1967

Demografický vývoj v Česku
1967
Střední stav obyvatel	9 854 241
Narození	139 413
Zemřelí	108 967
Přirozený přírůstek	29 481
Přírůstek stěhováním	−3 267
Celkový přírůstek	26 214
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1967
	Doprava;
	1967 v loďstvech; 1967 v dopravě; 1967 v letectví;
	Kultura;
	1967 ve filmu; 1967 v hudbě; 1967 ve fotografii;
	Sport;
	1967 ve sportu;
	Společnost;
	← 1966 \| 1968 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 ► ►►

1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1967

Československo

V Prunéřově u Kadaně na Chomutovsku byl zahajován provoz tepelné elektrárny zásobované hnědým uhlím z přilehlého lomu Nástup.
1. ledna
- V souvislosti s probíhající ekonomickou reformou byla provedena přestavba velkoobchodních cen a změna jednotných odvodů podniků. Opatření mělo být dalším krokem k nezávislosti podniků a vedlo ke zvýšení jejich ziskovosti. Na druhé straně však vedlo k růstu inflace.
- V platnost vstoupil nový tiskový zákon, který oficiálně povoloval předběžnou cenzuru. Byla vytvořena Ústřední publikační správa, která zásahy státu do svobody tisku následně realizovala.
30. ledna – Výpravu českých turistů z Trutnova zavalila lavina v Kotlině Pěti Spišských ples v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách a zahynulo 7 lidí.^[1]
31. ledna – 4. února – Na VI. sjezdu ROH vystoupil prezident Antonín Novotný s varováním před přílišnou demokratizací společnosti, která dle něho mohla vést až k podpoře imperialistických snah.
4.–6. února – Prahu navštívil nejvyšší sovětský představitel Leonid Iljič Brežněv a předseda sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) Jurij Andropov. Předložili návrh na umístění dvou sovětských vojenských divizí v pohraničí ČSSR. Antonín Novotný tento požadavek odmítl.
16.–17. března – Na státní návštěvu do Prahy přiletěla delegace NDR vedená Walterem Ulbrichtem. Při této příležitosti podepsali nejvyšší představitelé NDR a ČSSR Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
20.–21. března – Na zasedání Ústřední rady odborů byl předsedou zvolen K. Poláček. Bylo započato s decentralizací odborových svazů – z 15 jich vzniklo 57.
23.–25. března – Prahu navštívil budoucí americký prezident Richard Nixon.
3.–4. května – ÚV KSČ učinil první kroky k zablokování některých decentralizačních opatření ekonomické reformy. Podnikům byly odebrány finance a byla zastavena volná a limitní cenotvorba.
27. dubna – Do provozu byl předán Žďákovský most.^[2]
10. června – V reakci na Šestidenní válku přerušila ČSSR diplomatické styky s Izraelem.
27.–29. června – Na IV. sjezdu československých spisovatelů v Praze zazněla ostrá kritika odpůrců probíhajících společenských reforem. Spisovatelé požadovali návrat do evropské kulturně – civilizační sféry odpovídající českým tradicím. Největší ohlasy vzbudila vystoupení Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy, Václava Havla a Pavla Kohouta. Sjezd předčasně opustila delegace ÚV KSČ pod vedením ideologického tajemníka Jiřího Hendrycha. Členové Svazu československých spisovatelů byli následně perzekvováni.
30. června – Na Vysoké škole stranické vystoupil Antonín Novotný s projevem mířeným do řad kritiků vedení státu a nastolil tvrdý kurz, kterým chtěl ukončit společenské „tání“.
9. srpna – Vláda ČSSR přijala usnesení č. 288/1967 Sb., podle něhož se v Praze místo připravované podpovrchové tramvaje má vybudovat síť metra. Na základě tohoto usnesení musel být změněn projekt výstavby.
25.–28. srpna – Na oslavách Matice slovenské v Martině obvinil prezident Antonín Novotný Matici z buržoazního nacionalismu a vyvolal konflikt se slovenskými hostiteli.^[3]
8. září – Nedaleko Chodova (tehdy okr. Praha – západ, dnes Praha 4) byl za účasti členů československé vlády slavnostně položen základní kámen prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic.
13. září – Při železniční nehodě v Hradci nad Svitavou zemřelo 5 lidí a 21 jich bylo zraněno.
6. října – V Uherském Hradišti bylo předáno do provozu první československé širokoúhlé kino Hvězda pro 510 diváků.^[4]
30.–31. října – Na jednání ÚV KSČ vystoupil Alexander Dubček. Hovořil o nebezpečí hlásání třídního boje a kritizoval kumulování funkcí typické např. pro Antonína Novotného. V reakci na to Antonín Novotný vystoupil proti vedení KSS, což přerostlo do česko-slovenského sporu.
31. října – V reakci na výpadky elektrického proudu na studentských kolejích v Praze na Strahově demonstrovalo několik set studentů se svíčkami v ulicích za skandování hesla: „Chceme světlo“. V Nerudově ulici na Malé Straně jejich demonstraci rozehnala Veřejná bezpečnost. 10 osob muselo vyhledat lékařské ošetření.
10. listopadu – Při příležitosti 50. výročí VŘSR byl zahájen elektrický provoz na železniční trati z Břeclavi do Bratislavy. Jednalo se o poslední úsek mezi Prahou a Bratislavou, kde elektrická trakce nahradila parní pohon.
19.–21. prosince – Na schůzi ÚV KSČ vystoupila velká část jeho členů s kritikou práce Antonína Novotného. Ten pod jejím tlakem dal svoji funkci 1. tajemníka ÚV KSČ k dispozici.

