Zalaegerszeg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zalaegerszeg
Stará synagoga
Stará synagoga
Zalaegerszeg – znak
znak
Zalaegerszeg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionZápadní Zadunají
ŽupaZala
OkresZalaegerszeg
Administrativní dělení11 městských částí
Zalaegerszeg
Zalaegerszeg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha102,4 km²
Počet obyvatel55 470 (2021)[1]
Hustota zalidnění541,6 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaZoltán Balaicz (od 2014)
Oficiální webzalaegerszeg.hu
Telefonní předvolba(+36) 92
PSČ8900
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zalaegerszeg (chorvatsky Jegersek) je město v Maďarsku, hlavní město župy Zala v západní části Maďarska, nedaleko od hranice s Chorvatskem a 45 km od Balatonu. Město leží na řece Zala. Žije zde přibližně 55 tisíc[1] obyvatel. Patří k nejzelenějším městům v Maďarsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě je z roku 1247 pod jménem Egerscug a v roce 1293 Egerszeg. Ve 14. století byl Egerszeg největší město oblasti. Mezi roky 1368 a 1389 to bylo královské město. V roce 1381 byl ve městě postaven kamenný kostel. Ve 30. letech 16. století se vývoj města zpomalil, jelikož celé Uhersko čelilo stále většímu tureckému nebezpečí. Od roku 1568 bylo město opevněno a byl postaven hrad. Díky okolním močálům, které sloužily lépe než vodní příkop, byl hrad velmi dobře bránitelný. V 70. letech 16. století došlo k prvnímu tureckému nájezdu na město, nicméně pro útočníky neúspěšnému. V roce 1600 padla do tureckých rukou Nagykanizsa a Zalaegerszeg tak získal získal úlohu hlavního města, odkud měla být řízena obrana kraje a místní pevnosti. Další turecký útok se odehrál roku 1616.

Egerszeg, ačkoli byl na okraji župy, se v 18. století stal jejím hlavním městem. V roce 1870 ztratilo městský status a stalo se z formálního hlediska vesnicí, což mu snižovalo prestiž. Ale dne 31. května 1885 se stal Zalaegerszeg opět městem. V roce 1887 byla k městu připojena vesnice Oly. V roce 1895 bylo postaveno několik nových budov, včetně nové střední školy, radnice, hotelu, mateřské školy a cihlové továrny. Město se dostalo do dluhů a starosta Károly Kovács musel odstoupit. Jeho nástupce, Lajos Botfy, snižoval dluh a mohl pokračovat v rozvoji města.

Dvacátá léta přinesla prosperitu znovu; nové budovy zahrnovaly novou poštu, železniční stanice, policejní komisařství. Nejvýznamnější ztrátou ve druhé světové válce byla deportace 1221 židovských občanů města do vyhlazovacího tábora Auschwitz. Město bylo osvobozeno od nacistů Rudou armádou 28. března 1945. Ve volbách v roce 1949 zvítězila místní komunistická strana. Padesátá léta přinesla důležité změny. Zalaegerszeg dostal více průmyslový profil. Železniční trať byla rozšířena. Množství pracovníků dojíždělo z nedalekých vesnic. Postavena byla např. textilní továrna, ve které pracovaly místní ženy.

V šedesátých a sedmdesátých létech město zažilo demografickou explozi. Byly postaveny nové byty a k městu se připojily některé přilehlé obce (Csácsbozsok, Botfa, Zalabesenyő, Bazita, Andráshida, Pózva). Devadesátá léta znamenala dynamický vývoj do města. Roku 1991 dosáhl počet obyvatel 62 tisíc, poté začal pomalu klesat.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]