek, který by jeho oběť nahradil, tím beránkem byl Kristus sám.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Izák na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Isaak v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