Svět

2. ledna – Pedro Rodríguez na voze Cooper zvítězil v Grand Prix JAR.
2. ledna] – Válka ve Vietnamu: Americké fantomy úspěšně zrealizovaly operaci Bolo, když vylákaly k boji vietnamské migy a 5 z nich sestřelily.
3. ledna – Ronald Reagan se stal 33. guvernérem Kalifornie.
27. ledna – Při požáru v kabině kosmické lodi Apolla 1 v průběhu nácviku startu tragicky zahynuli 3 američtí astronauti.
27. února – Antigua a Barbuda získala vnitřní autonomii jako přidružený stát Velké Británie.
1. března – V Londýně byla otevřena koncertní síň Queen Elizabeth Hall.
9. března – Dcera Josefa Stalina Světlana Allilujevová emigrovala do USA.
11. března – Začala občanská válka v Kambodži.
12. března – Indonéským prezidentem se na 31. let stal Suharto.
26. března – Papež Pavel VI. vydal encykliku Populorum progressio o kapitalismu, sociálních právech a nerovnosti mezi lidmi.
9. dubna – Uskutečnil se první let letadla Boeing 737.
15. dubna – V New Yorku a San Francisku se konaly několikatisícové demonstrace proti válce ve Vietnamu.
21. dubna – Vojenská junta provedla v Řecku převrat a na 7 let převzala moc v zemi.
24. dubna – Sovětský kosmonaut Vladimir Komarov zahynul při neúspěšném přistání lodi Sojuz 1.
28. dubna–27. října – V kanadském Montréalu se konala výstava Expo 1967, které se účastnilo i Československo.
4. května – Americká NASA vypustila družici Lunar Orbiter 4, která pořídila 270 snímků přivrácené i odvrácené strany Měsíce.
23. května – Egypt uzavřel pro lodě Izraele Tiranskou úžinu, což mezinárodní právo hodnotí jako válečný akt.
27. května – V referendu bylo původním obyvatelům Austrálie Aboridžincům přiznána občanská práva.
30. května – Na jihovýchodě Nigérie byl vyhlášen samostatný stát Biafra.
2. června – Při protestech proti návštěvě íránského šáha Muhammada Rezi Pahlavího v Západním Berlíně byl agentem Stasi zabit student Benno Ohnesorg
5. června – Izraelské jednotky napadly Egypt, začala šestidenní válka; Jordánsko a Sýrie vyhlásily Izraeli válku.
11. června – Šestidenní válka skončila porážkou arabské koalice.
12. června – V Sovětském svazu byla vypuštěna sonda Veněra 4, která provedla analýzu atmosféry Venuše.
6. července
- Při železniční nehodě u východoněmeckého Magdeburgu zahynulo 94 lidí.
- Začala Nigerijská občanská válka.
14. července – Vznikla Světová organizace duševního vlastnictví.
5. září – V kanadském Ganderu se zřítil Iljušin Il-18 Československých aerolinií na lince z Prahy do Havany a zemřelo 37 lidí.
10. září – Britská vláda uspořádala referendum v Gibraltaru o statutu Gibraltarského území.
21. říjen – Egyptské raketové čluny sovětského typu 183P (v kódu NATO Komar) potopily raketami SS-N-2 Styx nedaleko Port Saidu izraelský torpédoborec Eilat a byla zahájena Opotřebovací válka.
28. listopadu – Byla vyhlášena Jihojemenská lidová republika.
11. prosince – Byla založena Lidová fronta pro osvobození Palestiny.
Spojené arabské emiráty se staly členy Organizace zemí vyvážejících ropu.
V San Francisku vyhlášeno hnutí hippies.

