Cherson
| Cherson Херсон | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°38′ s. š., 32°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Chersonská |
| Administrativní dělení | 3 rajóny |
  Cherson | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 300,0 km² |
| Počet obyvatel | 312 000 (16, v rámci Ukrajiny); 345 000 v obvodu městské rady; 450 000 s aglomerací (2008) |
| Hustota zalidnění | 1064 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (2,9 %), Židé (0,6 %) |
| Správa | |
| Starosta | Ihor Kolyčajev |
| Vznik | 1778 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 552 |
| PSČ | 73000 |
| Označení vozidel | BT a НТ / 22 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 312 000 obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic. V roce 2022 získalo čestný titul hrdinské město Ukrajiny.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Založení[editovat | editovat zdroj]
Město Cherson při starší vojenské pevnosti založila carevna Kateřina Veliká po páté rusko-turecké válce v roce 1778, údajně na radu knížete Grigorije Potěmkina. Rusko-tureckou smlouvou získala také nový přístup k Černému moři. Název Cherson byl podle dobové módy převzat z antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.) Stavbu pevnosti vedl generál Hannibal - bratranec Alexandra Puškina.
Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin. V září 1783 byla z kotvišť loděnice admirality vypuštěna první velká loď s 66 děly, nesla anglický název "Glory of Catherine". Významným organizátorem flotily byl admirál Mordvinov a admirál také Fedor Ushakov, který se nejen podílel na vytváření válečných lodí, ale také cvičil jejich posádky na akci proti osmanské flotile.
První republika[editovat | editovat zdroj]
Zpráva o svržení samoděržaví v Chersonu byla přijata 2. března 1917. Po vyhlášení prvního "univerzála" Ústřední rady byla úřadem ve městě prohlášena Ukrajinská zemská rada v čele s bývalým učitelem Čechovským.
Světové války a hladomor[editovat | editovat zdroj]
Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny uměle vyvolaný hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.
Samostatná Ukrajina[editovat | editovat zdroj]
Po rozpadu SSSR a vytvoření nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, zejména průmyslu, a přes nové investice ruských firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou toho je rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou (1997), ale také například hromadný útěk Židů do Izraele (cca 5% města).
Po roce 1991 zažil Cherson poměrně trvalý ekonomický a sociální rozvoj. Byla provedena restrukturalizace velkých chersonských podniků. Byly otevřeny nové závody, zejména automobilka SKIF a podnik Anto-Rus, který vyrábí autobusy. Loděnice obdržela mnoho zakázek ze zahraničí, do rafinérie přišli investoři z Ruska a Kazachstánu. Památník zakladatele města Potěmkina, zničený v roce 1920, byl znovuobnoven. V roce 2002 začala obnova pravoslavné katedrály Nanebevzetí Panny Marie, byla obnovena římskokatolická církev a postaven luteránský kostel .
Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Město bylo obsazeno ruskými vojsky 2. března 2022 při bitvě o Cherson, která se setkala s odporem místních obyvatel. Ti například blokovali průjezd ruské vojenské kolony a probíhají opakované protesty proti ruské okupaci. Byly hlášeny případy znásilnění ze strany okupantů, údajně z jedenácti žen jen pět přežilo. Mezi oběťmi je i sedmnáctiletá dívka.[1]
Vývoj městského znaku[editovat | editovat zdroj]
Znak z roku 1803
Založení gubernie
Radjanský znak 1978
Znak z roku 1995
Současný znak
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Počet obyvatel | Národnostní složení |
|---|---|---|
| 1926 | 58 000 | Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25% |
| 1939 | 97 800 | |
| 1959 | 158 000 | Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6% |
| 1979 | 331 000 | |
| 1989 | 355 000 | |
| 2005 | 319 278 | Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5% |
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Železniční tratě vycházející z Chersonu jsou vesměs jednokolejné a neelektrifikované. Vedou ve směru Džankoj – Krym, Mykolajiv – Oděsa/Kyjev, Snihurivka – Kryvyj Rih/Záporoží. Se všemi těmito místy existuje přímé vlakové spojení. Vzdálenějšími destinacemi jsou mj. Moskva, Minsk a Lvov.
- Město leží na mezinárodní silnici E58 (Vídeň – Košice – Kišiněv – Oděsa – Cherson – Rostov-na-Donu). V polovině 80. let byl na severovýchodním okraji města postaven Antonovský silniční most přes Dněpr, který zkrátil především cestu do východních částí oblasti na Krym. Město má důležitý přístav a mezinárodní letiště Cherson, které je spíše oblastního významu.
- Městskou dopravu zajišťují autobusy a od 60. let i trolejbusy. Je plánována stavba trolejbusové trati do sousedního Olešky.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Cherson se brzy po svém založení stal významným kulturním střediskem, jímž je dosud. Sídlí zde oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo a filharmonie.
Školství[editovat | editovat zdroj]
Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita, Námořní akademie, hudební škola a mnoho odborných středních škol.
Památky[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Katedrála sv. Kateřiny – národní kulturní památka; v letech 1781–1786 ji dal postavit generál Ivan Abramovič Gannibal jako jednu z prvních klasicistních staveb na jižní Ukrajině, sochy vytvořil ruský sochař Gavrila Zamorajev (po roce 2002 nahrazeny kopiemi); v 19. století byla poškozena zemětřesením; roku 1918 zrušena a proměněna v muzeum ateismu; v roce 2002 rekonstruována; slavné hrobyː Potěmkin, Gannibal
- Chrám Kristova vzkříšení (Spaskyj sobor)
- Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, z roku 1781
- Budova Námořní akademie
- zbytky městského opevnění z 18. století
- nemocnice, kasárna, okresní soud aj. veřejné budovy z konce 18. a z 19. stoletíː
- Městská duma (stará radnice) - historizující budova s věží, nyní sídlo muzea umění O. O. Šovkuněnka
- starý městský hřbitov
- Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.
- Oblastní historické muzeum
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Grigorij Alexandrovič Potěmkin (1730-1791), ruský generál, pohřben v katedrále sv. Kateřiny
- John Howard – britský filantrop a reformátor vězeňství zde zemřel roku 1790 při cestě na Krym
- izraelský premiér Moše Šaret[2]
- Sofie Rusová – zakladatelka první mateřské školy
- Sergej Stanišev – bulharský politik
- Alexandr Puškin – básník, zde rád trávil léto
- Afanasij Fet, Maxim Gorkij či Mychajlo Kocjubynskyj spisovatelé, zde trávili léto.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Rzeszów (Polsko)
Zalaegerszeg (Maďarsko)
Šumen (Bulharsko)
Kent, Washington (Spojené státy)
Zonguldak (Turecko)
Oslo (Norsko)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Městská duma
Městská knihovna
Chrám sv. Ducha s klášterem
Synagoga Chabad
Chrám Sv. srdce Alexandry
Divadlo
Puškinův sad
Národní banka
Staré Město
Staroobrjadinská ulice
Banka
Nádraží
Potěmkinův pomník
Potěmkinův hrob v katedrále
Památník obránců města, tank Т-34-85
Stadion Krystal
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rusové znásilňují ženy v Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN. CNN Prima News [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Moshe Sharett: The Second Prime Minister [online]. Úřad premiéra Státu Izrael [cit. 2010-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cherson na Wikimedia Commons - Dějiny Chersonu v datech (rusky) Archivováno 13. 11. 2007 na Wayback Machine
- Mapa Chersonu (uk, ru, en)
