Debrecín

Debrecín Debrecen
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°31′53″ s. š., 21°37′28″ v. d.
Nadmořská výška	121 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Region	Severní Velká nížina
Župa	Hajdú-Bihar
Okres	Debrecín
Debrecín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	461,65 km²
Počet obyvatel	201 432 (2019)
Hustota zalidnění	436,3 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři, Rumuni
Náboženské složení	Kalvinismus
Správa
Status	Župní město
Starosta	Papp László (Fidesz)
Oficiální web	www.debrecen.hu
Telefonní předvolba	(+36) 52
PSČ	4000–4044
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Debrecín (maďarsky Debrecen, slovensky Debrecín, německy Debrezin) je město ve východním Maďarsku, 190 km východně od Budapešti a 30 km od rumunských hranic. Je správním městem župy Hajdú-Bihar. Žije zde přibližně 201 tisíc obyvatel. Je tak druhým největším maďarským městem. Západně od města se nachází národní park Hortobágy. Debrecínu se přezdívá „kalvínský Řím“, kvůli většinově protestantskému reformovanému vyznání zdejšího obyvatelstva. Po městu jsou také pojmenovány Debrecínské párky.

Název

Město je poprvé připomínáno v roce 1235 pod názvem Debrezun. Podle jedné z teorií je slovanského původu a odvozené od slova dobrý, např. srovnatelně s polským názvem města Dobrzyca. Podle jiné teorie je turkického původu, a to od slova debresin, které označuje život nebo stěhování.

Historie

Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách, a když sem na konci 9. století dorazili Maďaři, nalezli zde slovanskou/staroslovenskou kolonii. Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka. Na místě současného Debrecínu se nacházela malá osada ještě před mongolským vpádem do Evropy. V druhé polovině 13. století zažil Debrecín značný růst do podoby středověkého města. V roce 1361 uherský král Ludvík I. udělil občanům města právo volit si vlastní radu a zastupitelský sbor. Tím byl založen začátek místní samosprávy.

Na počátku 15. století byl Debrecín pod nadvládou Štěpána Lazareviće a později Đurađa Brankoviće. V letech 1450 až 1507 patřil rodině Hunyadiů. Obratnou politikou bylo město ušetřeno rabování a tureckých vpádů. Vzhledem k své poloze na východě dnešního Maďarska (a také Panonské nížiny) však bylo (ještě díky chybějícímu opevnění) snadným cílem pro postupující Turky. Čas od času tak byl před útočníky chráněn buď samotnými Turky, nebo sedmihradským knížetem. V roce 1558 se dostal nakonec pod nadvládu Turků. Až do druhé poloviny 17. století byl centrem místní správní jednotky (sandžaku).

Po osvobození mu byla v roce 1693 navrácena městská práva. Od roku 1715 potom v Debrecíně působí Piaristé. V této době zde již stála univerzita (předchůdce současné vysoké školy), která spadala pod místní protestantskou obec.

Třída Piac Utca v roce 1910

Po dobytí Budy bylo od ledna 1849 hlavním městem maďarské revoluce a boje za nezávislost. Jedna z posledních bitev revoluce proběhla na západním okraji města. Samotný Debrecín nebyl během revoluce nejspíše nikterak závažněji poničen. V roce 1857 byla do města zavedena železnice. Díky ní později vznikly první moderní továrny, které dále iniciovaly populační růst. Rostly nové měšťanské domy, banky, nemocnice kostely a vše, co město závěru 19. století potřebovalo k svému životu. V roce 1884 zde byla zprovozněna parní tramvaj.

Po první světové válce se Debrecín ocitl poblíž nově ustanovené hranice s Rumunskem. Jeho "rivalské město" Oradea (maďarsky Nágyvarad) se ocitlo na území cizího státu. Hranice byla vytyčena cca 30 km východně od města. Na rozdíl od např. Segedína však územní změny nedopadly na samotné město v takové míře. Roku 1919 byl v souvislosti s chaosem po rozpadem Rakousko-Uherska okupován rumunskou armádou.