Vědy a umění

4. října – Divadlo Járy Cimrmana uvádí veřejnou premiéru své první hry Akt
21. října – Po posledním představení ve staré budově se uskutečnil veselý smuteční průvod, kterým se zaměstnanci Divadla pracujících ve Gottwaldově rozloučili s prostory dřívějšího Komorního kina a přesunuli se do nově postavené budovy divadla.
11. listopadu – Slavnostní otevření nové divadelní budovy Divadla pracujících v Gottwaldově (Zlíně) premiérou hry Jiřího Mahena Jánošík v režii Karel Pokorného, v titulní roli s Miroslavem Moravcem
13. listopadu – Mladý houslista Václav Hudeček je představen Davidu Oistrachovi, který se nabídl, že ho bude učit
24. listopad – Premiéra českého historického filmu Markéta Lazarová Františka Vláčila podle stejnojmenné knihy Vladislava Vančury.
3. prosince – jihoafrický chirurg Christiaan Barnard provádí první transplantaci srdce.
Natočen poslední díl seriálu Tom a Jerry.
Založen soutěžní hudební festival Porta.
Vznikl programovací jazyk Simula 67.
První vydání sbírky povídek A.C.Clarka Devět miliard božích jmen.
V tomto roce vyvezla M. Quantová do Francie 30 000 obleků. Paříž ztrácí v módě své dominantní postavení. Objevují se nová módní centra: Itálie, Moskva atd.

Sport

2. ledna – Pedro Rodríguez na voze Cooper T 12 zvítězil v Grand Prix JAR.

Nobelova cena

Nobelova cena za fyziku – Hans Bethe
Nobelova cena za chemii – Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství – Ragnar Granit, Haldan Keffer Hartline, George Wald
Nobelova cena za literaturu – Miguel Ángel Asturias
Nobelova cena míru – (Cena neudělena, finanční část vložena 1/3 do společného fondu Nobelových cen, 2/3 do zvláštního fondu Nobelovy ceny míru.)

Narození

Česko

25. ledna – Václav Němeček, fotbalista
29. ledna – Cyril Suk, tenista
4. února – Jiří Dvořák, herec
7. únor – David Nykl, kanadský herec českého původu
8. února – Petr Hošek, baskytarista († 23. ledna 2023)
11. února – Ladislav Lubina, bývalý hráč a současný trenér ledního hokeje
20. února – Robert Kodym, zpěvák a textař
17. března – Simona Monyová, spisovatelka († 3. srpna 2011)
18. března – Mahulena Bočanová, herečka
23. března – Kateřina Kornová, herečka, modelka, moderátorka a podnikatelka
25. března – Pavel Kohout (ekonom), ekonom
14. dubna – Sára Saudková, fotografka
2. května – Alan Černohous, básník a spisovatel
3. května – Hana Kotková, houslistka
11. května – Zdeněk Jánoš, fotbalový brankář († 15. září 1999)
14. května – Pavel Kalný, horolezec, povoláním psychiatr († 10. května 2006)
24. května – Leona Machálková, zpěvačka
26. května – Martin Zounar, herec
29. května – Bohdan Sláma, režisér
27. června – Jan Hřebejk, režisér
9. srpna – Dana Vávrová, herečka († 5. února 2009)
11. srpna – Ostravak Ostravski, ostravský blogger
18. srpna – Robert Záruba, sportovní komentátor
20. června – Petr Kolář (zpěvák), zpěvák
30. července – Libor Barta, hokejový brankář
21. srpna – Petr Zelenka, dramatik, scenárista a režisér
27. srpna – Lucie Talmanová, politička, manželka Mirka Topolánka
29. srpna – Jiří Růžek, fotograf
30. srpna – Jakub Stretti, malíř
9. září – Hana Andronikova, spisovatelka († 20. prosince 2011)
16. září – Ludmila Peterková, klarinetistka
27. listopadu
- Ivan Adamovič, spisovatel
- Igor Indruch, spisovatel a překladatel
- Martin Minařík, horolezec († duben 2009)
1. prosince – Nela Boudová, herečka
15. prosince – David Černý, výtvarný umělec
27. prosince – Šimon Pánek, politický aktivista, humanitární pracovník
31. prosince – Jiří Kulhánek, spisovatel sci-fi

