Napajedla
Napajedla | |
radnice | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0724 585513 |
Pověřená obec | Napajedla |
Obec s rozšířenou působností | Otrokovice |
Okres (LAU 1) | Zlín (CZ0724) |
Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°10′18″ s. š., 17°30′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 171 (2020)[1] |
Rozloha | 19,83 km² |
Katastrální území | Napajedla |
Nadmořská výška | 200 m n. m. |
PSČ | 763 61 |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 18 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu |
Městský úřad Napajedla nám. Masarykovo 89 763 61 Napajedla podatelna@napajedla.cz |
Starostka | Irena Brabcová |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Napajedla | |
Další údaje | |
Kód části obce | 412171 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Napajedla (německy Napajedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 13 km jihozápadně od Zlína, na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolím řeky Moravy procházela obchodní stezka, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zpráva pochází z roku 1355. Během 14. století se malá osada rozrostla na městečko. V roce 1898 získala Napajedla status města.[2] Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.[3]
Minerální voda a lázně[editovat | editovat zdroj]
Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně.[4] Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.[5]
Školství[editovat | editovat zdroj]
V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje z let 1710–1712
- Zámek, pozdněbarokní zámek z let 1764–1769 od architekta Františka Antonína Grimma
- Radnice, novorenesanční stavba z let 1903–1904 od architekta Dominika Feye
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Napajedly prochází silnice I/55.
Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, HOUSACAR Zlín, ČSAD Vsetín a jednou denně projíždí autobus společnosti BORS Břeclav, který má spoj ze Zlína do Veselí nad Moravou a zastavuje pouze na autobusové stanici v Napajedlích.
Železniční dopravu zde zařizují České Dráhy se spojem z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot.
Hřebčín[editovat | editovat zdroj]
Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).
V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vincenc Prasek (1843–1912), historik, jazykovědec a slezský národní buditel
- Aristides Baltazzi (1853–1914), dostihový jezdec a chovatel koní
- Božena Benešová (1873–1936), básnířka a spisovatelka
- Emanuel Weidenhoffer (1874–1939), rakouský politik, meziválečný ministr financí
- Josef Šnejdárek (1875–1945), velitel afrických střelců a československých legií
- Antonín Šebestík (též M. Vladimírský) (1882–1956), hudební skladatel, pedagog a dirigent
- Rudolf Firkušný (1912–1994), klavírista
- Anna Marie Zelíková (1924–1941), služebnice Boží
- Jaroslav Petřík (1941–1990), dramaturg a scenárista
- Josef Bulva (* 1943), klavírista
- Adam Rucki (1951–2020), katolický kněz a politický vězeň. V letech 1989 až 1995 farář v Napajedlích. V letech 1995 až 2005 spirituál Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.
- Libuše Rudinská (* 1974), fotografka, filmová dokumentaristka
- Antonín Samsonek (1943–2014), fotbalista a trenér
- Ladislav Večeřa (1929-1977), herec
- Slávek Horák (* 1975), filmový režisér[6]
Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ Napajedla vystaví 110 let starý pergament Zlínský deník, 1. 4. 2008
- ↑ Archivovaná kopie. www.napajedla.cz [online]. [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Heslo Napajedla, s. 244. [Dále jen Burachovič, Wieser].
- ↑ Burachovič, Wieser, s. 245.
- ↑ MALÁ, Martina. Geislerová je stejně rázná, jako byla Olga, říká režisér filmu Havel. iDNES.cz [online]. 2020-08-12 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Heslo Napajedla, s. 244.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Napajedla na Wikimedia Commons
Napajedla ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Napajedla v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.napajedlaci.cz Meteorologická stanice v Napajedlích
- http://www.napajedla.cz Oficiální stránky
- http://www.napajedlastud.cz Hřebčín Napajedla
- https://web.archive.org/web/20120618171754/http://napajedla.farnost.cz/ Farnost Napajedla
- Přístav v Napajedlích získal povolení, bude největší na Baťově kanále
- Napajedelsko oživí přírodní stezky, podobně rozsáhlý projekt v Česku není
- Napajedla
- Města na Moravě
- Obce s pověřeným obecním úřadem
- Obce v okrese Zlín
- Baťovské satelity
- Sdružení měst a obcí východní Moravy
- Města s moravskou orlicí ve znaku
- Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě
- Městské památkové zóny v Česku
- Slovácká vinařská podoblast
- Města v okrese Zlín
- Drak ve znaku
- Sídla v Hornomoravském úvalu
- Sídla ve Chřibech
- Sídla ve Vizovické vrchovině
- Sídla na řece Moravě