Meziválečné období přineslo mírný rozvoj infrastruktury, např. výstavbu stadionu. V roce 1920 překročil počet obyvatel hranici sta tisíc.

Těžké škody městu přinesla až druhá světová válka. Zhruba dvě třetiny Debrecína byly závažně poškozeny a okolo polovina všech domů se změnila v ruiny. V závěru roku 1944 přes město postupovala Rudá armáda, která jej dne 20. října 1944 také obsadila. Po skončení konfliktu byla realizována dlouhodobá a nákladná obnova města. Některé lokality byly kompletně přebudovány jako panelová sídliště (např. Libakert, Vénkert apod.) Modernistická výstavba se nevyhnula ani středu města. V 50. letech 20. století bylo v okolí Debrecínu investováno ve značné míře i do rozvoje průmyslu.

Dnes je Debrecín známý rozmanitým kulturním životem, například barvami hýřícím Květinovým karnevalem 20. srpna, jazzovými dny a Letní univerzitou pro cizince, kteří se chtějí naučit maďarsky.

Obyvatelstvo

Podle údajů ze sčítání lidu 2011 činil celkový počet obyvatel Debrecínu 211 320 osob. 209 782 z nich uvedlo svůj mateřský jazyk jako maďarštinu. 84 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti, 0,6 % k romské, 0,3 k německé a 0,2 % k rumunské. 15,1 % obyvatel neuvedlo svojí národnostní příslušnost.

Z náboženského hlediska se 24,8 % obyvatel hlásí ke kalvinismu, 11,1 % k Římskokatolické církvi, 5,1 % k Řeckokatolické církvi, 0,4 % k baptismu. Zhruba čtvrtina debrecíňanů hodnotu neuvedla, další čtvrtina není nábožensky aktivní. Mezi lety 1814 až 1944 žila v Debrecíně rovněž i méně početná komunita židů, která nicméně nepřežila druhou světovou válku a holocaust. V létě 1944 byli místní židé deportování do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz). Několik tisíc z nich přežilo a emigrovalo do Izraele po roce 1948.

Pamětihodnosti

• Velký reformovaný kostel – klasicistní stavba z let 1819–1821; symbol města a s kapacitou 3 000 míst, největší kostel kalvínského vyznání v Maďarsku.
• Malý reformovaný kostel – původní sídlo kalvínské církve, stavba z roku 1726 přestavěna; na Kálvin tér – Kalvínově náměstí
• Kolej reformované církve – založena r. 1568, po požáru města z r. 1802 do roku 1816 přestavěna v klasicistním stylu.
• Katedrální kostel sv. Anny – římskokatolický pozdně barokní kostel z r. 1746, při něm někdejší piaristická kolej, nyní sídlo spojené římskokatolické diecéze Debrecín–Nyíregyháza
• Červený kostel – cihlová stavba v Kossuth utca
• Řeckokatolický chrám – na Attilově náměstí (Attila tér),
• Déri-Múzeum – muzeum města a galerie s velkou sbírkou maleb a soch, historizující budova z 20. let 20. století
• Hotel Aranybika (Zlatý štír) – založen r. 1915, větší část dostavěna za socialismu, v Bartókově sále se pořádají koncerty
• Csokonai Színház – divadelní a operní dům, postaven v letech 1861–1865
• Termální lázně
• Univerzita Debrecín – také Univerzita Lajose Kossutha na Egyetem tér, hlavní budova a sídlo rektorátu
• Ortodoxní synagoga, postavena r. 1894; v ulici Pásti utca
• Větrný mlýn Hortobágy szélmalom (nyní Malom hotel) – na rohu Böszörményi út, kdysi největší ve střední Evropě, poškozený přestavbou na hotel
• Mizarlik – budova krematoria s parkem a jezírkem
• Lesní železnice Zsuzsi, nacházející se v blízkosti města.

Doprava

Debrecín je významnou silniční i železniční křižovatkou.