Svět

02. ledna – Tia Carrereová, americká herečka, modelka a zpěvačka, Francois Pienaar jihoafrický rugbista
07. ledna –
- Nick Clegg, britský politik, předseda Liberálně demokratické strany
- Johannes Brandrup, německý herec
- Irrfan Khan, indický herec († 29. dubna 2020)
09. ledna – Claudio Caniggia, argentinský fotbalista
12. ledna – Richard Stanke, slovenský herec
14. ledna – Emily Watson, anglická herečka
18. ledna – Iván Zamorano, chilský fotbalový brankář
23. ledna – Judita Hansman, slovenská herečka
02. února – Artūrs Irbe, lotyšský hokejový brankár
10. února – Laura Dernová, americká herečka, režisérka a filmová producentka
15. února – Bronnie Ware, australská písničkářka a spisovatelka
17. února – Roman Pivarník, slovenský fotbalista a trenér
18. února
- Roberto Baggio, italský fotbalista
- Colin Jackson, britský atlet
19. února – Benicio del Toro, portorikánský herec a producent
20. února – Kurt Cobain, americký rockový zpěvák, zakladatel skupiny Nirvana († 5. dubna 1994)
02. března – Alexander Vencel ml., slovenský fotbalový brankář
08. března – Will Gadd, kanadský horolezec
17. března – Billy Corgan, americký hudebník (The Smashing Pumpkins)
20. března – Jonas Thern, bývalý švédský fotbalista
29. března – Michel Hazanavicius, francouzský filmový režisér a scenárista
18. dubna – Maria Bellová, americká herečka
05. května – Carlos Alberto Dias, brazilský fotbalista
12. května – Martina Lubyová, slovenská ministryně školství († 20. listopadu 2023)
17. května – Joseph Acabá, americký astronaut
22. května – Katarína Brychtová, slovenská herečka a moderátorka
27. května – Paul Gascoigne, anglický fotbalista
28. května – Szidi Tobias, slovenská zpěvačka
06. června
- József Berényi, slovenský politik
- Paul Giamatti, americký herec
20. června – Nicole Kidman, australská herečka a producentka
20. června – Richard Kruspe, německý hudebník
01. července – Pamela Anderson, kanadská herečka a modelka
02. července – Claudio Biaggio, argentinský fotbalista
11. července – Jeff Corwin, americký moderátor naučných televizních pořadů o přírodě
12. července – John Petrucci, americký rockový kytarista
13. července
- Benny Benassi, italský DJ
- Andrej Kraus, slovenský herec, humorista, scenárista a moderátor
14. července – Karsten Braasch, německý tenista
16. července
- Joel Stransky, jihoafrický ragbista
- Will Ferrell, americký herec a komik
18. července – Vin Diesel, americký herec, spisovatel, režisér, scenárista a producent
23. července – Philip Seymour Hoffman, americký herec († 2. února 2014)
25. července
- Matt LeBlanc, americký herec
- John Petrucci, americký rockový kytarista (Dream Theater)
04. srpna – Marcelo Filippini, uruguayský tenista
18. srpna – Dan Peters, americký hudebník
21. srpna – Carrie-Anne Mossová, kanadská filmová a televizní herečka a bývalá modelka
22. srpna – Layne Staley, americký hudebník, zpěvák a kytarista kapely Alice in Chains († 2002)
05. září – Adnan Çolak, turecký sériový vrah
12. září – Jason Statham, britský herec, závodní skokan do vody a model
13. září – Michael Johnson, atlet USA
21. září – Faith Hill, americká country zpěvačka
28. září
- Mira Sorvino, americká herečka
- Włodzimierz Zawadzki, polský zápasník
02. října
- Frankie Fredericks, namíbíjsky atlet
- Thomas Muster, rakouský tenista
06. října – Attila Ambrus, maďarský hokejista
07. října – Thom Yorke, britský zpěvák a hudebník, spoluzakladatel skupiny Radiohead
10. října
- Jonathan Littell, francouzsky píšící americký spisovatel
- Gavin Newsom
16. října – Albin Julius, rakouský hudebník († 4. května 2022)
17. října – Nathalie Tauziatová, francouzská tenistka
27. října – Scott Weiland, americký hudebník, textař a zpěvák († 3. prosince 2015)
28. října – Julia Robertsová, americká herečka
29. října – Rufus Sewell, britský herec
03. listopadu – Steven Wilson, britský zpěvák a kytarista
07. listopadu – David Guetta, francouzský DJ
08. listopadu – Courtney Thorne-Smith, americká herečka
22. listopadu
- Boris Becker, německý tenista
- Mark Ruffalo, americký herec
13. prosince – Jamie Foxx, americký herec, komik a zpěvák
16. prosinec
- Donovan Bailey, kanadský atlet
- Miranda Otto, novozélandská herečka
17. prosince – Salavat Rachmetov, ruský sportovní lezec
19. prosince – Criss Angel, americký hypnotizér, mág, herec a hudebník
22. prosince – Aleksandar Milenković, srbský sportovec
29. prosince – Andy Wachowski, americký scenárista, režisér a producent
? – David Peace, anglický spisovatel

