Arabové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Země tzv. arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva

Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Celková populace Arabů čítá kolem 420–450 milionů lidí. U některých skupin je příslušnost k Arabům sporná (libanonští maronité, Súdánci atd.) Skupina je definována několika alternativními způsoby, při nichž často hrají roli i jiné než etnické ohledy (např. náboženské). Většina Arabů se hlásí k islámu, menší část pak ke křesťanství.

Zeměmi arabského světa jsou především Maroko, Mauritánie, Alžírsko, Libye, Egypt, Súdán, Saúdská Arábie, Jemen, Omán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Libanon, Jordánsko, Sýrie, Irák a Palestinská autonomní území.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší pojmenování etnika jako arabi (arubu ap.) jsou doložena v aryrských textech z první poloviny 1. tisíciletí př. n. l., nejstarší zpráva pochází z doby Salmanassara III. (9. století). Jednalo se o kočovné a polokočovné kmeny, které žily v oázách ve stepních a pouštních oblastech na Předním východě a používaly velbloudy. Byli ochránci karavan na důležitých cestách mezi Mezopotámií a Středozemním mořem, ale také podnikali loupežné nájezdy na území Asýrie a později Novobabylonská říše. Vnitřní uspořádání kmenů není zcela jasné, arabské „královny“ snad byly dědičné představitelky světské i náboženské moci a v době války určovaly vojenské velitele, které Asyřané nazývali „králi“. V jižní Arábii byla nejvýznamější země a národ Sába s centrem v Máribu (dnešní Jemen). O civilizační úrovni svědčí kromě architektury (chrámy, mauzoleum) náročný zavlažovací systém, který fungoval od 5. století př. n. l. až do 6. století n. l.[1]

Zásadním a trvalým způsobem ovlivnilo dějiny Arabů vystoupení Mohameda a založení nového náboženství, islámu, na počátku 7. století n. l. Díky islámské expanzi se Arabové stali dominantním etnikem v celém jižním Středomoří a dalších přilehlých oblastech. Následně v 8.–13. století nastává zlatý věk arabsko-islámské kultury a arabské vědy. Od konce 13. století se dominantní mocností ve středozemní islámské oblasti stala Osmanská říše pod nadvládou turkických Osmanů, zatímco z Pyrenejského poloostrova bylo arabské panství vytlačeno reconquistou.

Novou proměnou prošly arabské oblasti od 19. století, kdy dochází k oslabení Osmanské říše a kolonizaci arabských území zejména britským impériem a Francií. Probuzený arabský nacionalismus našel uplatnění v době dekolonizace, zejména po druhé světové válce. Snahy o realizaci panarabské myšlenky, sjednocení všech Arabů do jednoho národního státu na etnickém, nikoli náboženském principu, však od dob Husajna ibn Alí al-Hášimího naráží na složitou problematiku a rozlehlost islámského a arabského světa.

Diaspora[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka obsahuje počet Arabů žijících v diaspoře v jednotlivých zemích.

Arabská diaspora
Vlajka Stát Počet Arabů Celková populace % Arabů Reference
Brazílie Brazílie 10 000 000 200 000 000 5
Francie Francie 5 880 000 65 350 000 9 [2]
Indonésie Indonésie 5 000 000 237 420 000 2,1
Argentina Argentina 3 500 000 41 280 000 8,5 [3]
USA USA 3 500 000 315 700 000 1,11
Izrael Izrael 1 658 000 8 000 000 20,7
Turecko Turecko 1 600 000 80 500 000 2,1 [4]
Venezuela Venezuela 1 600 000 28 000 000 6 [5]
Írán Írán 1 600 000 80 000 000 2,0 [6]
Čad Čad 1 400 000 10 329 208 12,3 [7]
Mexiko Mexiko 1 100 000 115 300 000 0,95 [8]
Chile Chile 1 000 000 17 400 000 5,8 [9]
Španělsko Španělsko 800 000 46 750 000 2,4
Itálie Itálie 760 000 60 920 000 1,2
Kolumbie Kolumbie 705 000 46 370 000 1,5 [10]
Spojené království Spojené království 500 000 63 180 000 0,8 [11]
Německo Německo 500 000 82 000 000 0,6 [12]
Kanada Kanada 450 000 33 500 000 1,4 [13]
Nizozemsko Nizozemsko 480 000 16 750 000 2,8 [14]
Austrálie Austrálie 350 000 22 970 000 1,5 [15]
Řecko Řecko 250 000 10 900 000 2,2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie starověkého Předního východu. Libri, Praha 1993. ISBN 80-85983-58-3 Hesla Arabové, Sába
  2. France's ethnic minorities: To count or not to count. The Economist (2009-03-26). Retrieved on 2013-07-12.
  3. الهجرة السورية اللبنانية إلى الأرجنتين [online]. Fearab.org.ar [cit. 2010-04-13]. Dostupné online. 
  4. The Joshua Project: Ethnic People Groups of Turkey
  5. http://www.thedailybeast.com/articles/2013/09/15/abdel-el-zabayar-from-parliament-to-the-frontlines.html "Venezuela, where the estimated 1.6 million people of Arab descent..."
  6. Iran [online]. [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. 
  7. Iran [online]. [cit. 2013-08-03]. Dostupné online. 
  8. Ben Cahoon. World Statesmen.org [online]. World Statesmen.org [cit. 2011-09-17]. Dostupné online. 
  9. (španělsky) En Chile viven unas 700.000 personas de origen árabe y de ellas 500.000 son descendientes de emigrantes palestinos que llegaron a comienzos del siglo pasado y que constituyen la comunidad de ese origen más grande fuera del mundo árabe.
  10. Colombia awakens to the Arab world
  11. العرب البريطانيون، تأليف الدكتور أنطوني ماك روي
  12. http://www.cz-herborn.de/arabische/
  13. إحصائيات كندا: الجمهرة وفقًا للأصول العرقية، في كل محافظة وإقليم (إحصاء سنة 2006) [online]. Dostupné online. 
  14. "Dutch media perceived as much more biased than Arabic media – Media & Citizenship Report conducted by University of Utrecht",Utrecht University, 10 September 2010, http://www.media-citizenship.eu/images/stories/pdf/Amsterdam_national_focus_group_report.pdf, retrieved 29 November 2010 
  15. http://elecpress.monash.edu.au/pnp/free/pnpv7n4/v7n4_3price.pdf

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Arabové ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Arab ve Wikislovníku
  • (anglicky) Reel Bad Arabs – středometrážní dokument o vyobrazení Arabů v kultuře Západního světa