Charkov

Charkiv / Charkov Харків / Харьков
Náměstí Svobody s areálem Gospromu
znak vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:	50°0′ s. š., 36°15′ v. d.
nadmořská výška:	152 m n. m.
Stát:	Ukrajina
Oblast:	Charkovská oblast
administrativní dělení:	9 rajónů
Charkov
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	306,0 km²
počet obyvatel:	1 463 174 (2006)
hustota zalidnění:	4871,0 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci (cca 70 %), Rusové
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství
správa
starosta:	Genadij Kernes
oficiální web:	http://www.city.kharkov.ua/
telefonní předvolba:	+380 572
PSČ:	61001

Charkov (ukrajinsky Харків / Charkiv; rusky Харьков) je druhé největší město Ukrajiny (žije zde 1 463 000 obyvatel). Leží v severovýchodní části země poblíž hranic s Ruskem; je centrem Charkovské oblasti, historického kraje Slobodská Ukrajina a celého širšího regionu východní Ukrajiny.

Historie

Chrám Sv. Dimitrije v Charkově na kolorované pohlednici z 19. století.

Pevnostní město Charkov bylo založeno ukrajinskými kozáky roku 1656; mělo bránit jižní hranice Ruské říše; během 18. století ztratilo svůj vojenský význam, v roce 1765 se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území dnešní Ukrajiny. Rychlý rozvoj nastal koncem 19. století: s příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V začátcích Sovětského svazu byl Charkov hlavním městem Ukrajinské SSR (1917–1934).

Na počátku třicátých let donutil hladomor plno obyvatel z venkova se přemístit do měst, do Charkova především; mnoho nepřeživších obyvatel bylo tajně pohřbeno na jednom z městských hřbitovů.

Během II. světové války se Charkov stal jedním z hlavních bojišť. Město bylo nejprve dobyto německou armádou a jejich spojenci, následně Rudou armádou, poté po druhé německou armádou (viz Druhá bitva o Charkov) a 23. srpna 1943 definitivně znovu dobyto Rudou armádou. Okolo 70% města bylo zničeno a desetitisíce obyvatel zemřely. Po II. světové válce přišel Charkov o primát největšího města Ukrajiny.

Obyvatelstvo

V roce 2006 měl Charkov 1 464 000 obyvatel s nadpoloviční většinou Ukrajinců, přičemž užívání ruštiny mírně převažuje nad ukrajinštinou; rozšířen je také suržyk. Po několik desítek let byl největším ukrajinským městem; nejrychleji rostl koncem 19. a začátkem 20. století. V roce 1926 měl 417 000 obyvatel; Ukrajinci tehdy tvořili 38 %, Rusové 38  %, Židé 19,5 %. Roku 1939 zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce 1959 žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou Arméni a Vietnamci.

Kultura a pamětihodnosti

Významnou historickou památkou města je klášterní chrám z roku 1689, zbudovaný ve stylu ukrajinského baroka. Dále je zde několik převážně pravoslavných kostelů, sídlí zde však také římskokatolická Charkovsko-záporožská diecéze (založena 2002).

Nejvýraznější stavbou je zřejmě obří konstruktivistická budova Deržpromu, vystavěná ve 20. letech 20. století a známější spíše pod ruským názvem Gosprom, která dominuje Náměstí Svobody – zřejmě nejrozlehlejšímu náměstí v Evropě o ploše 12 ha.

Ve městě sídlí několik muzeí, Repinova galerie, Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka, činoherní divadla T. H. Ševčenka (ukrajinskojazyčné) a A. S. Puškina (ruskojazyčné), městské loutkové divadlo, dětské divadlo, divadlo hudební komedie a jiná, Charkovská oblastní filharmonie, z vysokých škol např. Charkovská státní univerzita, na níž studoval mj. zdejší rodák, rusko-americký astronom Otto von Struve. Z Charkova také pochází populární duo hudebníků 5'NIZZA.

Doprava

Charkov je vedle Kyjeva a Lvova hlavním dopravním uzlem země. Hlavním tranzitním směrem je severojižní silniční a železniční tah Moskva – Charkov – Krym. Funguje zde mezinárodní letiště. Do Kyjeva jezdí dvakrát denně prestižní rychlík Stolyčnyj Ekspres. Železnice odtud vedou ve směrech: Poltava, Sumy, Lgov (Rusko), Belgorod (Rusko), Kup'jansk, Svjatohirsk, Lozova a Krasnohrad. V Charkově se nachází sídlo Jižní dráhy, jedné ze 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.

Město má poměrně rozvinutou síť MHD: charkovské metro, které funguje od roku 1975, doplnilo nedostačující tramvajovou a trolejbusovou síť. Dále jsou v provozu autobusy a maršrutky. Zajímavostí je místní dětská železnice a lanová dráha.

Gosprom

Partnerská města

• Norimberk, Německo
• Varna, Bulharsko
• Poznaň, Polsko
• Lille, Francie
• Cincinnati, USA
• Tchien-ťin, Čínská lidová republika
• Bologna, Itálie
• Brno, Česká republika

Odkazy

Související články

• Sloboda
• Bitva v Kurském oblouku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charkov ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Charkov ve Wikislovníku
• Oficiální server (ukrajinsky, rusky)
• Městský informační portál (rusky)
• Webkamera: Pavlovopolskyj Rynok
• Webkamery na náměstí Rosy Luxembourg a panoráma města
• Gallery „Old Kharkov“. Photos, cards, figures.
• Kniha o Charkově v českém jazyce