Napajedla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Napajedla
radnice
Znak obce NapajedlaVlajka obce Napajedla
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0724 585513
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Zlín (CZ0724)
Obec s rozšířenou působností Otrokovice
Pověřená obec Napajedla
Historická země Morava
Katastrální území Napajedla
Katastrální výměra 19,8 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 234 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 200 m n. m.
PSČ 763 61
Zákl. sídelní jednotky 18
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Napajedla
nám. Masarykovo 89
763 61 Napajedla
Starosta Ing. Irena Brabcová
Oficiální web: www.napajedla.cz
Email: podatelna@napajedla.cz
Napajedla
Napajedla
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Napajedla (německy Napajedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínskem kraji, 13 km jihozápadně od Zlína, na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolí řeky Moravy se nachází na bývalé obchodní stezce, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva pochází z roku 1355. Během 14. století se malá osada rozrostla na městečko. V roce 1898 získala Napajedla status města.[2] Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.[3]

Minerální voda a lázně[editovat | editovat zdroj]

Minerální voda (2006)

Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně.[4] Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.[5]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Napajedlích.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží

Napajedly prochází silnice I/55.

Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, HOUSACAR Zlín, ČSAD Vsetín a jednou denně projíždí autobus společnosti BORS Břeclav, který má spoj ze Zlína do Veselí nad Moravou a zastavuje pouze na autobusové stanici v Napajedlích.

Železniční dopravu zde zařizují České Dráhy se spojem z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot.

Hřebčín[editovat | editovat zdroj]

Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).

V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Napajedla vystaví 110 let starý pergament Zlínský deník, 1. 4. 2008
  3. http://www.napajedla.cz/oficialni-prezentace/mesto-napajedla/historie-mesta/#96
  4. BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Heslo Napajedla, s. 244. [Dále jen Burachovič, Wieser]. 
  5. Burachovič, Wieser, s. 245.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]