Hagar
| Hagar | |
 Hagar a anděl (Francesco Montelatici, okolo 1570) |
|
| Narození | Egypt |
|---|---|
| Úmrtí | Mekka |
| Manžel(ka) | Abrahám |
| Děti | Izmael |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hagar (hebrejsky הָגָר, „Ten, který je hostem“[1]) byla podle abrahámovských náboženství egyptská otrokyně, která sloužila Sáře, manželce Abraháma. Na popud Sáry se Hagar stala druhou Abrahámovou manželkou a porodila mu syna Izmaela. Příběh Hagar je zaznamenán v knize Genesis i v pozdějším Koránu.
Manželka Abrahámova[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Polygamie v Bibli.
Podle některých tradic byla Abrahámova manželka Ketura[2], kterou si vzal po smrti Sáry, totožná s Hagar.[3] Nové jméno Ketura (hebrejsky קְטוּרָה, „Okouřená kadidlem“) údajně obdržela proto, že se neposkvrnila a neprovdala za jiného muže ani poté, co byla od své paní, Sáry, a svého muže vyhnána[4]. Seznam Hagařiných a Ketuřiných synů podle Bible:
Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."—Genesis 25:12-15
Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."—Genesis 25:1-2
Někteří křesťanští fundamentalisté tyto seznamy používají jako důkaz proti tradici, jež Keturu ztotožňuje s Hagar. Ti však, kdo uznávají židovskou výkladovou posloupnost pardes, poukazují na to, že tento způsob biblického zápisu tuto tradici nijak nevyvrací. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“[5] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená. Tento způsob vnímání využil i apoštol Pavel, aby čtenářům svého listu Galatským přiblížil, proč se tehdejší Jeruzalém podobal otrokyni Hagar a ne svobodné ženě, ačkoliv jeho židovští obyvatelé byli tělesnými potomky Sáry.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha : Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 154.
- ↑ Gn 25, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Časopis Šavua tov 53/5768, str. 6
- ↑ Gn 21, 10 (Kral, ČEP)
- ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha : Kalich, 1956. S. 299.
- ↑ Ga 4, 25 (Kral, ČEP)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hagar ve Wikimedia Commons