Železniční trati směřují do měst Tiszalök, Nyíregyháza, Nyírbátor, do rumunského Valea lui Mihai, Püspökladány a Füzesabony. Hlavní železniční nádraží představuje velkolepá modernistická budova, která byla dokončena roku 1961 a nahradila za druhé světové války zničené nádraží. V okrajových částech Debrecínu se nachází různé železniční zastávky.

Město má přímé dálniční spojení s Budapeští a Rumunskem prostřednictvím dálnice M3 a dálnice M35.

V blízkosti Debrecína se nachází i mezinárodní letiště. To před koronavirovou pandemií v roce 2020 odbavovalo ročně okolo 300 000 cestujících.

Městskou dopravu zde zajišťují tramvaje, trolejbusy a autobusy.

Školství

Debrecín je od 16. století intelektuálním a kulturním centrem svého regionu. Tento status získalo město díky dlouhé tradici vlastní univerzity i přítomnosti protestantství. Debrecín je dnes jedním z největších univerzitních center v zemi, s nejstarší univerzitou v Maďarsku. Ta má 14 fakult celkem a roční rozpočet ve výši cca 123 miliard HUF. Studuje zde většina (4 200) zahraničních studentů z maďarských univerzit.

Galerie

• 

  Velký reformovaný kostel

• 

  Centrum s Velkým reformovaným kostelem

• 

  Katedrála sv. Anny

• 

  Hotel Větrný mlýn

• 

  Univerzita

• 

  Muzeum Déri

• 

  Krematorium

Demografie

Vývoj počtu obyvatel v Debrecínu:

• 1850 – 30 306
• 1857 – 36 283
• 1869 – 46 111
• 1880 – 51 122
• 1890 – 56 940
• 1900 – 70 377
• 1910 – 87 221
• 1920 – 97 933
• 1930 – 111 778
• 1940 – 119 608
• 1950 – 110 963
• 1960 – 129 834
• 1970 – 162 313
• 1980 – 191 494
• 1989 – 219 251 (nejvyšší počet obyvatel)
• 1990 – 212 235
• 2000 – 203 648
• 2008 – 205 084

Osobnosti

Rodáci

• Zsolt Baumgartner (* 1981), jezdec Formule 1
• Mihály Fazekas (1766–1828), spisovatel
• Mihály Flaskay (* 1982), plavec
• Imre Lakatos (1922–1974), filozof
• Paul László (1900–1993), architekt
• Magda Szabóová (1917–2007), spisovatelka
• Miklós Kocsár (* 1933), skladatel
• Chaim Michael Dov Weissmandl (1903–1957), rabín, v době 2. světové války velmi aktivní v úsilí o záchranu Židů

Žijící ve městě

• Endre Ady (1877–1919), básník
• Mihály Csokonai Vitéz (1773–1805), básník
• Géza Hofi (1936–2002), komik
• Sándor Szalay (1909–1987), fyzik
• Árpád Tóth (1886–1928), básník

Partnerská města

Cattolica, Itálie Jyväskylä, Finsko Klaipėda, Litva Lublin, Polsko New Brunswick, USA Oradea, Rumunsko

Paderborn, Německo Rišon le-Cijon, Izrael Setúbal, Portugalsko Petrohrad, Rusko Shumen, Bulharsko Taitung, Tchaj-wan

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Debrecen na maďarské Wikipedii a Debrecen na anglické Wikipedii. (zčásti)

Související články

• Hajdú-Bihar
• Tramvajová doprava v Debrecínu
• Trolejbusová doprava v Debrecínu

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Debrecín ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Debrecín na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Debrecín
• (maďarsky) (anglicky) Oficiální stránky
• (maďarsky) DEOL – Debrecen Online
• (česky) Maďarsko.cz – Debrecen Archivováno 5. 5. 2009 na Wayback Machine

Portály: Maďarsko

Autoritní data: AUT: ge134128 | GND: 4090940-2 | LCCN: n79124566 | VIAF: 150087804 | WorldcatID: lccn-n79124566