Cherson
| Cherson Херсон |
|
 |
|
 znak  vlajka |
|
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 46°38′ s. š., 32°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast |  Chersonská |
| Administrativní dělení | 3 rajóny |
 Cherson
|
|
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 300,0 km² |
| Počet obyvatel | 312 000 (16. v rámci Ukrajiny); 345 000 v obvodu městské rady; 450 000 s aglomerací (2008) |
| Hustota zalidnění | 1064 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (3,5 %) |
| Správa | |
| Starosta | Volodymyr Vasylovyč Saldo |
| Vznik | 1778 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 552 |
| PSČ | 73000 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 312 000 obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic.
Obsah
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1774 patřila oblast chanátu Krymských Tatarů. Po páté rusko-turecké válce, kdy carevna Kateřina Veliká získala tzv. Novou Rus a tím i nové přístupy k Černému moři, nechala dle rad knížete Grigorije Potěmkina při již dříve zřízené vojenské pevnosti založit město Cherson (název byl v souladu s dobovou módou zvolen dle někdejšího antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.)
Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin.
Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny uměle vyvolaný hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.
Po rozpadu SSSR a obnovení nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, zejména průmyslu, a přes nové investice ruských firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou toho je rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Počet obyvatel | Národnostní složení |
|---|---|---|
| 1926 | 58 000 | Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25% |
| 1939 | 97 800 | |
| 1959 | 158 000 | Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6% |
| 1979 | 331 000 | |
| 1989 | 355 000 | |
| 2005 | 319 278 | Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5% |
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Cherson je poměrně významné kulturní středisko. Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita a mnoho odborných středních škol, dále oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo, filharmonie. Z muzeí je nejdůležitější Chersonské vlastivědné muzeum. Město uzavřelo partnerství s polským městem Rzeszów.
Z historických památek se zde zachovaly zbytky opevnění z 18. století a další budovy z konce 18. a z 19. století (nemocnice, kasárna, starý městský hřbitov). Z roku 1781 pochází kostel Spaskyj sobor; římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, jen o několik let mladší, byl později přestavěn. Blízko města stojí pozoruhodný Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.
Cherson je zajímavý také tím, že zde roku 1790 při cestě na Krym zemřel britský filantrop a reformátor vězeňství John Howard. Mezi rodáky však patří i někdejší izraelský premiér Moše Šaret.[1] V současnosti nejznámějším rodákem je bulharský politik Sergej Stanišev. Pobývali zde také ruští a ukrajinští spisovatelé, např. Alexandr Puškin, Afanasij Fet, Maxim Gorkij či Mychajlo Kocjubynskyj.
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.
Železniční tratě vycházející z Chersonu jsou vesměs jednokolejné a neelektrifikované. Vedou ve směru Džankoj – Krym, Mykolajiv – Oděsa/Kyjev, Snihurivka – Kryvyj Rih/Záporoží. Se všemi těmito místy existuje přímé vlakové spojení. Vzdálenějšími destinacemi jsou mj. Moskva, Minsk a Lvov.
Město leží na mezinárodní silnici E58 (Vídeň – Košice – Kišiněv – Oděsa – Cherson – Rostov-na-Donu). Koncem 70. let byl na severovýchodním okraji města postaven důležitý silniční most přes Dněpr, který zkrátil především cestu do východních částí oblasti na Krym. Město má důležitý přístav a regionální letiště.
Městskou dopravu zajišťují autobusy a od 60. let i trolejbusy. Je plánována stavba trolejbusové trati do sousedního Cjurupynsku.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Moshe Sharett: The Second Prime Minister [online]. Úřad premiéra Státu Izrael, [cit. 2010-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cherson ve Wikimedia Commons- Dějiny chersonu v datech (rusky)
- Mapa Chersonu (uk, ru, en)
