Ludvík I. Veliký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík I. Veliký
Král uherský (1342-1382) a polský (1370-1382
Louis I of Poland and Hungary.jpg
Dobová podobizna Ludvíka Velikého.
Narození 5. březen 1326
Visegrád
Úmrtí 10. září 1382
Trnava
Pochován katedrála v Székesfehérváru
Manželky Markéta Lucemburská
Alžběta Bosenská
Dynastie Anjouovci
Otec Karel I. Robert
Matka Alžběta Lokýtkovna

Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342-1382 uherský a od roku 1370 také polský král.

Uherský král[editovat | editovat zdroj]

Na uherský trůn usedl Ludvík v roce 1342 a nástupnictví v Polsku mu zajistil jeho otec Karel I. o tři roky dříve smlouvou s polským králem Kazimírem III. Počátek jeho vlády byl ve znamení válek s Benátkami o Dalmácii a Dubrovník, které Ludvík získal v roce 1358. Po smrti svého bratra Ondřeje v roce 1345 se pokusil získat neapolskou korunu a v letech 1348-50 vedl válku s tamní královnou Janou I. Neapolsko sice dobyl, ale když vypukla morová epidemie, byl donucen ustoupit. Ludvík I. Veliký si dočasně podrobil také Valašsko, Bosnu, Srbsko a Bulharsko. Bojoval proti Zlaté hordě.

V roce 1366 Ludvíka v Pešti navštívil byzantský císař Jan V. Palaiologos a slíbil opětovné připojení východní církve k Římu, když křesťanská Evropa podpoří Byzanc proti Turkům. V následujícím roce Ludvík uzavřel v Pirně sedmileté spojenectví s císařem Karlem IV., které zahrnovalo vzájemnou podporu v Itálii. Svou starší dceru Marii přislíbil v roce 1372 Karlovu mladšímu synovi Zikmundovi.

Personální unie s Polskem[editovat | editovat zdroj]

Po smrti svého strýce Kazimíra III. se Karel stal v roce 1370 polským králem, čímž vznikla uhersko-polská personální unie. Na počest své korunovace podnikl křížovou výpravu proti Litevcům a dobyl Červenou Rus, kterou k nelibosti polské šlechty připojil k Uhersku. V roce 1374 zahájil Ludvík vojenskou výpravu proti Turkům a podařilo se mu zvítězit nad sultánem Muradem I. Přesto nedokázal znovu získat balkánská knížectví, která se v následujících letech od Uherska definitivně odtrhla.

V roce 1380 se Ludvík Uherský sešel ve Zvolenu s českým králem Václavem IV. Předmětem jednání bylo odstranění papežského schizmatu a společná politika vůči francouzskému dvoru.

Uhersko evropskou velmocí[editovat | editovat zdroj]

Za Ludvíkovy vlády dosáhlo Uhersko postavení evropské velmoci a prožívalo rozkvět. Král se proti magnátům opíral o nižší šlechtu (reformami z roku 1351 posílil moc šlechty) a města, kterým poskytoval početná privilegia. Současně podporoval hospodářský a kulturní rozvoj země. V roce 1367 založil první uherskou univerzitu v Pécsi.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1342 se šestnáctiletý Ludvík oženil se sedmiletou Markétou Lucemburskou, nejstarší dcerou českého krále a císaře Karla IV. Ta však již ve čtrnácti letech zemřela, aniž by mu dala dědice. Ludvík se pak v roce 1353 oženil podruhé, a to s Alžbětou Bosenskou. Ani od ní se však mužského potomka nedočkal, Alžběta mu porodila "jen" tři nebo čtyři dcery, z nichž první dvě zemřely ještě před dosažením dospělosti:

Smrt a její konsekvence[editovat | editovat zdroj]

Ludvík I. Veliký zemřel 10. září roku 1382 v Trnavě, pochován byl ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérváru). Zemřel bez mužského dědice, ještě před svozu smrtí se snažil zajistit následnictví svým dvěma dcerám, jež dosáhly dospělosti, Marii a Hedvice. Uhry měla dle jeho plánů zdědit mladší Hedvika (následnická práva k Uhrám měl také vévoda Karel III. z Drače zvaný Malý, který se jich však zřekl ještě za Ludvíkova života výměnou za Ludvíkův nárok na neapolskou korunu) a plánován byl její sňatek s habsburským princem Vilémem, starší Marie pak byla určena za dědičku polské koruny a zasnoubena s mladším synem českého krále a císaře římského Karla IV. Zikmundem Lucemburským. Nakonec však se po jeho smrti dědičkou uherského trůnu stala starší Marie a dědičkou polského trůnu mladší Hedvika (Jadwiga).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel I. Robert
Znak z doby nástupu Uherský král
Ludvík I.
1342 - 1382
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Marie Uherská
Předchůdce:
Kazimír III. Veliký
Znak z doby nástupu Polský král
Ludvík I.
1370 - 1382
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Hedvika z Anjou
Předchůdce:
Kazimír III. Veliký
Znak z doby nástupu Král Haličsko-Lodomerský
1370 - 1382
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Marie Uherská


Alex K Kingdom of Poland3.svg Dynastie vládnoucí v Polsku Alex K Kingdom of Poland3.svg

Anjouovci | Jagellonci | Piastovci | Přemyslovci | Romanovci | Valois-Angoulême | Vasové | Wettinové

Anjouovská dynastie (1370-1399)

Ludvík I. | Hedvika