Vizovice
| Vizovice | |
|---|---|
Celkový pohled | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Vizovice |
| Obec s rozšířenou působností | Vizovice (správní obvod) |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′22″ s. š., 17°51′16″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 845 (2025)[1] |
| Rozloha | 28,57 km²[2] |
| Nadmořská výška | 296 m n. m. |
| PSČ | 763 12 |
| Počet domů | 1 237 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice sekretariat@vizovice.eu |
| Starostka | Silvie Dolanská |
| Oficiální web | www |
Vizovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585939 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vizovice (německy Wisowitz) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, čtrnáct kilometrů východně od Zlína v podhůří Vizovických vrchů na soutoku Lutoninky a Bratřejovky. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel.
Historické jádro je městskou památkovou zónou, ve které se nachází mj. výstavná radnice. Dominantou města je barokní zámek. Ve městě jsou dvě trojúhelníková náměstí, římskokatolický kostel sv. Vavřince z roku 1792 a nemocnice, jejíž budova pochází rovněž z 18. století.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název osady byl odvozen od osobního jména Viz, což byla varianta jména Vid, domácké podoby některého jména obsahujícího -vid- (např. Dobrovid, Závid, Vidhost). Význam místního jména byl „Vizovi lidé“. Povědomí souvislosti místního jména s osobním jménem Viz časem zaniklo a v začátku jména byla viděna předpona vy-, proto se jméno často psalo jako Vyzovice.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osada Vizovice byla založena již v době pohanství, tedy ještě před rokem 864. První písemná známka o Vizovicích je z roku 1261 v zakládací listině kláštera Smilheim, který založil Smil ze Zbraslavi a Střílek. Vizovice byly v té době už osadou trhovou. Roku 1466 povýšil Jiří z Poděbrad Vizovice na městečko. Znak města pochází od erbu pánů z Kunštátu (druhá polovina 15. století). Roku 1570 byly Vizovice císařem Maxmiliánem II. povýšeny na město, přičemž jim bylo přiděleno každoroční konání dvou jarmarků. V červnu roku 1848 se ve Vizovicích konaly první volby (účast pouze 94 z celkového počtu 542 voličů) – občané volili starostu a 4 radní.[zdroj?]
Počátkem 80. let 19. století začaly Vizovice činit kroky k výstavbě místní dráhy, která by byla připojena na trať Vídeň–Krakov Severní dráhy císaře Ferdinanda, vedoucí přes 25 km vzdálené Otrokovice. Ale teprve v roce 1899 zahájen provoz na trati Otrokovice – Zlín – Vizovice (Vizovice byly tehdy významnějším městem než Zlín, neboť na rozdíl od něj byly sídlem soudního okresu). Ve 30. letech 20. století byla z popudu zlínské firmy Baťa zahájena výstavba prodloužení železnice na východ do Valašské Polanky, kde se měla napojit na trať 280. Vinou druhé světové války byly ale práce přerušeny a projekt nebyl už nikdy dokončen; od Vizovic přes Lutoninu, Jasennou a Ublo až do Pozděchova se zachovala jen hrubá stavba náspů, mostů a zářezů, využívaná pro místní cesty a pěšiny. Stanice Vizovice tak zůstala koncovým nádražím na západním okraji města.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 717 | 2 668 | 2 634 | 2 705 | 2 760 | 3 039 | 3 337 | 3 567 | 3 798 | 3 686 | 4 110 | 4 227 | 4 352 | 4 352 | 4 659 |
| Počet domů | 527 | 523 | 528 | 528 | 528 | 545 | 637 | 777 | 791 | 823 | 835 | 969 | 1 018 | 1 097 | 1 097 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Město Vizovice (s místní částí Chrastěšov) je od 1. ledna 2003 obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností (tzv. malým okresem). Do obvodu pověřeného obecního úřadu Vizovice patří 15 měst a obcí: Bratřejov, Březová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Všemina a Zádveřice–Raková. Společně s Vizovicemi má celý obvod téměř 16 a půl tisíce obyvatel. Zastupitelstvo města Vizovice má sedmnáct členů. Rada města Vizovice (výkonný orgán města Vizovice v oblasti samostatné působnosti, odpovídá zastupitelstvu města) má 5 členů včetně starosty a místostarosty.[zdroj?]
