Fryšták

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O českém fotbalistovi pojednává článek Tomáš Fryšták.
Možná hledáte: Fryštát – bývalé město, součást Karviné.
Fryšták

Fryštácká radnice
Znak obce FryštákVlajka obce Fryšták
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0724 585211
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Zlín (CZ0724)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Zlín
Historická země Morava
Katastrální výměra 24,16 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 701 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 271 m n. m.
PSČ 763 16
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad Fryšták
náměstí Míru 43
763 16 Fryšták
Starosta Mgr. Lubomír Doležel
Oficiální web: www.frystak.cz
Email: mesto.frystak@frystak.cz
Fryšták
Fryšták
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fryšták ([frɪʃtaːk] IPA, německy Freistadt) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Žije zde 3 701[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“[2] Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého.

Na konci druhé světové války bylo Fryštácko 6. 5. 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:

  1. ČSDSD;
  2. ČSL;
  3. národní socialisté;
  4. KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasu strana lidová.

Hrdelní právo ve Fryštáku[editovat | editovat zdroj]

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

  • Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
  • Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
  • Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
  • Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
  • Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.[3]

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Volební období 2006–2010[editovat | editovat zdroj]

Petr Bezděčík, KSČM - Ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - Ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - Ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - Ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD[4][5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryštáku.

Školství a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Ve Fryštáku se nachází jedna mateřská škola, jedna základní škola[6] a výchovně vzdělávací zařízení pro mládež Dům Ignáce Stuchlého (tzv. DIS)

Mateřská škola Fryšták[editovat | editovat zdroj]

Mateřská škola Fryšták byla otevřena 31. srpna 1979. Stavba školy v akci byla zahájena roku 1977 a stála v té době pět milionů korun. Provoz školy byl zahájen 5. září 1979 pod vedením ředitelky Márie Urbáškové. K 1. července 1992 převzala funkci ředitelky Marcela Ševelová.[7][8]

Od 1994 byla otevřena 4. třída pro zvýšený počet dětí v budově Základní školy ve Fryštáku jako detašované pracoviště. Na školní zahradu děti přecházely do školky. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce školy, při které byly modernizovány koupelny, provedeny nové rozvody vody a topení, též byla vybudována vlastní samostatná plynová kotelna. Úpravami prošla také hospodářská část budovy, která je přízemní a je propojena s dvoupatrovou částí tříd. V této části je umístěna kuchyň školní jídelny a další důležité prostory.

Protože z bezpečnostních a hygienických důvodů nebylo prostředí třídy v ZŠ vhodné a narůstal počet přihlášených dětí do mateřské školy, odsouhlasilo zastupitelstvo města Fryštáku přístavbu třídy ke stávající budově mateřské školy.[9] Přístavba se realizovala během prázdnin 2004 (zahájení stavby 1. července 2004 – ukončení 13. září 2004) a stála 3 472 609 Kč. Od 15. září 2004 Mateřská škola Fryšták funguje již jako čtyřtřídní ve své budově s prostorami pro 120 dětí.

Zřizovatelem mateřské školy je MÚ Fryšták, který se souhlasem jmenuje ředitele. IČO školky je 75022711.[7][8].V květnu 2007 pracovalo osm pedagogických a šest správních zaměstnanců.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Rok 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2009
Počet obyvatel 3 390 3 446 3 299 3 473[10] 3 505 3 540 3 540 3 516[6] 3 501 3 699[11]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti pobývající ve Fryštáku[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

  • Břetislav Bakala
  • Petr Fjodorovič Buďko - zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Trofim Filipovič Bašmanov - partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Gennadu Grigorjevič Grečin - velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Alexandr Grigorjevič Giněvskij - velitel sovětského desantu
  • Karel Huňa (in memoriam) - poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
  • Ludvík Jadrníček
  • Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara - radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jurij Vladimírovič Kulikov - náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jaroslav Kvapil
  • Petr Vasiljevič Moskalenko - velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Dajan Bajanovič Murzin - velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Vasilij Petrovič Nastěnko
  • Nina Jakovlevna Potapenko, zvaná Kozko - členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Václav Renč (in memoriam)
  • Alena Renčová, rozená Sedláková - choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
  • Fedor Vasilijevič Zimin - velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky[13]

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Fryšták má 4[6] místní části:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryšták na polské Wikipedii.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BOČEK, Antonín, Josef Chytil,Vincenc Brandl a Bertold Bretholz Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Svazek XV. Olomouc, Brno : [s.n.], 1305, 18361845, 18501903. 15 svazků Dostupné online. S. 58. (latina, čeština, němčina)  
  3. DRÁBEK, J.. Dějiny městečka Fryštáku (a farností, které dříve do Fryštáku náležely: Slušovic, Štípy, Kašavy, Všeminy, Hvozdné, Lukova a Trnavy). Kroměříž : tiskem a nákladem Jindřicha Slováka, 1915. 143 s. S. 27. (čeština)  
  4. Zastupitelstvo města Fryštáku [online]. Město Fryšták, [cit. 2007-06-03]. Dostupné online. (čeština) 
  5. Komunální volby - Fryšták - konečné výsledky - Složení zastupitelstva [online]. iDnes.cz, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  6. a b c MOS - Městská a obecní statistika (Fryšták) [online]. Český statistický úřad, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  7. a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Kurzy.cz, 2004-02-28, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  8. a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Justice.cz, 2004-02-28, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  9. DOLEŽEL, Lubomír. Ze schůze rady města Fryštáku. Fryštácké listy. 2003, ročník XIII, č. 8, s. 3.  
  10. Počet obyvatel ve Fryštáku v roce 2001 [online]. Český statistický úřad, 2001-03-01, [cit. 2007-06-03]. Dostupné online.  
  11. Adresy v České republice: FRYŠTÁK [online]. Ministerstvo vnitra ČR, [cit. 2010-01-16]. Dostupné online.  
  12. MIMÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, [cit. 2015-01-01]. S. 239. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták : RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s. S. 337.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAPLETAL, Česlav. Historie města Fryštáku [online]. Město Fryšták, [cit. 2006-06-03]. Dostupné online.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Kalendárium jubilejního roku 2006. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 2, s. 10.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Na prahu dějin. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 4, s. 6.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Fryšták středověkým městečkem (Jak to u nás vypadalo před šesti staletími). Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 5, s. 6.  
  • ZAPLETAL, Česlav. Nesklonili šíje před násilím a útrapami doby. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 6, s. 6.  
  • ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták : RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]