Zalaegerszeg
| Zalaegerszeg | |
|---|---|
 Stará synagoga | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°50′24″ s. š., 16°50′37″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Region | Západní Zadunají |
| Župa | Zala |
| Okres | Zalaegerszeg |
| Administrativní dělení | 11 městských částí |
  Zalaegerszeg | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 102,4 km² |
| Počet obyvatel | 57 403 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 560,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Správa | |
| Status | Župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Zoltán Balaicz (od 2014) |
| Oficiální web | zalaegerszeg |
| Telefonní předvolba | (+36) 92 |
| PSČ | 8900 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zalaegerszeg je město v Maďarsku, hlavní město župy Zala v západní části Maďarska. Město leží na řece Zala. Žije zde přibližně 57 tisíc[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o městě je z roku 1247 pod jménem Egerscug a v roce 1293 Egerszeg. Ve 14. století byl Egerszeg největší město oblasti. Mezi roky 1368 a 1389 to bylo královské město. V roce 1381 byl ve městě postaven kamenný kostel. Ve 30. letech 16. století se vývoj města zpomalil, jelikož bylo napadáno sousedními národy. Od roku 1568 bylo město opevněno a byl postaven hrad.
Egerszeg, ačkoli byl na okraji župy, se v 18. století stal jejím hlavním městem. V roce 1870 ztratilo městský status a stalo se vesnicí, což mu snižovalo prestiž. Ale dne 31. května 1885 se stal Zalaegerszeg opět městem. V roce 1887 byla k městu připojena vesnice Oly. V roce 1895 bylo postaveno několik nových budov, včetně nové střední školy, radnice, hotelu, mateřské školy a cihlové továrny. Město se dostalo do dluhů a starosta Károly Kovács musel odstoupit. Jeho nástupce, Lajos Botfy, snižoval dluh a mohl pokračovat v rozvoji města.
Dvacátá léta přinesla prosperitu znovu; nové budovy zahrnovaly novou poštu, železniční stanice, policejní komisařství. Nejvýznamnější ztrátou ve druhé světové válce byla deportace 1221 židovských občanů města do vyhlazovacího tábora Auschwitz. Město bylo osvobozeno od nacistů Rudou armádou 28. března 1945. Ve volbách v roce 1949 zvítězila místní komunistická strana. Padesátá léta přinesla důležité změny. Zalaegerszeg dostal více průmyslový profil. Železniční linka byla rozšířena. Množství pracovníků dojíždělo z nedalekých vesnic.
V šedesátých a sedmdesátých létech město zažilo demografickou explozi. Byly postaveny nové byty a k městu se připojily některé přilehlé obce (Csácsbozsok, Botfa, Zalabesenyő, Bazita, Andráshida, Pózva). Devadesátá léta znamenala dynamický vývoj do města.
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- David Schwarz (1852–1897), chorvatský průkopník letectví
- Lajos Vajda (1908–1941), maďarský malíř
- György Bakos (* 1960), maďarský překážkář
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Dobrič, Bulharsko
Gorizia, Itálie
Cherson, Ukrajina
Klagenfurt, Rakousko
Krosno, Polsko
Kusel, Německo
Lendava, Slovinsko- Marl, Německo
Surgut, Rusko
Varaždin, Chorvatsko
Varkaus, Finsko
Zenica, Bosna a Hercegovina
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zalaegerszeg na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Egerszeg v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo 