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Vizovice
- Chrastěšov
Od 15. července 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřilo i Lhotsko.[7]
Komunální volby 2022
[editovat | editovat zdroj]Volby do městského zastupitelstva se konaly 23. a 24. září 2022. Volební účast byla 42,80%, což je méně něž v předchozích volbách 2018 (46,88%)[8]. Ve volbách se utkalo celkově sedm kandidujících subjektů: SPOLU za Vizovice, KDU-ČSL, Občané Vizovic s podporou Pirátů, Nestraníci, NEZÁVISLÁ VOLBA a NEZÁVISLÍ PRO VIZOVICE.[9]
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]| Pořadí | Název kandidujícího subjektu | Zisk hlasů v % | Zisk mandátů |
|---|---|---|---|
| 1. | NEZÁVISLÍ PRO VIZOVICE | 29,66 | 6 |
| 2. | SPOLU za Vizovice | 23,52 | 4 |
| 3. | Nestraníci | 18,24 | 3 |
| 4. | KDU-ČSL | 12,66 | 2 |
| 5. | Občané Vizovic s podporou Pirátů | 8,48 | 1 |
| 6. | NEZÁVISLÁ VOLBA | 7,41 | 1 |
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice, světově proslulou palírnou Rudolf Jelínek,[10] tradičním kulturním setkáním Trnkobraní se soutěží v pojídání švestkových knedlíků, folkovým festivalem „Valašský frgál“ pořádaným známou hudební skupinou Fleret, rockovým festivalem Masters of Rock či tradiční sérií koncertů v zámeckém sále – Vizovickým kulturním létem Aloise Háby, tradiční výrobou figurek vizovického pečiva a v posledních letech vznikající tradicí sklářských výrobků sklárny Glass Atelier Morava.[zdroj?]
Školství
[editovat | editovat zdroj]Základní škola Vizovice má kapacitu 700 žáků. Škola má dvě budovy: Stará škola na náměstí TGM byla postavena roku 1892. Nová škola ve Školní ulici čp. 790, byla postavena v roce 1950.
Mateřská škola je umístěna ve dvou účelově postavených patrových budovách. Provoz byl zahájen v roce 1968 a v roce 1983. Přírodní prostředí umožnilo vytvořit kolem budov šest samostatných hřišť pro rekreaci dětí a pobyt venku. Mateřská škola je šestitřídní s kapacitou 150 dětí.
Jesle byly ve Vizovicích zřízeny v roce 1956 o kapacitě patnáct míst. Nacházely se v prvním poschodí v budově staré školy. K poslední změně došlo v roce 2000. Prostory jeslí v budově staré školy byly po 44 letech uvolněny pro děti základní školy. Jesle byly přestěhovány do prázdné třídy v budově mateřské školy.
Městská knihovna
[editovat | editovat zdroj]Sídlem Městské knihovny bylo Předzámčí do roku 1967, kdy byla přestěhována do budovy spořitelny a pak v roce 1992 přemístěna do Kulturního domu. V roce 2000 po rekonstrukcí Předzámčí se přestěhovala do staronových prostor. V roce 2016 se knihovna znovu přestěhovala do nových prostor Domu kultury.[zdroj?]
Dům kultury
[editovat | editovat zdroj]Poskytuje zázemí pro činnost divadelnímu spolku při Domě kultury divadelnímu spolku ZHNILO a divadelnímu spolku DNO. Pořádá jazykové a hudební kurzy (kytara, klavír), poskytuje zázemí Klubu důchodců – scházejí se na pravidelných schůzkách, pořádají zájezdy, přednášky či ples.[zdroj?]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]K hlavním památkám ve městě patří zejména barokní zámek, klášter Milosrdných bratří s nemocnicí z druhé poloviny 18. století a barokní děkanský kostel sv. Vavřince z roku 1792. Na Masarykově náměstí stojí mariánský sloup z roku 1690 se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Floriána a sv. Prokopa. Památkově chráněným domem je Vila Café York.
