Kropyvnyckyj

	Kropyvnyckyj ; Кропивницький
	sídlo městské rady
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	48°30′37″ s. š., 32°16′ v. d.
Nadmořská výška	124 m n. m.
Stát	Ukrajina
Oblast	Kirovohradská
Administrativní dělení	2 obvody (rajóny)
	Kropyvnyckyj
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	103 km²
Počet obyvatel	244 000 (2010)
Hustota zalidnění	2 368,9 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (86 %), Rusové a další
Náboženské složení	Pravoslavní
Správa
Starosta	Volodymyr Puzakov
Vznik	1754
Oficiální web	www.kr-rada.gov.ua
Telefonní předvolba	+380 522
PSČ	25000–490
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kropyvnyckyj (ukrajinsky Кропивницький, Kropyvnyckyj) je město oblastního významu na Ukrajině; leží mírně na jih od středu země na řece Inhul. Je centrem Kirovohradské oblasti. V roce 2010 zde žilo 244 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Kropyvnyckého začíná založením pevnosti svaté Alžběty, která byla vybudována v roce 1754 na příkaz carevny Alžběty I. Petrovny. Pevnost hrála důležitou roli v nových zemích, které Rusko získalo po Bělehradské mírové smlouvě v roce 1739. V roce 1764 získala osada status centra provincie, roku 1784 se stala okresním městem. Přitom byla přejmenována na Jelizavetgrad. V 19. století náleželo město do Chersonské gubernie a ke konci století procházelo rychlým rozvojem. Od roku 1939, kdy bylo přejmenováno na Kirovohrad, je centrem Kirovohradské oblasti.

Pevnost byla založena při křižovatce obchodních cest a stala se tak významným obchodním střediskem. Měla právo na trh čtyřikrát do roka. Tyto trhy navštěvovali obchodníci z celé Ruské říše a i jiných zemí (obzvláště z Řecka).

Kropyvnyckyj (tehdy ještě Jelizavetgrad) se stal místem jednoho z prvních pogromů po smrti Alexandra II.

Ve městě bylo v roce 1882 založeno první profesionální ukrajinskojazyčné divadlo.

V letech 1897–1941 zde fungovala tramvajová doprava, nahrazená později trolejbusy.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Kropyvnyckyj v průběhu své historie několikrát změnil jméno:

1784 – Jelizavetgrad (rusky Елиcаветград, Jelisavetgrad – pojmenováno podle carevny Alžběty (Jelizavety) Petrovny)
1924 – Zinovjevsk (ukrajinsky Зінов'євськ, rusky Зиновьевск – po bolševickém předákovi Grigoriji Zinovjevovi)
1934 – Kirovo (ukrajinsky Кірово, rusky Кирово – po komunistickém politikovi Sergeji Kirovovi)
1939 – Kirovograd (po Sergeji Kirovovi, s přídavkem -grad, „město“); po vzniku nezávislé Ukrajiny psáno souč. ukrajinským pravopisem (g→h)
2016 – Kropyvnyckyj (ukrajinsky Кропивницький – po Marku Kropyvnyckém)

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes je Kropyvnyckyj oblastním městem a průmyslovým centrem. Funguje zde technická univerzita. Sídlí tu také známá továrna na vodku Artemida. Kropyvnyckyj leží na mezinárodní silnici E50 vedoucí z Francie přes Prahu, Užhorod, Ternopil, Umaň a Dnipro do Ruska a na železniční trati Pomična – Znamjanka, která je součástí hlavního tahu Oděsa – Charkov/Dnipro. Městská hromadná doprava je zajišťována trolejbusy (od roku 1967), autobusy a maršrutkami.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Trolejbusové dopravě v Kropyvnyckém hrozil na počátku 21. století zánik: z 11 linek zbyly pouhé 2. V roce 2018 fungovaly 4 linky.

Olesja Dudnik – sovětská gymnastka
Moses Gomberg – chemik
Boris Hessen – historik vědy
Andrej Kančelskis – rusko-ukrajinský fotbalista
Arkadij Maslov – komunistický politik
Heinrich Neuhaus – sovětský pianista a pedagog
Afrikan Spir – novokantovský filosof
Alexej Stepanovič Suetin – sovětský šachový velmistr a spisovatel
Arsenij Tarkovskij – ruský básník
Volodymyr Vynnyčenko – ukrajinský politik a spisovatel
Grigorij Zinovjev – bolševický revolucionář a komunistický politik

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Dobrič, Bulharsko

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kirovohrad na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kropyvnyckyj na Wikimedia Commons
kr-rada.gov.ua Oficiální stránky městské rady (ukrajinsky)
rks.kr.ua/list (neaktuální) (rusky)
rks.kr.ua/daily Kirovohrad – denní zprávy (neaktuální) (ukrajinsky a rusky)
gorod.kr.ua - Portál o Kirovohradu (neaktuální) (rusky)

Kirovohradská oblast

Rajóny	Holovanivský • Kropyvnycký • Novoukrajinský • Oleksandrijský

Města	Blahoviščenske • Bobrynec • Dolynska • Hajvoron • Kropyvnyckyj • Mala Vyska • Novomyrhorod • Novoukrajinka • Oleksandrija • Pomična • Svitlovodsk • Znamjanka

Sídla městského typu	Balachivka • Dobrovelyčkivka • Holovanivsk • Jelizavethradka • Kapitanivka • Kompanijivka • Lisove • Molodižne • Nova Praha • Novhorodka • Nove • Novoarchanhelsk • Oleksandrijske • Oleksandrivka • Onufrijivka • Pantajivka • Pavlyš • Petrove • Pobuzke • Pryjutivka • Salkove • Smoline • Ustynivka • Vilšanka • Vlasivka • Zavallja • Znamjanka Druha

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.