Žofie Vilemína Švédská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Žofie Vilemína Švédská
bádenská velkovévodkyně
Žofie Švédská od Franze Xavera Winterhaltera (1830)
Doba vlády 30. března 1830-24. dubna 1852
Sňatek 1819
Manžel Leopold I. Bádenský
Úplné jméno Sofia Vilhelmina Katarina Maria Lovisa Charlotta Anna av Sverige
Narození 21. května 1801
Stockholm
Úmrtí 6. července 1865
Karlsruhe
Předchůdce Stéphanie de Beauharnais
Následník Luisa Pruská
Potomci Alexandrina Bádenská
Ludvík
Ludvík II. Bádenský
Fridrich I. Bádenský
Vilém Bádenský
Karel Bádenský
Marie Bádenská
Cecilie Bádenská
Dynastie Holstein-Gottorp
Otec Gustav IV. Adolf
Matka Frederika Dorotea Bádenská

Žofie Vilemína Švédská nebo Žofie Vilemína Holsteinsko-Gottorpská, plným jménem Sophie Wilhelmine Katharina Marie Luise Charlotte Anne (21. května 1801, Stockholm6. července 1865, Karlsruhe) byla rodem švédská princezna a sňatkem bádenská velkovévodkyně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Sofie Vilemína von Holstein-Gottorp na portrétu F. X. Winterhaltera z roku 1831

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Sofie se narodila jako druhé dítě/první dcera z pěti potomků švédského krále Gustava IV. Adolfa, vévody von Holstein-Gottorp, a jeho manželky, bádenské princezny Frederiky Bádenské. Její praděd byl v té době vládnoucí velkovévoda bádenský Karel Fridrich. Ihned po narození bylo dítě předáno vychovatelce královských dětí Hedvice Ulrice Delagardi (1761—1832). Vyrůstala v hlavním městě Švédska Stockholmu. Bylo jí devět let, když byl její otec, který se kromě jiného z náboženských důvodů stavěl proti Napoleonovi, roku 1809 sesazen z trůnu. Rodina byla přinucena odejít ze země a předtím, než zemi 9. prosince opustila, byla nějaký čas v domácím vězení. Jistě i tyto události měly vliv na dosud šťastné a spokojené manželství Sofiiných rodičů – roku 1812 Sofiina matka svého manžela opustila a manželství bylo posléze rozloučeno.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Sophie Wilhelmine von Holstein-Gottorp se svými dětmi (portrét od Marie Ellenrieder z roku 1834)

25. července roku 1819 se Sofie Vilemína provdala za hraběte Leopolda von Hochberg (1790-1852), nejstaršího syna Karla Fridricha Bádenského z jeho druhého, morganatického manželství s Luisou Karolinou Geyer von Geyersberg. Sofiina matka Frederika Bádenská byla vnučkou Karla Fridricha, Leopold byl tedy Sofiin prastrýc z druhého kolena. Tento svazek byl uzavřen především proto, aby Leopold, dosud považovaný ne za zcela "rovnocenného", měl po svém boku manželku, jejíž původ a postavení by odpovídaly skutečnosti, že Leopold se stal roku 1818 následníkem bádenského trůnu (poté, co všichni jeho starší mužští příbuzní z vládnoucí větve bádenské dynastie zemřeli, nezůstavivše dědiců).

Přesto však, že sňatek Sofie Vilemíny a Leopolda byl uzavřen na základě politických důvodů, vedl v prvních letech manželství bádenský následnický pár harmonický život. Do nástupu Leopolda na bádenský trůn v roce 1830 přišli na svět dcera a čtyři synové, poté ještě další tři děti:

  • Ludvík (26. října – 16. listopadu 1822)
  • Vilém (18. prosince 1829 – 27. dubna 1897), pruský generál, ∞ 11. února 1863 Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu
  • Karel (9. března 1832 – 3. prosince 1906), ∞ 17. května 1871 Rosalie von Beust, hraběnka von Rhena (10. června 1845 – 15. října 1908), dcera svobodného pána Viléma von Beust
  • Marie (20. listopadu 1834 – 21. listopadu 1899), ∞ 11. září 1858 kníže Ernst zu Leiningen (9. listopadu 1830 – 3. dubna 1904)

Současníci popisovali Sofii Vilemínu jako moudrou a poslušnou ženu, avšak jako strohou matku. Vstávala záhy a chodila pozdě spát, vedla čilou korespondenci se svými příbuznými po celé Evropě. Zajímala se o umění, vědu i politiku, byla informována o všech politických událostech v Evropě. Vedla aktivní korespondenci s řadou politiků v Německu.

Velkovévodkyně trvala na tom, aby její synové sloužili v rakouské armádě. Doufala v to, že by se její bratr Gustav mohl vrátit do Švédska a usednout tam na trůn, jehož byl pravým dědicem, k tomu však nedošlo.

Pozdní léta[editovat | editovat zdroj]

Za revoluce v roce 1848/1849 byla panovnická rodina vyhnána z Karlsruhe a usadila se ve Štrasburku, zpět se mohla vrátit až v roce 1849. V roce 1852 vyjádřil stávající švédský panovnický dům Bernadotte přání smířit se s bývalou švédskou královskou dynastií Vasa, princezna Sofie Vilemína však rozhodně odmítla jakékoli setkání. Nakonec se však přesto se roku 1863 setkala se švédským korunním princem Oskarem a jeho manželkou Sofií Nasavskou. Setkání bylo úspěšné: Sofie Vilemína se švédským následnickým párem vstřícně komunikovala, vyptávala se, jak se změnilo Švédsko a především Stockholm. Darovala páru medailon s iniciálou "G" (Gustav, což bylo jméno jejího bratra, ale i jedno ze jmen krále Oskara).

Manžel Sofie Vilemíny zemřel roku 1852. Na bádenský trůn po něm usedl starší z jejich synů Ludvík, který však trpěl duševní chorobou; zemřel roku 1856. Na trůnu ho vystřídal další syn Fridrich, který následně vládl více než půl století. Sofie Vilemína ho odradila od sňatku s baronesou Stefanií von Hensau a Fridrich se posléze oženil s dcerou pruského krále a německého císaře Viléma I. Luisou Pruskou.

Po Leopoldově smrti žila Sofie ve svém paláci v Karlsruhe až do své smrti v roce 1865 a zde byla i pochována v městském evangelickém kostele. Za druhé světové války byl její hrob otevřen a zhanoben, po válce pak byly její ostatky přemístěny do velkovévodského mauzolea v Karlsruhe.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sophie Wilhelmine von Schleswig-Holstein-Gottorf na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bádenská velkovévodkyně
Předchůdce:
Stéphanie de Beauharnais
30. března 183024. dubna 1852
Žofie Vilemína Švédská
Nástupce:
Luisa Pruská