Ondřej III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ondřej III.
Král uherský
Ondřej III.
Ondřej III.
Doba vlády 1290–1301
Narození asi 1265
Benátky
Úmrtí 14. leden 1301
Budín
Předchůdce Ladislav IV.
Nástupce Ladislav V.
Manželka I. Fenena Kujavská
II. Anežka Habsburská
Potomci Alžběta Arpádovna
Dynastie Arpádovci
Otec Štěpán Pohrobek
Matka Kateřina Morosini
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej III. (maďarsky III. András či III. Endre, slovensky Ondrej III., chorvatsky Andrija III. Mlečanin; asi 1265 – 14. leden 1301) byl uherský a chorvatský král v letech 1290–1301. Jeho smrtí vymřela dynastie Arpádovců po meči.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Rodiče: Štěpán, syn uherského krále Ondřeje II., a Kateřina Morosini, bohatá patricijka z Benátek.

Manželky: první manželkou byla od r. 1290 Fenena Kujavská, dcera kujavského knížete Ziemomysla z dynastie Piastovců; podruhé se Ondřej oženil 13. února 1296 s Anežkou Rakouskou, dcerou římského krále Albrechta I.

Děti: Alžběta (1293–1338), zasnoubena s Václavem III., jeptiška.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Ondřej III. se narodil jako syn samozvaného slavonského bána Štěpána Pohrobka a jeho druhé manželky Tomasiny Morosini, dcery bohatého benátského patricije Michela Morosiniho,[1][2] Jeho otec Štěpán se narodil až po smrti svého otce, uherského krále Ondřeje II.[1] Štěpánovi starší bratři Béla IV. a Koloman Haličský manželku Ondřeje II. Beatrix d'Este proto obvinili z cizoložství a Štěpána považovali za nelegitimní dítě. Přesné datum Ondřeje III. narození je neznámé.[3] Podle historiků Tibora Almásiho, Gyuli Kristóa a Attila Zsoldos se narodil přibližně v roce 1265.[3][4][5]

Nástup na trůn[editovat | editovat zdroj]

Situace, která v Uhrách nastala po zavraždění Ladislava IV. Kumánskeho v červenci 1290 si vyžadovala rychlého řešení. Uchazeči o trůn byli totiž tři — kromě Ondřeje se k trůnu hlásil neapolský princ Karel I. Martel z Anjou (z matčiny strany vnuk uherského krále Štěpána V.) a též římský král Rudolf I. Uherská šlechta se téměř jednomyslně postavila za Ondřeje. S pomocí své matky se díky machinacím a zákulisním tahům zpočátku dokázal zbavit svých královských protivníků. Z uherské šlechty mu nejvíc problémů činila rodina Kyseckých, kterým vyhlásil válku.

Karel Robert z Anjou[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční politika krále Ondřeje III., který se zapojil do bojů v Říši na straně Habsburků, však vyvolala spory s významnou částí domácí šlechty, která začala uvažovat o změně na trůně. Rody Šubić, Frankapan, Babonić začaly otevřeně podporovat snahy Karla Roberta (syna výše zmíněného Karla Martela, který mezitím zemřel v srpnu 1295) o uherský trůn. Toho později podpořil i papež Bonifác VIII.

Konflikt se vyostřil poté, co do Uher dorazil v roce 1300 sám Karel Robert. Ondřej zřejmě doufal, že spor urovná diplomatickou cestou, tento plán mu však nevyšel.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Dne 14. ledna 1301 zemřel Ondřej dosud nevysvětlenou smrtí, která přišla vhod všem jeho odpůrcům, takže se často spekuluje o možné otravě. Po meči tak vymírá dynastie Arpádovců. Za jeho nástupce zvolila šlechta syna českého krále, snoubence Ondřejovy dcery Alžběty, Václava III. z rodu Přemyslovců, který v Uhersku vládl pod jménem Ladislav V.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrew III of Hungary na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b KRISTÓ, Gyula; MAKK, Ferenc. Az Árpád-ház uralkodói. [s.l.]: I.P.C. Könyvek, 1996. 282 s. ISBN 9789637930973. S. 267. (maďarsky) [dále jen Az Árpád-ház]. 
  2. ↑ ZSOLDOS, Attila. III. András. In: SZOVÁK, Kornél; SZENTPÉTERI, József; SZAKÁCS, Margit. Szent István és III. András. Budapest: Kossuth Kiadó, 2003. [dále jen III. András]. ISBN 963-09-4461-8. S. 282. (maďarsky)
  3. ↑ a b III. András, s. 123–124.
  4. ↑ Az Árpád-ház, s. 283.
  5. ↑ ALMÁSI, Tibor. III. András. In: GUJDÁR, Noémi; SZATMÁRY, Nóra. Magyar királyok nagykönyve: Uralkodóink, kormányzóink és az erdélyi fejedelmek életének és tetteinek képes története. Budapest: Reader's Digest, 2012. ISBN 978-963-289-214-6. S. 100–101. (maďarsky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Ladislav IV. 		Znak z doby nástupu Uherský král
Ondřej III.
1290–1301 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ladislav V.

:

Uherští panovníci
Mýtičtí Arpádovci
(do 9. století)
Arpádovci
(9. století–1038)
Arpád (asi 895–asi 907) • Zoltán (náčelník) (asi 907–asi 950) • Fajsz (asi 950–955) • Takšoň (955–asi 970) • Gejza (asi 970–997) • Štěpán (997–1038)
Nedynastičtí
(1038-1046)
Petr Orseolo (1038–1041) • Samuel Aba (1041–1044) • Petr Orseolo (1044–1046)
Arpádovci
(1046-1301)
Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301)
Boje o trůn
(1301–1308)
Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308)
Anjouovci
(1308–1387)
Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386)
Různé rody
(1387–1526)
Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ondřej_III.&oldid=19688612“