Úmrtí

Česko

03. ledna – Jaroslav Fragner, architekt a malíř (* 25. prosince 1898)
04. ledna – Josef Ryšavý, profesor geodezie a rektor na ČVUT (* 6. ledna 1884)
08. ledna – Josef Böhm, hudební skladatel, varhaník a sbormistr (* 20. listopadu 1881)
10. ledna
- Marie Charousová-Gardavská, autorka dětských knih (* 14. února 1893)
- Vilém Petrželka, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 10. září 1889)
11. ledna – Otakar Čapek, mystik, spisovatel, oběť komunistického režimu (* 23. března 1893)
16. ledna – Marie Majerová, spisovatelka (* 1. února 1882)
17. ledna – Jiří Levý, literární teoretik (* 8. srpna 1926)
28. ledna – Václav Wasserman, režisér (* 19. února 1898)
04. února – Igo Etrich, rakouský letecký konstruktér (* 25. prosince 1879)
10. února – Vladimír Raffel, spisovatel a psychiatr (* 30. srpna 1898)
13. února – Čeněk Kudláček, československý generál, legionář, protinacistický a protikomunistický odbojář (* 19. července 1896)
26. února – Antonín Machát, československý politik (* 5. listopadu 1880)
27. února – Theodor Ježdík, profesor hydrologie, rektor ČVUT (* 9. listopadu 1889)
28. února – Josef Svoboda, masový vrah (* 1. listopadu 1923)
02. března – Hans Ledwinka, rakouskočeský automobilový konstruktér (* 14. února 1878)
03. března – Josef Resl, plzeňský arcibiskupský vikář (* 18. října 1885)
04. března – Otto Muneles, filolog, judaista a znalec židovské mystiky (* 8. ledna 1894)
17. března – Jiří Valja, spisovatel (* 22. července 1914)
19. března – Gustav Hilmar, herec, malíř a sochař (* 30. ledna 1891)
21. března – Eva Šolcová, divadelní a filmová herečka (* 24. května 1945)
24. března – Antonín Pelc, karikaturista, malíř a ilustrátor (* 16. ledna 1895)
27. března
- Richard Tesařík, generálmajor, Hrdina Sovětského svazu (* 3. prosince 1915)
- Jaroslav Heyrovský, chemik (* 20. prosince 1890)
01. dubna – Max Lobkowicz, šlechtic, politik a diplomat (* 26. prosince 1888)
02. května – Jan Eisner, archeolog (* 24. dubna 1885)
05. dubna – Oldřich Kovář, operní pěvec (* 21. února 1907)
09. dubna – Josef Adam, poslanec Českého zemského sněmu a meziválečný poslanec (* 9. prosince 1874)
10. dubna – Eduard Hnilička, architekt a grafik (* 1. února 1887)
16. dubna – Vincenc Straňák, katolický kněz, teolog (* 22. května 1894)
27. dubna – Karel Hladík, sochař (* 27. června 1912)
29. dubna – František Wonka, římskokatolický duchovní a kronikář (* 11. května 1900)
06. května – Jakub Janovský, československý politik (* 4. srpna 1876)
07. května – Jan Gillar, architekt (* 24. června 1904)
12. května
- Timotheus Vodička, filosof, katolický spisovatel, redaktor a překladatel (* 16. září 1910)
- Julius Kalaš, hudební skladatel, pedagog a klavírista (* 18. srpna 1902)
15. května – Jaromír Fiala, hudební pedagog, spisovatel, překladatel a skladatel (* 30. prosince 1892)
16. května – Josef Tříška, malíř (* 16. března 1885)
19. května – František R. Kraus, spisovatel, novinář a člen protinacistického odboje (* 14. října 1903)
20. května – Kuzma, spisovatel a překladatel (* 17. března 1900)
27. května – Josef Velenovský, písecký malíř a fotograf (* 3. března 1887)
22. června – Richard Hrdlička, historik a spisovatel (* 10. dubna 1868)
04. července – Ondřej Sekora, spisovatel a kreslíř (* 25. září 1899)
17. července – Antonín Kubát, „Poslední podskalák“ (* 27. listopadu 1868)
28. července – Vít Skála, malíř, scénograf a režizér (* 18. ledna 1883)
31. července – Vlastimil Kopecký, fotbalový hráč a trenér klubu SK Slavia Praha (* 14. října 1912)
08. srpna – Jaromír Weinberger, hudební skladatel a dirigent (* 8. ledna 1896)
22. srpna – Otýlie Beníšková, herečka (* 25. října 1882)
27. srpna
- Kamil Henner, zakladatel moderní neurologie (* 30. března 1895)
- Břetislav Kafka, řezbář, sochař a léčitel (* 14. května 1891)
29. srpna – Ludvík Hilgert, architekt (* 24. září 1895)
31. srpna – Mária Sýkorová, herečka (* 22. dubna 1888)
10. září – Jan Dokulil, učitel, národopisec, vlastivědec, muzejník a spisovatel (* 1887)
15. září – Jan Harus, československý politik, ministr (* 12. července 1892)
17. září – Pavel Jáchym Šebesta, misionář, etnograf, antropolog a lingvista (* 20. března 1887)
24. září – Karel Chotek, etnograf (* 12. června 1881)
16. října – František Xaver Margold, malíř a restaurátor (* 5. července 1887)
23. října – Jindřich Jindřich, hudební skladatel a etnograf (* 5. března 1876)
15. listopadu – Stanislav Lom, dramatik, spisovatel a kritik (* 13. listopadu 1883)
16. listopadu – František Roland, herec (* 22. ledna 1888)
18. listopadu – Alžběta Birnbaumová, historička umění a spisovatelka (* 16. března 1898)
21. listopadu
- Rudolf Deyl mladší, herec (* 6. července 1912)
- František Machník, politik (* 30. dubna 1886)
24. listopadu – Andula Sedláčková, herečka (* 29. září 1887)
16. prosince – Josef Dvořák, malíř a tkadlec (* 21. prosince 1883)
24. prosince – Zdeněk Souček, lékař, polárník a průzkumník tropických oblastí (* 9. září 1917)
25. prosince
- Karel Pátek, fyzik (* 5. května 1927)
- Josef Kokeš, malíř (* 16. listopadu 1906)
29. prosince – František Rouček, děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity (* 25. dubna 1891)
30. prosince – Gustav Havel, motocyklový závodník (* 27. srpna 1930)
0? – František Fechtner, preparátor Botanického ústavu, mykolog (* 1883)

