Epika
Epika je druh literatury. Má děj, příběh (zápletku), určení, časové a příčinné souvislosti. Patří sem např. Bajka, pohádka, povídka a román.
Formy epiky[editovat | editovat zdroj]
- veršované:
- bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů)
- historický zpěv (o historických událostech)
- epos (rozsáhlý děj)
- legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)
- veršované i prozaické:
- báje (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové=bohové
- pohádka – děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem
- pověst – o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu a události
- bajka – ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
- prozaické:
- povídka – kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií
- novela – střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr
- román – větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií
- novinářská próza – fejeton, reportáž
