Ketura (biblická postava)
| Ketura | |
|---|---|
 | |
| Choť | Abrahám[1] |
| Děti | Zimrán[2] Jokšán[2] Medán[2] Midján[2] Jišbak[2] Shuah[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ketura (hebrejsky קְטוּרָה, „Okouřená kadidlem“),[3] přepisováno též jako Ketúra či Cetura, je biblická postava, která se podle knihy Genesis stala manželkou Abraháma po smrti jeho první ženy Sáry.[4] Ketura se stala pramatkou šestnácti kmenů, z nichž dva, Šeba (hebrejsky שְׁבָא, Ševa)[5] a Dedan (hebrejsky דְּדָן), náležejí určitě ke kmenům arabským.[6] Podle židovské tradice[7] podpořené autoritou předního komentátora tóry Rašiho[8] byla Ketura totožná s Hagar.
Spor o totožnost Ketury a Hagar
[editovat | editovat zdroj]Na podporu odlišnosti obou postav se uvádějí biblické seznamy Hagařiných a Ketuřiných synů:
Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."Genesis 25:12-15
Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."Genesis 25:1-2
Židovská výkladová posloupnost pardes však tradici o totožnosti Hagar a Ketury nijak nevyvrací. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“[9] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Genesis.
- ↑ a b c d e f Genesis.
- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/ Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9, ISBN 80-7021-725-1. S. 408.
- ↑ Gn 25, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Gn 25, 3 (Kral, ČEP)
- ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 92.
- ↑ Berešit raba, 61:4
- ↑ Rašiho komentář k sidře Chaje Sara, viz kapitola 25, verš 1. olam.cz [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-07.
- ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 299.