Svět

4. ledna
- Donald Campbell, britský automobilový závodník (* 23. března 1921)
- Boris Kraigher, slovinský politik, národní hrdina Jugoslávie (* 14. února 1914)
8. ledna – Zbigniew Cybulski, polský herec a scenárista (* 3. listopadu 1927)
15. ledna – Albert Szirmai, maďarský operetní skladatel (* 2. července 1880)
17. ledna – Evelyn Nesbitová, americká modelka a herečka (* 25. prosince 1884)
19. ledna
- Taavi Tamminen, finský zápasník, mistr světa (* 10. března 1889)
- Kazimierz Funk, polský vědec, objevitel vitamínu B1 (* 23. února 1884)
25. ledna – Fatma Uliye Sultan, osmanská princezna (* 12. září 1892)
27. ledna – Roger Bruce Chaffee, americký vojenský letec a astronaut (* 15. února 1935)
30. ledna – Eddie Tolan, americký sprinter, zlato na OH 1932 (* 29. září 1908)
7. února – Lajos Egri, americký dramatik maďarského původu (* 4. června 1888)
13. února – Forugh Farrokhzad, íránská básnířka a filmová režisérka (* 5. ledna 1935)
15. února – Little Walter, americký zpěvák, hamonikář a kytarista (* 1. května 1930)
17. února – Henri Perruchot, francouzský spisovatel, výtvarný a literární kritik (* 27. ledna 1917)
18. února – Robert Oppenheimer, americký fyzik (* 22. dubna 1904)
21. února – Wolf Albach-Retty, rakouský herec (* 28. května 1906)
27. ledna
- Edward Higgins White, americký astronaut (* 14. listopadu 1930)
- Virgil Ivan Grissom, americký astronaut (* 3. dubna 1926)
4. března – Vladan Desnica, srbský a chorvatský spisovatel (* 17. září 1905)
5. března – Muhammad Mosaddek, íránský předseda vlády (* 16. června 1882)
6. března – Zoltán Kodály, maďarský hudební skladatel (* 16. prosince 1882)
7. března – Alice B. Toklasová, americká spisovatelka (* 30. dubna 1877)
14. března – Moše Štekelis, izraelský archeolog (* 18. června 1898)
18. března – Julio Baghy, maďarský herec, režisér a esperantista (* 13. ledna 1891)
20. března – Karl Gustav Bruchmann, německý archivář, filolog a historik (* 2. října 1902)
25. března – Johannes Itten, švýcarsk expresionistický malíř (* 11. listopadu 1888)
26. března – Grigorij Žatkovič, první guvernér Podkarpatské Rusi (* 2. prosince 1886)
27. března – Malcolm Arbuthnot, anglický fotograf a malíř (* 1877)
31. března – Rodion Jakovlevič Malinovskij, maršál Sovětského svazu (* 23. listopadu 1898)
2. dubna – Avraham Elmalich, izraelský politik (* 1876)
4. dubna – Héctor Scarone, uruguayský fotbalista (* 26. listopadu 1898)
5. dubna – Johan Falkberget, norský spisovatel a politik (* 30. září 1879)
9. dubna – Radim Kettner, český geolog a báňský odborník (* 5. května 1891)
15. dubna – Totò, italský komik a zpěvák (* 15. února 1898)
18. dubna – Friedrich Heiler, německý religionista a filozof náboženství (* 30. ledna 1892)
19. dubna
- Konrad Adenauer, německý kancléř (* 5. ledna 1876)
- William Boyle, 12. hrabě z Corku a Orrery, britský admirál a šlechtic (* 30. listopadu 1873)
24. dubna – Vladimir Komarov, sovětský kosmonaut (* 16. března 1927)
6. května – Helena Koželuhová, československá politička (* 7. května 1907)
13. května – Barnett Stross, britský lékař a politik, iniciátor kampaně za obnovu Lidic (* 25. prosince 1899)
15. května – Edward Hopper, americký malíř (* 22. července 1882)
19. května – Elmo Hope, americký jazzový pianista (* 27. června 1923)
21. května – Géza Lakatos, maďarský generál, předseda vlády (* 30. dubna 1890)
22. května – Langston Hughes, americký básník (* 1. února 1902)
23. května – Peter Hansen, německý generál, zakladatel polního dělostřelectva Waffen-SS (* 30. listopadu 1896)
25. května – Samko Dudík, slovenský lidový umělec (* 28. října 1880)
27. května – Ernst Niekisch, německý levicový politik a žurnalista (* 23. května 1889)
29. května – Georg Wilhelm Pabst, rakouský filmový režisér narozený v Čechách (* 25. srpna 1885)
2. června – Ja'akov Zerubavel, izraelský politik (* 14. ledna 1886)
3. června
- James Dugan, americký historik a novinář (* 7. května 1912)
- Arthur Ransome, anglický spisovatel (* 18. ledna 1884)
10. června – Spencer Tracy, americký filmový herec (* 5. dubna 1900)
11. června – Wolfgang Köhler, německý psycholog (* 21. ledna 1887)
13. června – Gerald Patterson, australský tenista (* 17. prosince 1895)
26. června – Françoise Dorléac, francouzská filmová herečka (* 21. března 1942)
29. června – Primo Carnera, italský boxer, mistr světa v supertěžké váze (* 26. října 1906)
1. července – Max Schulze-Sölde, německý malíř (* 25. ledna 1887)
8. července – Vivien Leighová, anglická herečka (* 5. listopadu 1913)
9. července – Eugen Fischer, německý profesor antropologie a eugeniky. (* 5. července 1874)
10. července – Albertine Sarrazinová, francouzská spisovatelka a básnířka (* 17. září 1937)
13. července
- Tom Simpson, britský cyklista (* 30. listopadu 1937)
- André Mazon, francouzský slavista (* 7. září 1881)
14. července – Alojz Gradnik, slovinský básník, soudce a překladatel (* 3. srpna 1882)
