Povídka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Povídka je prozaický epický útvar kratšího rozsahu než román. Od románu se liší také tím, že zachycuje pouze jeden aspekt života, ne život jako celek.

Hlavními rysy povídky jsou jednoduchý děj a neměnnost charakteru hlavní postavy.

Kořeny sahají do dávných dob vypravěčské tradice, ale za dobu vzniku povídky jako žánru je považován počátek 19. století.

Hlavní prvky[editovat | editovat zdroj]

  • Obvykle je soustředěna na jednu dějovou linii – povídka má od počátku své existence tendenci ke sdružování do cyklů.
  • Hlavní postavy se nevyvíjejí.
  • Většina povídek končí pointou.
  • Význam vzrostl vlivem kritiky realismu. Ve 20. století patřila povídka k nejrozšířenějším žánrům.
  • Omezený záběr životní reality.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Pro účely Ceny Nebula byla povídka definována jako literární dílo do 7500 slov.

Fotopovídka[editovat | editovat zdroj]

Fotografická povídka v žurnalistice je přesnější označení pro povídku, u které je hlavní význam založený na fotografiích.

Nejznámější autoři[editovat | editovat zdroj]

Povídka v podobě, jak ji známe dnes se poprvé objevila v Boccacciově Dekameronu. V renesanci se tímto dílem nechal inspirovat Chaucer a vytvořil tak svoje Canterburské povídky.

Zakladatelem žánru detektivních povídek je Edgar Allan Poe, který je zároveň jedním z významných autorů, a proto je zařazen do školní doporučené četby. Podle definice E. A. Poea je povídka „krátká, stavebně symetrická próza, oponující extenzitě románu“.

Dalšími slavnými světovými autory jsou např. Ernest Hemingway, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Anton Pavlovič Čechov, Jorge Luis Borges či Guy de Maupassant. Z českých autorů lze jmenovat kupř. Karla Čapka, Jana Nerudu a Jaroslava Haška.

Americká literatura jako kolébka moderní povídky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

MICHÁLEK, Jakub. 29.11.2007, [cit. 2013-05-18]. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]