Frederik IX.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frederik IX. Dánský
král dánský
Králova fotografie z roku 1935
Králova fotografie z roku 1935
Doba vlády 19471972
Úplné jméno Kristián Bedřich František Michael Karel Valdemar Jiří
Narození 11. března 1899
Sorgenfri
Úmrtí 14. ledna 1972 (ve věku 72 let)
Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
Pohřben Katedrála v Roskilde
Předchůdce Kristián X.
Nástupce Markéta II.
Královna Ingrid Švédská
Potomci Markéta II.
Benedikta
Anna Marie
Rod Oldenburkové
Dynastie Glücksburkové
Otec Kristián X.
Matka Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederik IX. (Christian FREDERIK Franz Michael Carl Valdemar Georg; 11. března 1899, Sorgenfri14. ledna 1972, Kodaň) byl dánský král vládnoucí v letech 19471972.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 11. března 1899 na zámku Sorgenfri jako první dítě krále Kristiána X. a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Velmi mladý nastoupil do námořní školy. Několik let sloužil jako podřízený důstojník a následně obdržel velení v dánském loďstvu. V dubnu 1947 nastoupil po svém otci na trůn; vzápětí vyvstala otázka následnictví, neboť neměl mužského potomka - byl otcem tří dcer. Podle stávajících pravidel by tedy následníkem měl být jeho mladší bratr, princ Knud, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. Otázka následnictví byla veřejností i parlamentem dlouze diskutována s tím výsledkem, že v roce 1953 byla v tomto směru přepracována ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem.

Frederik IX. odboural všechny bariéry mezi královskou rodinou a lidem a se svou ženou vedl život spíše měšťanský než královský. Byl velkým milovníkem hudby, a to nejen pasivním, ale i aktivním - byl skvělým pianistou a pravidelně dirigoval Královský kostelní orchestr a Symfonický orchestr dánského rozhlasu. Jörgen Hoeber, dirigent orchestru Královského divadla, o něm dokonce prohlásil, že kdyby Frederik nebyl králem, byl by jedním z nejlepších dánských dirigentů. Byl nositelem Podvazkového řádu, nejstaršího řádu Britského impéria.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1922 se měl oženit s řeckou princeznou Olgou, dcerou knížete Nikolase Řeckého, protože to však byla jeho sestřenice z druhého kolena (jejich dědové, Frederik VIII. a Jiří I. Řecký byli bratři, synové tzv. "tchána Evropy" Kristiána IX.), ze sňatku sešlo. Oženil se až 24. května 1935 se švédskou princeznou Ingrid, s níž ho sice rovněž pojily příbuzenské vztahy, avšak již ne tak blízké: v příbuzenské linii od švédského krále Oskara I. byli třetí bratranci a v linii od ruského cara Pavla I. byl Frederik bratrancem Ingridiny matky.

Z jejich manželství vzešly tři dcery:

Frederik zemřel 14. ledna 1972 ve věku sedmdesáti tří let na zápal plic v městské nemocnici v Kodani. Na trůn po něm nastoupila jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.

Oficiální titul Frederika IX. byl:

Frederik IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Frederika IX..

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Kristián X.
 
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Karel XV.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 
'Frederik IX.'
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandrina Pruská
 
 
Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Jindřich LXIII. Reuss z Kestřic
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolbergu-Wernigerode
 
 
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Ruský
 
 
Michail Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Anastázie Michailovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
Cecilie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Kristián X.
Znak z doby nástupu Dánský král
19471972
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Markéta II.
Předchůdce:
Kristián X.
Znak z doby nástupu král Wendů a Gothů
19471972
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Kristián X.
Vilém Fridrich Glücksburský
Znak z doby nástupu Titulární šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
19471972
Vilém Fridrich Glücksburský, do r. 1965
Petr Glücksburský, od r. 1965
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petr Glücksburský