Anna Vasa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna Vasa
švédská princezna
Elbfas Portrait of a lady with a fan (detail).jpg
Narození 17. květen 1568
Eskilstuna, Švédsko
Úmrtí 26. únor 1625
Brodnica, Polsko
Otec Jan III. Švédský
Matka Kateřina Jagellonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Vasa (17. května 1568, Eskilstuna26. února 1625, Brodnica) byla švédská princezna, sestra švédského krále Zikmunda III. Vasy, starosta měst Brodnica a Golub-Dobrzyń.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejmladší ze tří dětí švédského krále Jana III. Vasy a jeho první manželky Kateřiny Jagellonské. Na svět přišla v době, kdy její rodiče byli bratrem jejího otce vězněni na hradě Gripsholm ve Švédsku, ještě tentýž rok však byl jejich věznitel svržen s trůnu, na který nastoupil Annin otec.

Princezně se dostalo důkladného vzdělání, učila se jazykům (němčina, francouzština, italština, latina), na královském dvoře se hovořilo švédsky i polsky. Princezna se zajímala o teologii, filosofii, dějiny i přírodovědu, především však o botaniku a léčení pomocí léčivých bylin. Matka vychovávala obě své děti, Annu i jejího bratra Zikmunda, v katolické víře. Anna byla smělá a tvrdohlavá a často se své matce vzpírala kvůli svému příklonu k luteránství. Ve věku 17 nebo 18 let pak přestoupila k této konfesi, což mělo velmi závažné důsledky pro její život, a dokonce i po její smrti. Je pravděpodobné, že ji v tomto směru silně ovlivnila a podpořila její nevlastní matka Gunilla Bielke, druhá žena krále Jana, jež jí byla věkem blízká a byla její blízkou přítelkyní.

Palác Anny Vasa v Brodnici

Od matčiny smrti v roce 1583 byla svému bratru Zikmundovi nejbližší osobou. Když byl roku 1587 zvolen polským králem, přijela ihned za ním. Po dvou letech, roku 1589 se vrátila do Švédska kvůli odporu polského dvora, který se domníval, že má příliš velký vliv na krále. Znovu přijela do Polska roku 1592 a od roku 1598 zde zůstala nastálo. Pro náboženské konflikty nemohla pobývat na královském dvoře. Roku 1604 dostala funkci starosty v Brodnici a roku 1611 Golubu, kde přestavěla původní gotický zámek na svou rezidenci, ozdobivši ji attikou. Za svého pobytu v Polsku byla mecenáškou řady umělců, zajímala se o náboženství i botaniku, vedla korespondenci s řadou vědců. Profesor Krakovské akademie Szymon Syreniusz jí věnoval první polský herbář, který vznikl roku 1613 díky její finanční podpoře. Samuel Światopełk Bolestraszycki jí věnoval svůj překlad knihy Heraklit.

Smrt, místo posledního odpočinku[editovat | editovat zdroj]

Anna Vasa zemřela 26. února roku 1625 na zámku v Brodnici. Jako příslušnice královské rodiny měla být k poslednímu odpočinku uložena ve wawelské katedrále, to však nebylo možné kvůli papežskému zákazu pochovávání protestantů na katolických hřbitovech. Její ostatky tedy byly několik let uloženy v jedné prostoře brodnického zámku. Teprve roku 1636 její synovec, polský král Vladislav IV. Vasa rozhodl pochovat ji v blízké Toruni, ve speciálně k tomuto účelu v roce 1626 vybudovaném barokním mauzoleu u kostela Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Mauzoleum má formu půlkruhové apsidy, do níž vede barokní portál; uvnitř je umístěn náhrobek v podobě podstavce, na němž spočívá otevřený sarkofág s ležící postavou princezny, provedenou z alabastru.

V 90. letech minulého století vědci z toruňské university prováděli v mauzoleu konzervátorské práce. Při té příležitosti byly princezniny ostatky exhumovány a prozkoumány. Byla potvrzena jejich autentičnost. Roku 1995 se uskutečnil jejich druhotný pohřeb ekumenické povahy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Saar-Kozłowska, Infantka Szwecji i Polski. Anna Wazówna 1568-1625. Legenda i rzeczywistość, Toruń 1995. (polnisch Biographie der Anna Wasa).
  • Grażyna Kurkowska: Anna Wazówna Polskie losy szwedzkiej królewny. Toruń 1995. (polnisch Biographie der Anna Wasa).
  • Gotfried Lengnich: Geschichte der preußischen Lande /königlich-polnischen Antheils/ seit dem Jahre 1526. Danzig 1722–1725.
  • Aleksander Przeździecki (Hrsg.): Listy Annibala z Kapui, nuncyusza w Polsce o bezkrólewiu w Polsce po Stefanie Batorym i pierwszych latach panowania Zygmunta Ill-go do wyjścia arcyxięcia Maksymiliana z niewoli.. Warszawa 1852. (polnisch Briefe des Nuntius Annibal von Capua in Polen … von der Zeit 1586–1589).
  • Julian Ursyn Niemcewicz: Dzieje panowania Zygmunta III. Breslau 1836. (polnisch Geschichte der Herrschaft des Königs Sigismund III.)
  • F. A. Zermann: Chronik der Stadt Strassburg in Westpreussen. Strassburg 1851, S. 18.
  • A. Theiner: Schweden u. seine Stellung zum heiligen Stuhl. Augsburg 1839, S. 15–16.
  • Alicja Saar-Kozłowska: Śmierć i problemy pochówku Anny Wazówny w Brodnicy, Acta Universitatis Nicolai Copernici. Zabytkoznawstwo i Konserwatorstwo XXVII -Nauki Humanistyczno-Społeczne, Toruń 1996. (polnisch Tod und Probleme über Begräbnis Anna Wasa, dazu umfangreiche Literatur).
  • H. Bobińska, G. Ojcewicz, A. Saar-Kozłowska, Nie tylko brodnickie tajemnice Anny Wazówny, Szczytno 2018. (polnisch Biographie der Anna Wasa).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Wazówna na polské Wikipedii.