Národní obrození

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Národní obrození je proces, který probíhal převážně v 18. a 19. století a označuje obrodu konkrétní národní kultury.

Národní obrození jsou charakteristická pro dobu formování moderního nacionalismu, kdy se utvářely novodobé národy. Obrozenci hleděli do minulosti na (podle nich) slavnější období vlastního národa (zlatá doba) a svoji současnost považovali za období úpadku (doba temna). Snažili se proto o obrodu, oživení národa a to zejména na poli kulturním, později se k tomu často přidala i snaha o politickou emancipaci (revoluce 1848, myšlenka národních států). Oblíbenými tématy období romantismu byla národní historie (zejména středověká) a raná národní literatura, zejména epické básně. Tyto hrdinské eposy byly natolik oblíbené, že byly i falšovány, což bylo později více či méně věrohodně dokázáno (Ossian, RKZ, Slovo o pluku Igorově). K podpoře národní kultury byla rozvíjena národní historiografie a literatura a zakládány instituce jako muzea a divadla.

Národní obrození jednotlivých národů jsou zpracována v samostatných článcích:

Související články[editovat | editovat zdroj]