Velký reformovaný kostel (Debrecín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký reformovaný kostel
Velký reformovaný kostel
Místo
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Souřadnice
Velký reformovaný kostel
Velký reformovaný kostel
Architektonický popis
Architekt Mihály Péchy
Stavební sloh klasicistní architektura
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký reformovaný kostel v Debrecíně je největší protestantský kostel v Maďarsku. Byl postaven v letech 1805–1824 v klasicistním slohu na ploše 1 500 m². Stal se symbolem Reformované církve a Debrecínu se proto říká kalvinistický Řím. Stojí v centru města mezi ulicí Kossuthovou a Kalvínovou.

Původně zde stál kostel z 10. století, který vyhořel. V letech 1297–1311 byl na jeho místě postaven gotický kostel sv. Ondřeje s půdorysem 16×46 metrů. Také ten v roce 1564 vyhořel a debrecínští protestanti s podporou sedmihradského prince Jiřího I. Rákocziho kostel v letech 1626–1628 přestavěli. Věž byla přistavěna v letech 1640–1642 a do ní umístěn největší zvon z maďarských protestantských kostelů. Byl odlit z rakouských děl ukořistěných roku 1636 Jiřím Rákóczim. V roce 1707 byl kostel značně poškozen císařským vojskem během Rákócziho protihabsburského povstání. Vyhořel také během velkého požáru města 11. června 1802, který zničil i většinu Debrecínu.

Nový kostel začal 8. dubna 1805 stavět architekt Mihály Péchy, ale původní velkorysý projekt musel být z finančních důvodů redukován. Věže s barokními prvky jsou vysoké 61 metrů. Západní věž byla postavena v roce 1818. Je v ní umístěn pátý největší zvon v Maďarsku o váze 3 800 kg.[1] Je přístupná návštěvníkům a je zní dobrý výhled na město. Východní věž byla dostavěna 6. srpna 1821. Původně plánovaná kopule nebyla postavena a mezi věžemi proto vznikl velký prázdný prostor s nezajímavou fasádou. V letech 1823–1824 byla proto fasáda upravena stavitelem Károly Rablem.

14. dubna 1848 se zde během Maďarské revoluce konal Uherský sněm, na němž Lajos Kossuth vyhlásil deklaraci nezávislosti a byl zvolen místodržícím. V kostele je vystaveno křeslo, ve kterém seděl. Před kostelem je také Kossuthův pomník. V prosinci 1944 se zde také sešlo prozatímní Národní shromáždění.

Hlavní loď, dlouhá 55 metrů a široká 14 metrů, se kříží s lodí dlouhou 38 metrů a širokou 14 metrů. Strop je vysoký 21 metrů a kostel má kapacitu 5 000 osob. Kostel má dvoje varhany z let 1838 a 1981.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magyar Harangok Honlapja [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (maďarsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]