Fryšták

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: českého fotbalistu, viz Tomáš Fryšták.
Fryšták
Fryštácká radnice

Fryštácká radnice

znak obce Fryštákvlajka obce Fryštákznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0724 585211
kraj (NUTS 3): Zlínský (CZ072)
okres (LAU 1): Zlín (CZ0724)
obec s rozšířenou působností: Zlín
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 24,16 km²
počet obyvatel: 3 699 (2016)[1] (e)
nadmořská výška: 271 m n. m.
PSČ: 763 16
zákl. sídelní jednotky: 8
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Městský úřad Fryšták
náměstí Míru 43
763 16 Fryšták
starosta / starostka: Mgr. Lubomír Doležel
Oficiální web: www.frystak.cz
E-mail: mesto.frystak@frystak.cz

Fryšták
Red pog.svg
Fryšták
Zdroje k infoboxu a částem obce

Fryšták ([frɪʃtaːk] IPA, německy Freistadt) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. V roce 2015 zde žilo 3699 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“[2] Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého.

Na konci 2. světové války bylo Fryštácko 6. 5. 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:

  1. ČSDSD;
  2. ČSL;
  3. národní socialisté;
  4. KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasu strana lidová.

Hrdelní právo ve Fryštáku[editovat | editovat zdroj]

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

  • Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
  • Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
  • Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
  • Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
  • Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.[3]

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Volební období 2006 - 2010[editovat | editovat zdroj]

Petr Bezděčík, KSČM - Ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - Ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - Ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - Ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD[4][5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryštáku.

Školství a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ve Fryštáku se nachází jedna mateřská škola, jedna základní škola[6] a výchovně vzdělávací zařízení pro mládež Dům Ignáce Stuchlého (tzv. DIS)

Mateřská škola Fryšták[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola Fryšták byla otevřena 31. srpna 1979. Stavba školy v akci byla zahájena roku 1977 a stála v té době pět milionů korun. Provoz školy byl zahájen 5. září 1979 pod vedením ředitelky Márie Urbáškové. K 1. července 1992 převzala funkci ředitelky Marcela Ševelová.[7][8]

Od 1994 byla otevřena 4. třída pro zvýšený počet dětí v budově Základní školy ve Fryštáku jako detašované pracoviště. Na školní zahradu děti přecházely do školky. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce školy, při které byly modernizovány koupelny, provedeny nové rozvody vody a topení, též byla vybudována vlastní samostatná plynová kotelna. Úpravami prošla také hospodářská část budovy, která je přízemní a je propojena s dvoupatrovou částí tříd. V této části je umístěna kuchyň školní jídelny a další důležité prostory.

Protože z bezpečnostních a hygienických důvodů nebylo prostředí třídy v ZŠ vhodné a narůstal počet přihlášených dětí do mateřské školy, odsouhlasilo zastupitelstvo města Fryštáku přístavbu třídy ke stávající budově mateřské školy.[9] Přístavba se realizovala během prázdnin 2004 (zahájení stavby 1. července 2004 – ukončení 13. září 2004) a stála 3 472 609 Kč. Od 15. září 2004 Mateřská škola Fryšták funguje již jako čtyřtřídní ve své budově s prostorami pro 120 dětí.

Zřizovatelem mateřské školy je MÚ Fryšták, který se souhlasem jmenuje ředitele. IČO školky je 75022711.[7][8].V květnu 2007 pracovalo osm pedagogických a šest správních zaměstnanců.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rok 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2009
Počet obyvatel 3 390 3 446 3 299 3 473[10] 3 505 3 540 3 540 3 516[6] 3 501 3 699[11]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti pobývající ve Fryštáku[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Břetislav Bakala
  • Petr Fjodorovič Buďko - zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Trofim Filipovič Bašmanov - partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Gennadu Grigorjevič Grečin - velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Alexandr Grigorjevič Giněvskij - velitel sovětského desantu
  • Karel Huňa (in memoriam) - poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
  • Ludvík Jadrníček
  • Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara - radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jurij Vladimírovič Kulikov - náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jaroslav Kvapil
  • Petr Vasiljevič Moskalenko - velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Dajan Bajanovič Murzin - velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Vasilij Petrovič Nastěnko
  • Nina Jakovlevna Potapenko, zvaná Kozko - členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Václav Renč (in memoriam)
  • Alena Renčová, rozená Sedláková - choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
  • Fedor Vasilijevič Zimin - velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky[12]

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Fryšták má 4[6] místní části:

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]

  • Fryštát (centrum dnešního města Karviná)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryšták na polské Wikipedii.

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2016. Praha. 29. dubna 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-03]
  2. BOČEK, Antonín, Josef Chytil,Vincenc Brandl a Bertold Bretholz Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Svazek XV. Olomouc, Brno : [s.n.], 1305, 18361845, 18501903. 15 svazků Dostupné online. S. 58. (latina, čeština, němčina)  
  3. DRÁBEK, J.. Dějiny městečka Fryštáku (a farností, které dříve do Fryštáku náležely: Slušovic, Štípy, Kašavy, Všeminy, Hvozdné, Lukova a Trnavy). Kroměříž : tiskem a nákladem Jindřicha Slováka, 1915. 143 s. S. 27. (čeština)  
  4. Zastupitelstvo města Fryštáku [online]. Město Fryšták, [cit. 2007-06-03]. Dostupné online. (čeština) 
  5. Komunální volby - Fryšták - konečné výsledky - Složení zastupitelstva [online]. iDnes.cz, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  6. a b c MOS - Městská a obecní statistika (Fryšták) [online]. Český statistický úřad, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  7. a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Kurzy.cz, 2004-02-28, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  8. a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Justice.cz, 2004-02-28, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  9. DOLEŽEL, Lubomír. Ze schůze rady města Fryštáku. Fryštácké listy. 2003, ročník XIII, č. 8, s. 3.  
  10. Počet obyvatel ve Fryštáku v roce 2001 [online]. Český statistický úřad, 2001-03-01, [cit. 2007-06-03]. Dostupné online.  
  11. Adresy v České republice: FRYŠTÁK [online]. Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  
  12. ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták : RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s. S. 337.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Historie města Fryštáku [online]. Město Fryšták, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAPLETAL, Česlav. Kalendárium jubilejního roku 2006. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 2, s. 10.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Na prahu dějin. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 4, s. 6.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Fryšták středověkým městečkem (Jak to u nás vypadalo před šesti staletími). Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 5, s. 6.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Nesklonili šíje před násilím a útrapami doby. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 6, s. 6.  
  • ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták : RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]