Napajedla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Napajedla
radnice
radnice
Znak města NapajedlaVlajka města Napajedla
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0724 585513
Pověřená obec Napajedla
Obec s rozšířenou působností Otrokovice
Okres (LAU 1) Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 171 (2020)[1]
Rozloha 19,8 km²
Katastrální území Napajedla
Nadmořská výška 200 m n. m.
PSČ 763 61
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 18
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Napajedla
nám. Masarykovo 89
763 61 Napajedla
podatelna@napajedla.cz
Starostka Ing. Irena Brabcová
Oficiální web: www.napajedla.cz
Napajedla
Napajedla
Další údaje
Kód části obce 412171
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Napajedla (německy Napajedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 13 km jihozápadně od Zlína, na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolím řeky Moravy procházela obchodní stezka, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zpráva pochází z roku 1355. Během 14. století se malá osada rozrostla na městečko. V roce 1898 získala Napajedla status města.[2] Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.[3]

Minerální voda a lázně[editovat | editovat zdroj]

Minerální voda (2006)

Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně.[4] Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.[5]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Napajedlích.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží

Napajedly prochází silnice I/55.

Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, HOUSACAR Zlín, ČSAD Vsetín a jednou denně projíždí autobus společnosti BORS Břeclav, který má spoj ze Zlína do Veselí nad Moravou a zastavuje pouze na autobusové stanici v Napajedlích.

Železniční dopravu zde zařizují České Dráhy se spojem z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot.

Hřebčín[editovat | editovat zdroj]

Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).

V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Napajedla vystaví 110 let starý pergament Zlínský deník, 1. 4. 2008
  3. Archivovaná kopie. www.napajedla.cz [online]. [cit. 2011-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  4. BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 456 s. ISBN 80-7277-048-9. Heslo Napajedla, s. 244. [Dále jen Burachovič, Wieser]. 
  5. Burachovič, Wieser, s. 245.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]