Přeskočit na obsah

Seznam uherských králů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velký znak Maďarského království
Arpád
Pomník Svatého Štěpána u Rybářské bašty v Budapešti

Toto je seznam panovníků uherského státu (Uherského a Maďarského království). Uherská knížata a velkoknížata a králové panovali na maďarském území od roku 896, poté, co do Panonské pánve svůj lid přivedl kníže Arpád, zakladatel první uherské královské dynastie. Posledním králem uherským, korunovaným Svatoštěpánskou korunou, byl blahoslavený císař Karel I., jako uherský král Karel IV., jenž panoval pouze v letech 1916–1918.

Poznámka: Všichni uherští vládci a data před knížetem Gejzou jsou historicky sporní. Ve skutečnosti existovalo vícero náčelníků jednotlivých kmenů a teprve od Gejzy lze hovořit o uherském státě.

  • Arpád, okolo 890? – po roce 900 (do roku 903 asi společně s náčelníky Kursanem, Kendem a Gyulou (Ďula) – poslední dva jsou však často považovaní jen za tituly, ne jména)
  • Sabolč (Szabolcs), po roce 900 – 947? (Arpádův synovec nebo vnuk); nebo vládl Sabolč a potom Zoltán, nebo jen Zoltán
  • Fajsz (Fajs, Fales, Falitzi), 947? – okolo 955 (Arpádův vnuk)
  • Takšoň (Taksony), okolo 955 – okolo 971 (Arpádův vnuk)
  • Gejza, okolo 971–997 (Arpádův pravnuk)
  • Štěpán I., 997–1038 (první uherský král od 25. 12. 1000 nebo 1. 1. 1001)

Dynastické boje

[editovat | editovat zdroj]
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Ondřej I. 1015–1060 1046/47–1060 Vazul
Katun Bulharská
Béla I. asi 1015/20 – 1063 1060/61–1063 Vazul
Katun Bulharská
Šalamoun I. 1053–1087 1063–1074 Ondřej I.
Anastázie Kyjevská
1074–1081 jako protikrál
Gejza I. 1044/45–1077 1074–1077 Béla I.
Ryksa Polská
Ladislav I. 1048–1095 1077–1095 Béla I.
Ryksa Polská
Koloman asi 1070 – 1116 1095–1116 Gejza I. Uherský
Sofie z Loozu
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Štěpán II. asi 1101 – 1131 1116–1131 Koloman
Felicie Sicilská
Béla II. asi 1110 – 1141 1131–1141 Almoš Chorvatský
Předslava Kyjevská
Gejza II. 1130–1162 1141–1162 Béla II.
Helena Srbská
Štěpán III. 1147–1172 1162–1172
(V Bratislavě a okolí)
1162–1163
Gejza II.
Eufrozina Kyjevská
Ladislav II. 1131–1163 1162–1163 Béla II.
Helena Srbská
současně se
Štěpánem III.
Štěpán IV. asi 1133 – 1165 1163–1163 Béla II.
Helena Srbská
současně se
Štěpánem III.
Béla III. asi 1148 – 1196 1172–1196 Gejza II.
Eufrozina Kyjevská
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Emerich 1174–1204 1196–1204 Béla III.
Anežka ze Châtillonu
Ladislav III. asi 1200 – 1205 1204–1205 Emerich
Konstancie Aragonská
Ondřej II. 1177–1235 1205–1235 Béla III.
Anežka ze Châtillonu
Béla IV. 1206–1270 1235–1270 Ondřej II.
Gertruda Meranská
Štěpán V. asi 1240 – 1272 1262–1270
(východní část Uherska)
1270–1272
Béla IV.
Marie Laskarina
Ladislav IV. Kumán 1262–1290 1272–1290 Štěpán V.
Alžběta Kumánská
Ondřej III. 1265–1301 1290–1301 Štěpán Slavonský
Kateřina Morosini
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky


Vladislav III. Varnenčik (I.)
Ludvík I. Veliký, jak ho zpodobnil Jan Matejko.
Matyáš Korvín v Chronica Hungarorum
Ferdinand I.
Marie Terezie
František Josef I.

Dynastické boje

[editovat | editovat zdroj]

Různé rody

[editovat | editovat zdroj]

Občanská válka

[editovat | editovat zdroj]

Po bitvě u Moháče (1526) vypukla občanská válka (1527–1538) mezi Habsburky a sedmihradským vévodou Janem Zápolským.

V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši, z východní části se stalo Sedmihradsko – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše – a zbylé území, tedy (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům. K opětovnému sjednocení Uherska došlo roku 1691 (připojením Sedmihradska), resp. 1699 Karlovským mírem, resp. roku 1718 dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků.

Zpravidla byli i panovníky Svaté říše římské (Seznam panovníků Svaté říše římské) a českého království (Seznam hlav českého státu).

Rodokmen uherských králů (důraz na kontunuitu)
Rodokmen uherských králů (důraz na kontunuitu)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
  • PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha: Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]