Hagar
| Hagar | |
|---|---|
 Hagar a anděl (Francesco Montelatici, okolo 1570) | |
| Narození | 20. století př. n. l. starověký Egypt |
| Úmrtí | 20. století př. n. l. Mekka |
| Povolání | pracovnice v domácnosti |
| Nábož. vyznání | Egyptské náboženství |
| Choť | Abrahám |
| Děti | Izmael[1] |
| Rodiče | Pharaoh[2] |
| Příbuzní | Nebajot[3], Machalat, Basemat[4], Duma[5], Adbeel, Naphish[6], Mibsam[3], Mishma[5], Massa[5], Hadad[6], Tema[6], Kedemah[6], Jetur[6] a Qeydar-e Nabi[3] (vnoučata) |
| Funkce | královská choť |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hagar (hebrejsky הָגָר, „Ten, který je hostem“[7]) byla podle abrahámovských náboženství egyptská otrokyně, která sloužila Sáře, manželce Abraháma. Na popud Sáry se Hagar stala druhou Abrahámovou manželkou a porodila mu syna Izmaela. Příběh Hagar je zaznamenán v knize Genesis i v pozdějším Koránu.
Manželka Abrahámova[editovat | editovat zdroj]
Podle některých tradic byla Abrahámova manželka Ketura[8], kterou si vzal po smrti Sáry, totožná s Hagar.[9] Nové jméno Ketura (hebrejsky קְטוּרָה, „Okouřená kadidlem“) údajně obdržela proto, že se neposkvrnila a neprovdala za jiného muže ani poté, co byla od své paní, Sáry, a svého muže vyhnána[10]. Seznam Hagařiných a Ketuřiných synů podle Bible:
Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."—Genesis 25:12-15
Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."—Genesis 25:1-2
Někteří křesťané tyto seznamy používají jako důkaz proti tradici, jež Keturu ztotožňuje s Hagar. Ti však, kdo uznávají židovskou výkladovou posloupnost pardes, poukazují na to, že tento způsob biblického zápisu tuto tradici nijak nevyvrací. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“[11] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená. Tento způsob vnímání využil i apoštol Pavel, aby čtenářům svého listu Galatským přiblížil, proč se tehdejší Jeruzalém podobal otrokyni Hagar a ne svobodné ženě, ačkoliv jeho židovští obyvatelé byli tělesnými potomky Sáry.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Genesis.
- ↑ Targum Pseudo-Jonathan on Genesis.
- ↑ a b c Genesis.
- ↑ Genesis.
- ↑ a b c Genesis.
- ↑ a b c d e Genesis.
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/ Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 154.
- ↑ Gn 25, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Časopis Šavua tov 53/5768, str. 6. www.olam.cz [online]. [cit. 2014-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-29.
- ↑ Gn 21, 10 (Kral, ČEP)
- ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 299.
- ↑ Ga 4, 25 (Kral, ČEP)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Agar.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo HAGAR.
- WIESEL, Elie. Příběhy o důvěře. Eseje o velkých postavách židovské tradice. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-468-0. 2. kapitola: Sára a Hagar aneb mateřská láska, s. 25-38.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Agar, Genesis, 16. kapitola, Bible kralická
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hagar na Wikimedia Commons
