Debrecín
| Debrecín Debrecen | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 47°31′53″ s. š., 21°37′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 121 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |
 Maďarsko |
| Region | Severní Velká nížina |
| Župa | Hajdú-Bihar |
| Okres | Debrecín |
  Debrecín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 461,65 km² |
| Počet obyvatel | 201 432 (2019)[1] |
| Hustota zalidnění | 436,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři, Rumuni |
| Náboženské složení | Kalvínství |
| Správa | |
| Status | Župní město |
| Starosta | Papp László (Fidesz) |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | (+36) 52 |
| PSČ | 4000–4044 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Debrecín (maďarsky Debrecen, slovensky Debrecín, německy Debrezin) je město ve východním Maďarsku, 190 km východně od Budapešti a 30 km od rumunských hranic. Je správním městem župy Hajdú-Bihar. Žije zde přibližně 201 tisíc[1] obyvatel. Je tak druhým největším maďarským městem. Západně od města se nachází národní park Hortobágy. Debrecín je přezdíván „kalvinistický Řím“. Po městu jsou pojmenovány Debrecínské párky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město vzniklo sloučením obcí a je poprvé zmíněno v roce 1235 pod názvem Debrezun.
Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách, a když sem na konci 9. století dorazili Maďaři, nalezli zde slovanskou/staroslovenskou kolonii. Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka. Dobrou politikou bylo město ušetřeno rabování a vzkvétalo i za turecké okupace. Po dobytí Budy bylo od ledna 1849 hlavním městem maďarské revoluce a boje za nezávislost. Dnes je Debrecín známý rozmanitým kulturním životem, například barvami hýřícím Květinovým karnevalem 20. srpna, jazzovými dny a Letní univerzitou pro cizince, kteří se chtějí naučit maďarsky.
Památky[editovat | editovat zdroj]
Symbolem města je klasicistní Velký reformovaný kostel z roku 1821, který se svojí kapacitou 3000 míst je největší kostel tohoto vyznání v Maďarsku.
Velmi pozoruhodné je i Kálvin tér, kalvínský Malý kostel, Červený kostel v Kossuth utca, Synagoga v Pásti utca, řeckokatolický chrám na Attila tér, Vědecká univerzita Lajose Kossutha na Egyetem tér, kostel sv. Anny a mlýn na rohu Böszörményi út, je největším větrným mlýnem ve střední Evropě.
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel v Debrecínu:
- 1850 – 30 306
- 1857 – 36 283
- 1869 – 46 111
- 1880 – 51 122
- 1890 – 56 940
- 1900 – 70 377
- 1910 – 87 221
- 1920 – 97 933
- 1930 – 111 778
- 1940 – 119 608
- 1950 – 110 963
- 1960 – 129 834
- 1970 – 162 313
- 1980 – 191 494
- 1989 – 219 251 (nejvyšší počet obyvatel)
- 1990 – 212 235
- 2000 – 203 648
- 2008 – 205 084
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Rodáci
- Zsolt Baumgartner (* 1981), jezdec Formule 1
- Mihály Fazekas (1766–1828), spisovatel
- Mihály Flaskay (* 1982), plavec
- Imre Lakatos (1922–1974), filozof
- Paul László (1900–1993), architekt
- Magda Szabóová (1917–2007), spisovatelka
- Miklós Kocsár (* 1933), skladatel
- Chaim Michael Dov Weissmandl (1903–1957), rabín, v době 2. světové války velmi aktivní v úsilí o záchranu Židů
Žijící ve městě
- Endre Ady (1877–1919), básník
- Mihály Csokonai Vitéz (1773–1805), básník
- Géza Hofi (1936–2002), komik
- Sándor Szalay (1909–1987), fyzik
- Árpád Tóth (1886–1928), básník
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Debrecen na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Debrecín ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Debrecín na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Debrecín
- (maďarsky) (anglicky) Oficiální stránky
- (maďarsky) DEOL – Debrecen Online
- (česky) Maďarsko.cz – Debrecen
