Frederik IX.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frederik IX. Dánský
král dánský
Králova fotografie z roku 1935
Králova fotografie z roku 1935
Doba vlády 19471972
Úplné jméno Kristián Bedřich František Michael Karel Valdemar Jiří
Narození 11. března 1899
Sorgenfri
Úmrtí 14. ledna 1972
Kodaň
Pohřben Katedrála v Roskilde
Předchůdce Kristián X.
Nástupce Markéta II.
Královna Ingrid Švédská
Potomci Markéta II.
Benedikta
Anna Marie
Rod Oldenburkové
Dynastie Glücksburkové
Otec Kristián X.
Matka Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská

Frederik IX. (Christian FREDERIK Franz Michael Carl Valdemar Georg; 11. března 1899, Sorgenfri14. ledna 1972, Kodaň) byl dánský král vládnoucí v letech 19471972.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. března 1899 na zámku Sorgenfri jako první dítě krále Kristiána X. a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Velmi mladý nastoupil do námořní školy. Několik let sloužil jako podřízený důstojník a následně obdržel velení v dánském loďstvu. V dubnu 1947 nastoupil po svém otci na trůn; vzápětí vyvstala otázka následnictví, neboť neměl mužského potomka - byl otcem tří dcer. Podle stávajících pravidel by tedy následníkem měl být jeho mladší bratr, princ Knud, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. Otázka následnictví byla veřejností i parlamentem dlouze diskutována s tím výsledkem, že v roce 1953 byla v tomto směru přepracována ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem.

Frederik IX. odboural všechny bariéry mezi královskou rodinou a lidem a se svou ženou vedl život spíše měšťanský než královský. Byl velkým milovníkem hudby, a to nejen pasivním, ale i aktivním - byl skvělým pianistou a pravidelně dirigoval Královský kostelní orchestr a Symfonický orchestr dánského rozhlasu. Jörgen Hoeber, dirigent orchestru Královského divadla, o něm dokonce prohlásil, že kdyby Frederik nebyl králem, byl by jedním z nejlepších dánských dirigentů. Byl nositelem Podvazkového řádu, nejstaršího řádu Britského impéria.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 se měl oženit s řeckou princeznou Olgou, dcerou knížete Nikolase Řeckého, protože to však byla jeho sestřenice z druhého kolena (jejich dědové, Frederik VIII. a Jiří I. Řecký byli bratři, synové tzv. "tchána Evropy" Kristiána IX.), ze sňatku sešlo. Oženil se až 24. května 1935 se švédskou princeznou Ingrid, s níž ho sice rovněž pojily příbuzenské vztahy, avšak již ne tak blízké: v příbuzenské linii od švédského krále Oskara I. byli třetí bratranci a v linii od ruského cara Pavla I. byl Frederik bratrancem Ingridiny matky.

Z jejich manželství vzešly tři dcery:

Frederik zemřel 14. ledna 1972 ve věku sedmdesáti tří let na zápal plic v městské nemocnici v Kodani. Na trůn po něm nastoupila jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.

Oficiální titul Frederika IX. byl:

Frederik IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Kristián X.
Znak z doby nástupu Dánský král
19471972
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Markéta II.
Předchůdce:
Kristián X.
Znak z doby nástupu král Wendů a Gothů
19471972
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Kristián X.
Vilém Fridrich Glücksburský
Znak z doby nástupu Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
19471972
Vilém Fridrich Glücksburský, do r. 1965
Petr Glücksburský, od r. 1965
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr Glücksburský