Gustav I. Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav I.
král švédský
Portrét
Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse.
Doba vlády6. června 152325. září 1560
Narození12. května 1496
Hrad Rydboholm, Uppland nebo
Lindholmen, Uppland
Úmrtí29. září 1560 (ve věku 64 let)
Stockholmský palác, Švédsko
PohřbenKatedrála v Uppsale
21. prosince 1560
PředchůdceKristián II. Dánský
Král švédský
NástupceErik XIV. Švédský
ManželkaKateřina Sasko-Lauenburská
Margaret Leijonhufvud
Kateřina Stenbock
PotomciErik XIV. Švédský
Jan III. Švédský
Kateřina Vasa
Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská
Magnus, vévoda z Östergötlandu
Anna Marie, falckraběnka z Veldenz
Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská
Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská
Karel IX. Švédský
DynastieVasa
OtecErik Johansson Vasa
MatkaCecilia Månsdotter Eka
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vasovci
Vasovci

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (15131535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (15141551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

  1. Jan (21. prosince 153717. listopadu 1592), švédský král od roku 1568 až do své smrti,
    ⚭ 1562 Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526 – 16. září 1583)
    ⚭ 1584 Gunilla Bielke (25. června 1568 – 19. června 1597)
  2. Kateřina (6. června 153921. prosince 1610), ⚭ 1559 hrabě Edzard II. Východofríský (24. června 1532 – 1. března 1599)
  3. Cecilie (6. listopadu 154027. ledna 1627), ⚭ 1564 markrabě Kryštof II. Bádenský (26. února 1537 – 2. srpna 1575)
  4. Magnus (25. července 154221. června 1595), vévoda z Östergötlandu, nikdy se neoženil, ale měl nemanželské potomky
  5. Karel (*/† 1544);
  6. Anna (9. června 15453. března 1610), ⚭ 1562 Jiří Jan I. Falcko-Veldenzský (11. dubna 1543 – 18. dubna 1592), falckrabě z Veldenz
  7. Sten (15461547)
  8. Žofie (29. října 154717. března 1611), ⚭ 1568 Magnus II. Sasko-Lauenburský (1543–1603)
  9. Alžběta (5. dubna 154920. listopadu 1597), ⚭1581 Kryštof Mecklenburský (30. července 1537 – 4. března 1592)
  10. Karel (4. října 155030. října 1611), švédský král od roku 1599 až do své smrti,
    ⚭ 1579 Maria Falcká (24. července 1561 – 29. července 1589)
    ⚭ 1592 Kristina Holštýnsko-Gottorpská (13. dubna 1573 – 8. prosince 1625)

Dne 22. srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (15351621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Kristián II.
Znak z doby nástupu Švédský král
Gustav I.
15231560
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Erik XIV.
Předchůdce:
Kristián II. Dánský
Znak z doby nástupu Finský vévoda
Kustaa I. Vaasa
15231560
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Erik XIV. Švédský