Ketura (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ketura
Manžel(ka) Abrahám
Děti Zimran
Jokshan
Medan
Midian
Ishbak
Shuah
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ketura (hebrejsky קְטוּרָה‎‎, „Okouřená kadidlem“),[1] přepisováno též jako Ketúra či Cetura, je biblická postava, která se podle knihy Genesis stala manželkou Abraháma po smrti jeho první ženy Sáry.[2] Ketura se stala pramatkou šestnácti kmenů, z nichž dva, Šeba (hebrejsky שְׁבָא‎‎, Ševa)[3] a Dedan (hebrejsky דְּדָן‎‎), náležejí určitě ke kmenům arabským.[4] Podle židovské tradice[5] podpořené autoritou předního komentátora tóry Rašiho[6] byla Ketura totožná s Hagar.

Spor o totožnost Ketury a Hagar[editovat | editovat zdroj]

Na podporu odlišnosti obou postav se uvádí biblické seznamy Hagařiných a Ketuřiných synů:

Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterého Abrahamovi porodila Sářina otrokyně Hagar egyptská. Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám, Mišma, Dúma a Masa, Chadad, Téma, Jetúr, Náfiš a Kedma. Mišma, Dúma a Masa."

—Genesis 25:12-15

Abraham si vzal opět ženu; jmenovala se Ketúra. Porodila mu Zimrána a Jokšána, Medána a Midjána, Jišbáka a Šúacha. Ti všichni jsou synové Ketúřini."

—Genesis 25:1-2

Židovská výkladová posloupnost pardes však tradici o totožnosti Hagar a Ketury nijak nevyvrací. Jméno totiž ve starozákonní době „znamenalo víc než pouhé pojmenování.“[7] Jméno bylo považováno za součást duše a pokud u člověka došlo k zásadní změně v životních postojích nebo v postavení, mohlo se to projevit i změnou jména. A to byl i případ Hagar, která porodila svého syna Izmaela jako otrokyně, kdežto ostatní své syny již jako žena svobodná a duchovně obrozená.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 408. 
  2. Gn 25, 1 (Kral, ČEP)
  3. Gn 25, 3 (Kral, ČEP)
  4. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. ISBN neuvedeno. S. 92. 
  5. Berešit raba, 61:4
  6. Rašiho komentář k sidře Chaje Sara, viz kapitola 25, verš 1
  7. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 299. 

Související články[editovat | editovat zdroj]