Béla II. Uherský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Béla II. Uherský
Král uherský
Béla II. na dobové miniatuře (Chronicon Pictum).
Béla II. na dobové miniatuře (Chronicon Pictum).
Doba vlády 1131 - 1141
Narození 1108/1110
Úmrtí 13. února 1141
Pohřben
Předchůdce Štěpán II. Uherský
Nástupce Gejza II. Uherský
Manželky Helena Srbská
Dynastie Arpádovci
Otec Almoš Chorvatský
Matka Předslava Kyjevská

Béla II. Uherský, zvaný Slepý (1108/111013. února 1141), byl uherským králem z dynastie Arpádovců.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Byl synem Almoše, chorvatského krále a nitranského knížete, mladšího bratra uherského krále Kolomana I., a Předslavy, dcery kyjevského velkoknížete Svatopluka II. Jako chlapec byl Béla roku 1113 oslepen svým strýcem, uherským králem Kolomanem – stejný osud postihl i jeho otce Almoše.

... protože byl s ním příbuzný, nesáhl mu na život, ale zbavil ho pouze zraku, aby nemohl nosit korunu svatého krále...
— Dubnická kronika[1]

Důvodem byla Álmošova opozice proti králi a Kolomanovy obavy, aby nebylo ohroženo následnické právo jeho vlastního syna Štěpána.

Vláda a politika[editovat | editovat zdroj]

Královský pár přihlíží popravám v Aradu (Chronicon Pictum)

Roku 1131 se stal Béla uherským králem, neboť Kolomanův syn Štěpán II. neměl mužského dědice a roku 1128 povolal ke dvoru svého slepého bratrance, učinil jej svým následníkem a také zprostředkoval jeho sňatek s Helenou /též uváděna jako Ilona nebo Jelena/, dcerou srbského velkého župana Uroše I. Vzhledem ke svému hendikepu nebyl Béla schopen vykonávat samostatnou vládu a opíral se tedy nejen o svou královskou radu, ale i o manželku Helenu, která hrála významnou roli při výkonu královské moci. Důležité postavení na uherském dvoře měl i Helenin bratr Bán Beluš, který často jednal královým jménem.[2]

Ke korunovaci došlo 28. dubna 1131 v Székesfehérváru. Jeho panování pak začalo shromážděním v Aradu, při kterém nechal popravit všechny šlechtice, kteří se spolupodíleli na jeho oslepení. Podle pramenů se jednalo o 68 šlechticů a na tomto aktu pomsty se bezpochyby výrazně podílela královna Helena.

... chci se dozvědět, proč váš pan král byl zbavený svých očí a na radu koho se to stalo. Odhalte mi to, na tomto místě se jim tvrdě pomstěte a ukončete za nás jejich životy...
— královna Helena ke shromáždění (Dubnická kronika([3]

Po Bélově nastolení na uherský trůn vystoupil znovu se svými nároky Boris, neuznaný syn krále Kolomana a získal zastání na polském dvoře Boleslava Křivoústého. Roku 1132 vpadl do Uher a z prohrané bitvy se spasil útěkem. Bélu tehdy vojensky podpořil švagr Adalbert Babenberský a Soběslav I.[pozn. 1] opakovaně vtrhl do Boleslavova Slezska. Soběslav byl také Bélovým zástupcem u císařova dvora. Až v srpnu 1135 se na říšském sněmu Boleslav Křivoústý vzdal svého chráněnce Borise a uznal Bélu uherským králem.[4]

Potomci[editovat | editovat zdroj]

S Helenou Srbskou (po 1109 – po 1146):

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Svou sestru Adlétu provdal Béla II. za Soběslava I. a sestru Hedviku provdal za Adalberta, syna rakouského markraběte Leopolda III., čímž si zajistil spojenectví těchto dvou sousedních zemí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 87. 
  2. BAK, János M. Roles and Functions of Queens in Árpádian and Angevin Hungary (1000–1386 A.D.). In: PARSONS, John Carmi. Medieval Queenship. New York: St. Martin's Press, 1998. ISBN 0-312-17298-2. S. 19-20. (anglicky)
  3. Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická, str. 88
  4. BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 549-550. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy) 
Předchůdce:
Štěpán II.
Znak z doby nástupu Uherský král
Béla II.
1131 - 1141
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gejza II.
Předchůdce:
Štěpán II.
Znak z doby nástupu Chorvatský a dalmatský král
Béla I.
1131 - 1141
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gejza II.