Frederik IX.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frederik IX. Dánský
král dánský
Portrét
Králova fotografie z roku 1935
Doba vlády19471972
Úplné jménoKristián Bedřich František Michael Karel Valdemar Jiří
Narození11. března 1899
Sorgenfri
Úmrtí14. ledna 1972 (ve věku 72 let)
Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceKristián X.
NástupceMarkéta II.
ManželkaIngrid Švédská
PotomciMarkéta II.
Benedikta
Anna Marie
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecKristián X.
MatkaAlexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik IX. (Christian FREDERIK Franz Michael Carl Valdemar Georg; 11. března 1899, Sorgenfri14. ledna 1972, Kodaň) byl dánský král vládnoucí v letech 19471972.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. března 1899 na zámku Sorgenfri jako první dítě krále Kristiána X. a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Velmi mladý nastoupil do námořní školy. Několik let sloužil jako podřízený důstojník a následně obdržel velení v dánském loďstvu. V dubnu 1947 nastoupil po svém otci na trůn; vzápětí vyvstala otázka následnictví, neboť neměl mužského potomka – byl otcem tří dcer. Podle stávajících pravidel by tedy následníkem měl být jeho mladší bratr, princ Knud, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. O následnictví veřejnost i parlament dlouze diskutoval. Nakonec v roce 1953 se v tomto směru přepracovala ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem.

Frederik IX. odboural všechny bariéry mezi královskou rodinou a lidem a se svou ženou vedl život spíše měšťanský než královský. Byl velkým milovníkem hudby, a to nejen pasivním, ale i aktivním – byl skvělým pianistou a pravidelně dirigoval Královský kostelní orchestr a Symfonický orchestr dánského rozhlasu. Jörgen Hoeber, dirigent orchestru Královského divadla, o něm dokonce prohlásil, že kdyby Frederik nebyl králem, byl by jedním z nejlepších dánských dirigentů. Byl nositelem Podvazkového řádu, nejstaršího řádu Britského impéria.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 se měl oženit s řeckou princeznou Olgou, dcerou knížete Nikolase Řeckého, protože to však byla jeho sestřenice z druhého kolena (jejich dědové, Frederik VIII. a Jiří I. Řecký byli bratři, synové tzv. „tchána Evropy Kristiána IX.), ze sňatku sešlo. Oženil se až 24. května 1935 se švédskou princeznou Ingrid, s níž ho sice rovněž pojily příbuzenské vztahy, avšak již ne tak blízké: v příbuzenské linii od švédského krále Oskara I. byli třetí bratranci a v linii od ruského cara Pavla I. byl Frederik bratrancem Ingridiny matky.

Z jejich manželství vzešly tři dcery:

Frederik zemřel 14. ledna 1972 ve věku sedmdesáti tří let na zápal plic v městské nemocnici v Kodani. Na trůn po něm nastoupila jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.

Oficiální titul Frederika IX. byl:

Frederik IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Frederika IX..

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Kristián X.
 
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Karel XV.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 
'Frederik IX.'
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandrina Pruská
 
 
Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jindřich LXIII. Reuss-Köstritz
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolbergu-Wernigerode
 
 
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Ruský
 
 
Michail Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Anastázie Michailovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
Cecilie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Kristián X.
Znak z doby nástupu Dánský král
19471972
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Markéta II.
Předchůdce:
Kristián X.
Znak z doby nástupu král Wendů a Gothů
19471972
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-