17. července – John Coltrane, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 23. září 1926)
21. července – Albert Lutuli, prezident Afrického národního kongresu (* ? 1898)
22. července – Carl Sandburg, americký novinář, spisovatel, hudebník a historik (* 6. ledna 1878)
25. července – Jozef Leo Cardijn, belgický kardinál (* 18. listopadu 1882)
30. července – Alexander Strachwitz, český šlechtic a politik (* 27. října 1892)
1. srpna
- Richard Kuhn, německý biochemik, Nobelova cena za chemii 1938 (* 3. prosince 1900)
- Michail Kovaljov, sovětský generál (* 7. července 1897)
6. srpna – Lajos Áprily, maďarský básník a překladatel (* 14. listopadu 1887)
15. srpna – René Magritte, belgický surrealistický malíř (* 21. listopadu 1898)
16. srpna – Arthur Omre, norský spisovatel (* 17. prosince 1887)
19. srpna – Hugo Gernsback, americký spisovatel a editor science fiction (* 16. srpna 1884)
25. srpna – Paul Muni, americký herec (* 22. září 1895)
27. srpna
- Väinö Kokkinen, finský zápasník (* 25. listopadu 1899)
- Brian Epstein, manažer skupiny Beatles (* 19. září 1934)
31. srpna – Ilja Grigorjevič Erenburg, ruský spisovatel (* 27. ledna 1891)
2. září – Vladimír Čobrda, slovenský evangelický biskup a politik (* 1. ledna 1880)
4. září – Jaroslav Vlček, český fotbalový reprezentant (* 12. února 1900)
5. září – Vilho Tuulos, finský olympijský vítěz v trojskoku (* 26. března 1895)
8. září
- Kira Kirillovna Ruská, dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova (* 9. května 1909)
- Juliusz Rómmel, polský generál (* 3. června 1881)
9. září – Igor Vsevoložskij, ruský sovětský spisovatel (* 5. srpna 1903)
12. září – Vladimir Bartol, slovinský spisovatel (* 24. února 1903)
18. září – John Douglas Cockcroft, britský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1951 (* 27. května 1897)
24. září – Robert van Gulik, nizozemský orientalista, diplomat, hudebník a spisovatel (* 9. srpna 1910)
25. září – Stanisław Sosabowski, polský generál za druhé světové války (* 3. května 1892)
27. září – Felix Felixovič Jusupov, ruský kníže, vrah Rasputina (* 23. března 1887)
29. září – Carson McCullersová, americká spisovatelka (* 19. února 1917)
3. října – Woody Guthrie, americký folkový písničkář (* 14. července 1912)
7. října – Norman Angell, anglický pedagog, novinář a politik (* 26. prosince 1872)
8. října – Clement Attlee, britský politik a předseda vlády (* 3. ledna 1883)
9. října
- Joseph Pilates, německý tvůrce cvičení pilates (* 9. prosince 1883)
- André Maurois, francouzský spisovatel (* 26. července 1885)
- Dr. Ernesto Rafael Guevara de la Serna (Che Guevara), argentinský revolucionář (popraven) (* 14. června 1928)
- Cyril Norman Hinshelwood, anglický fyzikální chemik, Nobelova cena za chemii 1956 (* 19. června 1897)
- Gordon Allport, americký psycholog (* 11. listopadu 1897)
11. října
- Ivan Stěpanovič Isakov, admirál loďstva Sovětského svazu (* 22. srpna 1894)
- Stanley Morison, britský typograf a novinář (* 6. května 1889)
13. října – Dobrivoje Božić, srbský inženýr a vynálezce (* 23. prosince 1885)
14. října – Marcel Aymé, francouzský spisovatel a dramatik (* 29. března 1902)
17. října – Pchu I, poslední čínský císař (* 7. února 1906)
21. října – Ejnar Hertzsprung, dánský astronom (* 10. října 1873)
23. října
- Janez Hribar, slovinský komunista, politik a národní hrdina (* 3. září 1909)
- Schöne Náci, rázovitá figurka bratislavských ulic a kaváren (* 11. srpna 1897)
5. listopadu
- Maximos IV. Saïgh, syrský kardinál, patriarcha antiochijský (* 10. dubna 1878)
- Joseph Kesselring, americký spisovatel (* 21. července 1902)
6. listopadu – Paul Nougé, belgický surrealistický básník a fotograf (* 13. února 1895)
7. listopadu – John Nance Garner, viceprezident USA (* 22. listopadu 1868)
19. listopadu – João Guimarães Rosa, brazilský spisovatel (* 27. června 1908)
20. listopadu – Wolfram von den Steinen, německo-švýcarský historik (* 23. listopadu 1892)
25. listopadu – Ossip Zadkine, sochař a grafik ruského původu (* 14. července 1890)
29. listopadu – Ferenc Münnich, maďarský komunistický politik, ministr vnitra (* 16. listopadu 1886)
30. listopadu – Heinz Tietjen, německý dirigent a operní režisér (* 24. června 1881)
1. prosince – Francisko Szilágyi, maďarský a švédský esperantista, spisovatel (* 1. února 1895)
10. prosince – Otis Redding, americký soulový zpěvák (* 9. září 1941)
11. prosince – Sydir Kovpak, sovětský generál během druhé světové války, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu (* 7. června 1887)
16. prosince – Antonio Riberi, papežský diplomat a kardinál pocházející z Monaka (* 15. června 1897)
17. prosince – Harold Holt, australský politik, předseda vlády (* 4. srpna 1908)
27. prosince
- Percy Hodge, britský olympijský vítěz 1920 (* 26. prosince 1890)
- Julius Schaub, pobočník Adolfa Hitlera, zakladatel SS (* 20. srpna 1898)
? – Harold Gresley, britský malíř (* 1892)

