Gustav I. Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gustav I.
král švédský
Portrét
Král Gustav I. Vasa, portrét z roku 1542 od Jakoba Binckse.
Doba vlády6. června 152325. září 1560
Narození12. května 1496 (pravděpodobně)
Hrad Rydboholm, Uppland nebo
Lindholmen, Uppland
Úmrtí29. září 1560 (64 let)
Stockholmský palác, Švédsko
PohřbenKatedrála v Uppsale, 21. prosince 1560
PředchůdceKristián II. Dánský
Král švédský
NástupceErik XIV. Švédský
ManželkaKateřina Sasko-Lauenburská
Margaret Leijonhufvud
Kateřina Stenbock
PotomciErik XIV. Švédský
Jan III. Švédský
Kateřina Vasa
Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská
Magnus, vévoda z Östergötlandu
Anna Marie, falckraběnka z Veldenz
Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská
Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská
Karel IX. Švédský
DynastieVasa
OtecErik Johansson Vasa
MatkaCecilia Månsdotter Eka
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století.

Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Gustav I. Vasa byl třikrát ženatý.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (15131535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (15141551). Z manželství vzešlo deset potomků – pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

Dne 22. srpna 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (15351621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LARSSON, Lars Olof. Gustaw Waza : ojciec państwa szwedzkiego czy tyran. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 2009. 471 s. ISBN 978-83-06-03167-6. (polsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Kristián II.
Znak z doby nástupu Švédský král
Gustav I.
15231560
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Erik XIV.
Předchůdce:
Kristián II. Dánský
Znak z doby nástupu Finský vévoda
Kustaa I. Vaasa
15231560
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Erik XIV. Švédský