Božena Benešová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Božena Zapletalová. O československé poúnorové političce za KSČ pojednává článek Božena Zapletalová (politička).
Božena Benešová
BenesovaBozena1923.jpg
Narození 30. listopadu 1873
Nový Jičín
Úmrtí 8. dubna 1936 (ve věku 62 let)
Praha
Povolání spisovatelka, básnířka, literární kritička a novinářka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dílo 'Don Pablo, Don Pedro a Věra Lukášová'.

Božena Benešová, roz. Zapletalová, (30. listopadu 1873, Nový Jičín[1]8. dubna 1936, Praha) byla česká básnířka a spisovatelka. Větší část svého mládí prožila v Uherském Hradišti a Napajedlích, kde se i vdala. V roce 1908 se přestěhovala do Prahy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jejím manželem byl od roku 1896 Josef Beneš, rozvedli se 1912, ale přesto spolu zůstali žít až do jeho smrti v r. 1933.

Jejím prastrýcem byl moravskoslezský vrchní státní zastupce František Zapletal z Luběnova (1826–1898).[2]

Velký vliv na ni mělo přátelství s Růženou Svobodovou. Pomohla jí z rezignované melancholie v době po svatbě a podporovala ji jako spisovatelku. Bohatě korespondovaly, Svobodová ji navštívila na Moravě, společně cestovaly do Itálie (jako 1903 a 1907). Přátelství trvalo až do smrti Růženy Svobodové v roce 1920. Svobodová vyžadovala po Benešové (podobně jako po herečce a spisovatelce Haně Kvapilové) kázeň a každodenní práci s literaturou, nutila ji dokončovat práci. Seznámila ji s F. X. Šaldou.

Na druhou cestu do Itálie v r. 1907 se vydaly Svobodová s Benešovou spolu s Josefem Svatoplukem Macharem. V roce 1907 a 1908 redigovala Benešová přílohu Ženské revui Žena v umění. Tato zkušenost jí otevřela dveře k pozdější spolupráci s jinými časopisy, např. Masarykovou Naší dobou. V této situaci se v r. 1908 rodina rozhodla přestěhovat do Prahy.

Během válečných let 1914–1918 dokončila knihy povídek Myšky a Kruté mládí a začala pracovat na dosud největším literárním díle, románu Člověk.

Roku 1926 začala pracovat v YWCE jako tajemnice německého kroužku, knihovnice, vedoucí letního tábora ap.Práce byla do určité míry východiskem z finanční nouze, dívky z klubovny YWCA si ji velmi oblíbily a utvořily kroužek "dívek Boženy Benešové". Později, když byla nemocná, jim diktovala poslední pokračování Dona Pabla, Dona Pedra a Věry Lukášové. Od 24. května 1932 byla řádnou členkou České akademie věd a umění.[3]

Zemřela 8. dubna 1936 ve svém dejvickém bytě v Srbské ulici a je pohřbena na bubenečském hřbitově vedle manžela.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Představitelka psychologické prózy, její postavy zápasí s vnitřní osamělostí a sobectvím. Většinou se jedná o mladé lidi z maloměsta. Na její tvorbu mělo velký vliv dílo Růženy Svobodové. Naopak za Benešovou docházely později mladé spisovatelky Marie Majerová, Marie Pujmanová, Sofie Dostálová a Helena Dvořáková.

Po smrti Benešové se stala první editorkou jejích spisů kritička Pavla Buzková.

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Verše věrné i proradné (1909), básnická sbírka
  • Verše (1938)

Romány a novely[editovat | editovat zdroj]

  • Člověk (19191920), román, dva díly
  • Úder (1926), první díl válečné románové trilogie z let 1914–1918
  • Podzemní plameny (1929), druhý díl válečné trilogie
  • Tragická duha (1933), třetí díl válečné trilgoie
  • Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová (1936), novela jejíž hlavní hrdinkou je mladá dívka, která udělá bolestnou zkušenost se svým prvním setkáním se světem dospělých, tuto zkušenost překoná především díky přátelství s mladým chlapcem.

Povídkové soubory[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Dramata (1937), obsahuje hry Hořký přípitek, Jasnovidka a Zlatá ovce

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. NOVOTNÝ, Jan - VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla. Biografický slovník českých zemí - Svazek 4. [s.l.] : Historický ústav AV ČR, 2006. Dostupné online. ISBN 9788072772995. S. 400. (česky)  
  3. Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 39.
  4. David Woodard: Mrs. Božena Zapletalová Benešová (v angličtině), Find a Grave, Praha, 31. července 2014.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. S. 20–24.  
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 608.  
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G.. Praha : Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 199–202.  
  • MOLDANOVÁ, Dobrava. Božena Benešová. Praha : Melantrich, 1976. 314 s.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 46.  
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha : Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 38–39.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 82–83.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha : Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 400–401.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]