Oskar I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oskar I.
král švédský a norský
Doba vlády 18441859
Korunovace 29. září 1844, Švédsko
Narození 4. červenec 1799
Paříž, Francie
Úmrtí 8. červenec 1859 (60 let)
Stockholm, Švédsko
Pochován Kostel Riddarholmen
Předchůdce Karel XIV.
Nástupce Karel XV.
Manželky Joséphine de Beauharnais jr.
Potomci Karel XV. a Oskar II.
Rod Bernadotte
Otec Karel XIV.
Matka Désirée Clary

Oskar I., narozen jako Joseph François Oscar Bernadotte, (4. červenec 1799 v Paříži8. červenec 1859 ve Stockholmu) byl švédský a norský král od roku 1844 až do své smrti v roce 1859. Byl jediným synem Karla XIV. Jana a jeho ženy Desiderie. Když byl v říjnu 1810 Bernadotte zvolen švédským korunním princem, Oskar a jeho matka se přestěhovali z Paříže do Stockholmu (v červenci 1811).

Výchova[editovat | editovat zdroj]

Švédská královská rodina na obraze z roku 1837.

Od Karla XIII. dostal Oskar titul vévody ze Södermanlandu. Tento titul měl původně podle tradice náležet Karlovu bratru, ten však v té době pobýval ve francouzském Pau a ke švédské následnické rodině se nepřipojil. Oskar se rychle naučil švédsky. Jeho značný vrozený talent byl dále rozvíjen kvalitním vzděláním a brzy se stal autoritou v politicko-společenských otázkách. Roku 1839 napsal sérii článků na téma lidového vzdělání a roku 1841 se v anonymní práci „Om Straff och straffanstalter“ zastal se reformy věznic. Během vlády svého otce byl dvakrát vicekrálem v Norsku.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

19. července 1823 se oženil s princeznou Josefinu von Leuchtenberg, dcerou vévody Eugèna de Beauharnais a vnučkou francouzské císařovny Joséphine de Beauharnais. Z jejich manželství vzešlo pět potomků.

Prvním dítětem narozeným z manželství následnického páru byl 3. května 1826 syn. Korunní princ Karel Ludvík Evžen (1826 – 1872) usedl po otci na švédský trůn jako Karel XV. a na trůn norský jako Karel IV. Josephine chtěla pro své děti nejlepší vzdělání, proto zajistila, aby se Karlovým učitelem stal filozof a profesor univerzity v Uppsale Christopher Jacob či z Norska pocházející Otto Aubert. Především Aubert seznámil Karla s mnoha vědními disciplínami, např. s filozofií Schlegela.

Dále se narodil "zpívající princ" Gustav (18271852), pozdější vévoda upplandský. Gustav zdědil hudební talent svého otce a stal se z něj výborný zpěvák a pianista. Pod pseudonymem G°°°° psal hudební skladby.

Třetí syn a budoucí král švédský a norský Oskar II. (1829 – 1907) vystudoval universitu v Uppsale, stal se z něj velmi oblíbený a osvícený panovník. Jediná dcera Evženie (18301889) byla rovněž velmi muzikální, skládala hudební díla a zpívala. Zajímala se také o umění, především sochařství a malbu. Posledním potomkem byl Karel August Mikuláš (18311873), který se stal vévodou z Dalarny a armádním generálem.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1824 a 1833 byl korunní princ dvakrát vicekrálem v Norsku.

Formálně postavil obě království do rovné pozice, když zavedl nové vlajky se společným znakem unie a nový unijní erb. Většina zákonů za jeho vlády byla směřována k zlepšení švédské ekonomické situace. Stavovský Riksdag ho roku 1857 ocenil jako panovníka, který se zasloužil o růst blahobytu země jako žádný z jeho předchůdců.
V zahraniční politice prosazoval nacionální principy. Roku 1848 podporoval Dánsko v první šlesvické válce proti Prusku, poskytl švédsko-norské jednotky do Fynu a severního Šlesvicka (1849–1850), a zprostředkovával příměří z Malmö z 26. srpna 1848. Byl také jedním z ručitelů poctivosti Dánska (Londýnský protokol z 8. května 1852).

Konec života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1857 se Oskar I. stáhl z veřejného života z důvodu špatného zdravotního stavu (trpěl rakovinou mozku). Neabdikoval však, ale ustanovil regentem svého nejstaršího syna Karla, vévodu ze Skåne.

Oskar I. ve Stockholmu zemřel o dva roky později, 8. července roku 1859. Na švédský trůn po něm nastoupil jeho nejstarší syn jako Karel XV.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel III. Jan
Znak z doby nástupu Norský král
18441859
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel IV.
Předchůdce:
Karel XIV. Jan
Znak z doby nástupu Švédský král
18441859
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel XV.