Epika

Epika je druh literatury. Má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti.

Formy epiky

• veršované:
  • bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů)
  • historický zpěv (o historických událostech)
  • epos (rozsáhlý děj)
  • legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)

• veršované i prozaické:
  • báje (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové=bohové
  • pohádka – děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem
  • pověst – o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu a události
  • bajka – ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)

• prozaické:
  • povídka – kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií
  • novela – střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr
  • román – větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií
  • novinářská próza – fejeton, reportáž