Zámek Vizovice
[editovat | editovat zdroj]Zámek ve Vizovicích vznikl v polovině 18. století na místě bývalého cisterciáckého kláštera. Nechal jej postavit Heřman Hannibal z Blümengenu podle návrhů architekta Františka Antonína Grimma. Je to dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru písmene U postavená v tehdy moderním francouzském barokním stylu. V druhé polovině 18. století byla dokončena zámecká zahrada – anglický a francouzský park se sochařskou výzdobou a se Zámeckým rybníkem. Z té doby pochází i vybavení zámku a rozsáhlá sbírka obrazů.[zdroj?]
Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru, s množstvím porcelánu, rozsáhlou obrazovou sbírkou se vzácným souborem děl nizozemského malířství a řadou jiných hodnotných předmětů. Interiér kaple v levém křídle zámku je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla, jehož skulptury zdobí i celoročně přístupný zámecký park.[zdroj?]
- Zámek Vizovice
- Kostel sv. Vavřince (1792)
- Radnice
- Sloup Bolestné Panny Marie (1690)
- Zámecký park
- Socha sv. Jana Nepomuckého (1730)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Josef Čižmář (1868–1965), lékárník, historik, folklorista a vlastivědný pracovník
- Rudolf Feistmantl (1892–1943), důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty
- Štěpán Gavenda (1920–1954), partyzán, člen druhého i třetího odboje, popraven komunisty
- hudebnická rodina Hábova:
- Alois Hába (1893–1973), průkopník mikrotonální hudby
- Emil Hába (1900–1982, bratranec Aloise)
- Karel Hába (1898–1972, bratr Aloise)
- Miroslav Hába (1935–?, jejich synovec)
- Jaroslav Hala (1914–1944), voják, letec RAF, plukovník in memoriam[11]
- Richard Jaroněk (* 1969), cestovatel a fotograf, vydavatel časopisu Trnky-Brnky[12]
- Rudolf Jelínek (1892–1944), podnikatel
- Aranka Lapešová (* 1944), herečka
- Bolek Polívka (* 1949), herec, komik, mim, dramatik a scenárista
- Vladimír Rýpar (1903–1969), novinář
- Rudolf Stillfried z Ratenic (1849–1921), šlechtic, majitel vizovického zámku, moravský zemský poslanec
- Marie Tomšů (1920–1993), špiónka a agentka
- Milada Vilímková (1921–1992), archivářka, historička a egyptoložka
Další
[editovat | editovat zdroj]- Jan Graubner (* 1948), arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, později arcibiskup pražský a primas český; byl farářem ve Vizovicích v letech 1982–1990
- Alena Hanáková (* 1958), politička, starostka Vizovic 2006–2010
- Gustav Imrýšek (1908–1989), vlastivědný pracovník, lidový vypravěč, dlouholetý kronikář města[13]
- Zikmund Jelínek (1859–1936), zakladatel likérky (později známé jako R. Jelínek), významný činitel vizovického veřejného života
- František Lapeš (1909–1961), lékař a umělec, působil a zemřel zde; čestný občan města od r. 1997[14]
- Jan Reimershofer (1808–1876), podnikatel a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později emigroval do USA
- Antonín Vysloužil (1890–1945), katolický kněz a starosta Vizovic, zdejší farář v letech 1923–1945, zavražděn komunisty
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 717, 718.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 286.
- ↑ Výsledky voleb. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky voleb. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Rudolf Jelínek – Tradice výroby destilátů na Valašsku [online]. 2025-06-20 [cit. 2025-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav HALA. www.hala.cz [online]. [cit. 2025-11-09]. Dostupné online.
- ↑ ROZHOVOR Magazínu PATRIOT: Od vydávání Trnek-Brnek k fotografování žraloků a levhartů. zl.patriotmagazin.cz [online]. 2021-07-19 [cit. 2025-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Gustav Imrýšek. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Rodáci a čestní občané, Cena města Vizovice - Vizovice. mestovizovice.cz [online]. [cit. 2025-11-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
- VELCEROVÁ, Ludmila. Vizovice v proměnách času. 1. vyd. Vizovice: Lípa, 2011. 307 s. ISBN 978-80-87206-29-4.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vizovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Vizovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Vizovice na Facebooku