Hlavy států

Československo – Antonín Novotný (1957–1968) (premiér Jozef Lenárt 1963–1968)
Čína – Mao Ce-tung (1949–1976)
Dánsko – Frederik IX. (1947–1972)
Egypt – Gamál Násir (1956–1970)
Francie – Charles de Gaulle (1959–1969)
Itálie – Giuseppe Saragat (1964–1971)
Japonsko – Hirohito (1926–1989)
Maďarsko – István Dobi (1952–1967) / Pál Losonczi (1967–1987)
Německá demokratická republika – Walter Ulbricht (1960–1973)
Nizozemsko – Juliána Nizozemská (1948–1980)
Rakousko – Franz Jonas (1965–1974) (kancléř Josef Klaus 1964–1970)
Řecko – Konstantin II. (1964–1973)
Sovětský svaz – Leonid Iljič Brežněv (1964–1982)
Spojené království – Alžběta II. (1952–2022) (premiér Harold Wilson 1964–1970)
Spolková republika Německo – Heinrich Lübke (1959–1969) (kancléř Kurt Georg Kiesinger 1966–1969)
Španělsko – Francisco Franco (1939–1975)
Švédsko – Gustav VI. Adolf (1950–1973)
Turecko – Cevdet Sunay (1966–1973)
USA – Lyndon B. Johnson (1963–1969)
Vatikán – Pavel VI. (1963–1978)

Reference

↑ 7 mrtvych pod lavínou v Mačacom kotli [online]. Horydoly.cz [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.
↑ Žďákovský most se po víc než roce otevřel řidičům. Chodcům ne. Týden.cz [online]. 2016-09-16 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.
↑ MATEJIČKA, Ivan. Konflikt Novotného v Martine podľa historika odštartoval jeho pád. SMR.sk [online]. 2007-08-24 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.
↑ Voda ve třinácté řadě i Filmovka. I takových bylo 50 let v kině Hvězda. Slovácký deník [online]. 2017-10-06 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie 1967 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1967 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1967

Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1967
Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1967
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1967
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 47 rok 1967

[1] 7 mrtvych pod lavínou v Mačacom kotli [online]. Horydoly.cz [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.

[2] Žďákovský most se po víc než roce otevřel řidičům. Chodcům ne. Týden.cz [online]. 2016-09-16 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.

[3] MATEJIČKA, Ivan. Konflikt Novotného v Martine podľa historika odštartoval jeho pád. SMR.sk [online]. 2007-08-24 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.

[4] Voda ve třinácté řadě i Filmovka. I takových bylo 50 let v kině Hvězda. Slovácký deník [online]. 2017-10-06 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]