Debrecín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Debrecín
Debrecen
Panorama-Debrecen.JPG
Debrecín – znak
znak
Debrecín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 121 m n. m.
Časové pásmo CET, UTC+1
Stát Maďarsko Maďarsko
region Severní Velká nížina
župa Hajdú-Bihar
okres Debrecín
Debrecín
Red pog.svg
Debrecín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 461,65 km²
Počet obyvatel 203 914 (2014)
Hustota zalidnění 442 obyv./km²
Etnické složení Maďaři, Rumuni
Náboženské složení kalvínství
Správa
Status župní město
Starosta Papp László
Oficiální web www.debrecen.hu
Adresa obecního úřadu Piac u. 20., 4024 Debrecen
Kálvin tér 11., 4026 Debrecen
Telefonní předvolba (+36) 52
PSČ 4000–4044
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Debrecín (maďarsky Debrecen, slovensky Debrecín, německy Debrezin) je město ve východním Maďarsku, 190 km východně od Budapešti a 30 km od rumunských hranic. Je správním městem župy Hajdú-Bihar. V roce 2014 zde žilo okolo 204 000 obyvatel a bylo tak druhým největším maďarským městem. Západně od města je národní park Hortobágy. Debrecínu je přezdíváno „kalvinistický Řím“. Po městu jsou pojmenovány Debrecínské párky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo sloučením obcí a je poprvé zmíněno v roce 1235 pod názvem Debrezun.

Okolí města bylo osídleno již v prehistorických dobách, a když sem na konci 9. století dorazili Maďaři, nalezli zde slovanskou/staroslovenskou kolonii. Bohatství města bylo založeno na soli, obchodu s kožešinami a chovu dobytka. Dobrou politikou bylo město ušetřeno rabování a vzkvétalo i za turecké okupace. Po dobytí Budy bylo od ledna 1849 hlavním městem maďarské revoluce a boje za nezávislost. Dnes je Debrecín známý rozmanitým kulturním životem, například barvami hýřícím Květinovým karnevalem 20. srpna, jazzovými dny a Letní univerzitou pro cizince, kteří se chtějí naučit maďarsky.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Symbolem města je klasicistní Velký kalvínský kostel z roku 1821, který se svojí kapacitou 3000 míst je největší kostel tohoto vyznání v Maďarsku.

Velmi pozoruhodné je i Kálvin tér, kalvínský Malý kostel, Červený kostel v Kossuth utca, Synagoga v Pásti utca, řeckokatolický chrám na Attila tér, Vědecká univerzita Lajose Kossutha na Egyetem tér, kostel sv. Anny a mlýn na rohu Böszörményi út, je největším větrným mlýnem ve střední Evropě.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel v Debrecínu:

  • 1850 – 30 306
  • 1857 – 36 283
  • 1869 – 46 111
  • 1880 – 51 122
  • 1890 – 56 940
  • 1900 – 70 377
  • 1910 – 87 221
  • 1920 – 97 933
  • 1930 – 111 778
  • 1940 – 119 608
  • 1950 – 110 963
  • 1960 – 129 834
  • 1970 – 162 313
  • 1980 – 191 494
  • 1989 – 219 251 (nejvyšší počet obyvatel)
  • 1990 – 212 235
  • 2000 – 203 648
  • 2008 – 205 084

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci

Žijící ve městě

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Debrecen na maďarské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]